Porovnání měst
Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...
Jak témata řeší různá města?
Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti?
Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují?
Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?
2 Životní prostředí |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Ve sledované období od roku 2015 došlo ke snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den. Průběžně probíhají rekonstrukce rozvodů vody, vybudovány byly studny pro závlahy městské zeleně. Spotřeba pitné je sledována od r. 2013 v rámci energetického managementu a v tomto období došlo ke snížení spotřeby. Kvalita vod splňuje legislativní požadavky dlouhodobě s velkou rezervou. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
V oblasti hospodaření s vodou došlo k znatelnému pokroku. Spotřeba pitné vody poklesla dík úsporným opatřením, např. rekonstrukcemi vodovodů, zvýšeným využíváním dešťové vody a studen. V nastoupeném trendu bude potřebné pokračovat, protože je ještě spotřeba pitné vody, připadající na obyvatele, oproti některým městům obdobné velikosti vysoká. Město jde příkladem v budovách ve správě města. Ač došlo např. k zvýšení počtu žáků na školách, podařilo se zavedením úsporných opatření zvrátit trend zvyšování spotřeby – spotřeba v posledním roce výrazněji poklesla. Pokračoval trend zvýšení podílu počtu osob, napojených na kvalitní čištění odpadních vod. Taktéž došlo i díky jednání městského úřadu s podnikateli ke snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do odpadních vod. Bude však potřebné věnovat pozornost rekonstruované ČOV v r. 2014, nevykazuje excelentní výsledky ( např. koncentrace celkového fosforu 2,1 mg/l by s terciárním stupněm čištění srážením fosforečnanů mohla být nižší – navíce do budoucna je potřebné počítat se zpřísňováním norem. Podařilo se zvýšit odvádění dešťových vod do oddílné kanalizace, zasakováním do země a odváděním do toků již ze 43 % zastavěné plochy města. Příkladná je snaha města o zpomalení odtoku a akumulaci srážkových vod – zvláště vybudováním suchých poldrů a průlehů v novém parku na Miřejovické stráni. I budování několika nádrží na dešťovou vodu. Celkově lze konstatovat, že oproti minulému auditu došlo k výraznému zlepšení hospodaření s vodou. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta +1
Trend poklesu spotřeby pitné vody se zpomalil. Nelze však dále spoléhat na vliv zvyšující se ceny vody.
Doporučení pro příští sebehodnocení: Do budoucna je potřeba se zaměřit na opatření v oblasti zasakování, resp. využívání dešťové vody, i specificky zaměřenou osvětu, včetně formy ovlivňování veřejnosti vlastním příkladem (opatření v budovách ve vlastnictví města, doprovázené informacemi). Systémovým krokem, zasahujícím nejen vodní hospodářství, je aktuální zpracování Strategie adaptace na klimatickou změnu, která zahrne také opatření, přesahující samotnou oblast životního prostředí.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
Sebehodnocení +1
Spotřeba vody na obyvatele v posledních letech mírně klesá. Byly vybudovány a rekonstruovány vodovodní řady (např. Brněnská, Srázná, Sasov). Došlo k výraznému zlepšení situace v rekonstrukci kanalizační sítě města. Byly odbahněny některé městské rybníky a vybudovaná technická opatření pro zpomalení odtoku vody z území. |
Hodnocení oponenta +1
Město vykazuje dobré výsledky ve vodohospodářských indikátorech - zvláště v budování kanalizační sítě a v čištění odpadních vod, mírně klesá spotřeba pitné vody, která je nižší než u srovnatelných měst v ČR. Bylo by potřebné, aby šlo město více příkladem u budov ve vlastnictví města. Pro ještě kvalitnější řešení vodohospodářských otázek bude důležité dořešení vlastnické struktury vodohospodářské infrastruktury. Město vyvíjí aktivity v řešení problematiky dešťových vod , důležitá budou opatření plánovaná jako reakce na změny klimatu (v uvažované/připravované strategii). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
Sebehodnocení +1
1. Kvalita vod a šetření vodou Město učinilo v objektech ve svém vlastnictví v nedávné době určitá opatření ke snížení spotřeby především pitné vody. Jak se tato opatření projevují, však není vzhledem k neexistenci kvalitního systému dostatečně sledováno, proto je obtížné i průběžné vyhodnocování. Podobně není činěno žádné soustavné vzdělávání veřejnosti k úsporám vody. Hodně odlišný je stav vypouštění nepřečištěných odpadních vod. Dosud je na koncovou ČOV v Kopřivnici napojeno přes 90% obyvatel města, podobný je stav u právnických osob. Město má zpracován a postupně zavádí do praxe Energetický management dle ISO 50001, jehož pravidla řeší i problematiku úspor vody v objektech města. Je tedy otázkou času, kdy se problematika šetření vody dostane ke komplexnějšímu řešení. Zvýšení kvality povrchových a podzemních vod se předpokládá také odkanalizováním zbývajících dvou místních částí Kopřivnice v rámci projektu Odkanalizování místních částí Vlčovice a Mniší, který je ve stadiu přípravy na územní řízení. 2. Efektivnější využívání vody Efektivnější využívání dešťové vody je dnes záležitostí spíše jednotlivců a nových stavebníků rodinných domů, kteří to musí povinně zajistit. Komplexní řešení této problematiky by měla přinést Adaptační strategie města Kopřivnice na změnu klimatu, která je nyní projednávána v orgánech města. Město samotné má vlastní studii využití dešťových vod, která však dosud nebyla dále rozpracována. Změnou k lepšímu jsou zcela jistě i zásady pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť v souvislosti se změnou klimatu, které schválila rada města v 5/2017. |
Hodnocení oponenta 0
2.1: Jako klad lze vyzdvihnout přípravu a projednávání adaptační strategie města na změnu klimatu, taktéž i zásady pro budování a rekonstrukci parkovišť a ustavení energetického managementu města, který sleduje i spotřebu vody v nejdůležitějších budovách ve vlastnictví města.. Velkým nedostatkem je neexistence kvalitního sledování spotřeby vody. Studii využití dešťových vod by bylo potřebné rozpracovat do konkrétních aktivit. Došlo k podstatnějšímu snížení objemu znečištění na výpusti modernizované dostatečně kapacitní ČOV, bude však potřebné dokončit kanalizace v některých místních částech, aby nedocházelo odvodu byť části odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Spotřeba vody je značně ovlivněna klimatickými podmínkami, kdy se používá voda na zálivku školních zahrad. Částečně bude tento problém odstraněn vybudováním studen pro omezení zalévání pitnou vodou. Významným způsobem se na poklesu spotřeby pitné vody podílí její neustále zvyšující se cena, která je jedna z nejvyšších v ČR a dále omezení ztrát v rozvodné síti. Jako nezanedbatelný vliv poklesu spotřeby pitné vody je možno uvést i široké rozšíření zachytávání a využívání dešťové vody. Celkově lze říci, že město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke zkvalitňování dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Zároveň je spotřeba vody dále snižována i z důvodu narůstající ceny vodného, která je jedna z nejvyšších v ČR. Na území města je 126 podzemních nádrží na zachytávání dešťové vody. Je zde i velké množství nadzemních 1 000litrových nádrží na zachytávání dešťové vody. Tato voda je využívána především na zalévání zahrad. Nesoulad skutečné spotřeby se spotřebou, který uvádí kanalizační řád, vidíme v teoretickém výpočtu projektanta. |
Hodnota indikátoru (l/osoba/den): Ve sledovaném období od roku 2011 došlo k výraznému snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den, oproti roku 2016 došlo v tomto roce k úspoře 4 l vody/osoba/den. Cena vody: Procento připojených obyvatel města na veřejný vodovod vychází z vodoprávní evidence vodoprávního úřadu. |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den na 119 l/os./den v roce 2017.
|
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Bylo dosaženo vskutku pokroku v snižování spotřeby, v tomto trendu bude nutné pokračovat, neboť stále je spotřeba na obyvatele Litoměřic vysoká oproti některým srovnatelným městům |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Spotřeba vody je porovnána s rokem 2011, kdy byl provádět audit. V rámci tohoto auditu jsou použita data posledního uzavřeného období - rok 2015. Spotřeba vody byla 73 l/osobu, o 28 l méně než při posledním hodnocení v rámci auditu v roce 2011. Ze spotřeb v letech 2011 - 2015 je zřejmý mírný trend snižování spotřeby vody. |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta 0
Ve srovnání s minulým kalendářním rokem nedošlo ke změně spotřeby. V úvahu je ovšem potřeba vzít dosaženou hranici spotřeby, jejíž další snižování vyžaduje celkovou změnu přístupu k využívání vody obecně (viz dále).
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Stávající spotřeba pitné vody v částech městam kde je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury samo město, je přibližně 77 litrů na osobu a den, což je o 10 litrů méně než je celorepublikový průměr. Dle údajů JVAK došlo v příměstské části Kosov, která je v současnosti jedinou příměstskou částí, v níž město vlastní a provozuje vodovod samo, ke snížení spotřeby vody mezi lety 2012 a 2014 z 2.874 m3 na hodnotu 2.523 m3 v roce 2014. Protože Jihlava neprovozuje vodohospodářskou infrastrukturu v dalších příměstských částech ani v centrální Jihlavě, jsou tato data vztažena pouze k části infrastruktury provozované městem V roce 2014 bylo v Kosově spotřebováno 2 359 m3, 18 m3/obyv. V roce 2015 2 668 m3 o 13 % více než za rok 2014, 20,36 m3/obyv. V roce 2016 2 746 m3, o necelá 3 % více než v roce 2015, 19,06 m3/obyv. Nárůst spotřeby v roce 2015 je dán také nově napojenými obyvateli rodinných domů.
V těch částech města, kde dodávky vody zajišťuje Vodárenská akciová společnost, je situace následující: Spotřeba pitné vody dle informací Vodárenské akciové společnosti v roce 2016 činila 30,8 m3/os/rok (84,4o/obyvatele/den), specifická spotřeba pitné vody na obyvatele je v letech 2015 a 2016 srovnatelná . V roce 2016 došlo k mírnému snížení spotřeby pitné vody na jednoho obyvatele, a to o 0,1 l/obyv./den Celková spotřeba pitné vody v roce 2016 byla 2 676 715 m3, zde je však zahrnuta i spotřeba vody jiných odběratelů, než domácností.
Jak je vidět z výše uvedeného se údaje o spotřebě pitné vody vzhledem k různým provozovatelům vodohospodářské infrastruktury liší. Obě čísla jsou však reálná a odpovídají skutečnosti. Situace ohledně provozování VHI se nyní velmi intenzivě řeší, protože nejasné vlastnické i provozovatelské vztahy blokují i řadu dalších nutných investic v oblasti VHI. V současné době probíhá řada soudních sporů i správních řízení u různých institucí. Do vyřešení sporů a ukončení majetkoprávního vypořádání, které umožní sjednocení provozování voidohospodářské infrastruktury ve městě, není možné stávající situaci v nesrovnalosti dat zlepšit.
Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší (viz i 2.1.3).
Spotřeba vody (v m3/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující: 2014 2015 2016 Děčín 32 32 33 Chomutov 35 32 34 Teplice 36 35 36 Přerov 36,534 36,951 36,826 Karlovy Vary 35,113 34,887 34,739 Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.
|
úspora mezi lety 2014 a 2015 byla cca 210 l/osobu/rok, tedy 0,59 l/osobu/den |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Město dociluje spotřebu pitné vody. která je pod úrovní spotřeby obyvatel srovnatelných měst. V posledních letech došlo k mírnému poklesu spotřeby na obyvatele. Je důležité, že jsou nyní řešeny vlastnické a provozovatelské vztahy k vodárenské infrastruktuře, protože bez jejich vyřešení by byl velmi obtížný další příznivý vývoj v hospodaření s vodou, nemluvě již o získávání kvalitních údajů.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Údaje jsou běžně získávány od SmVaK jednou za dva roky jako podklad pro výpočet ekologické stopy města. Spotřeba vody výrazně klesla v roce 2012, od té doby je přibližně stejná s malými výkyvy nahoru či dolu (výjimkou je rok 2014 s výrazným poklesem množství spotřebované pitné vody. |
rok 2010: 33,96 m3/os/r, 93,04 l/os/den rok 2011: 33,83 m3/os/r, 92,68l/os/den rok 2012: 32,60 m3/os*r, 89,31 l/so*den rok 2013: 32,33 3/os*r, 88,59 l/os*den rok 2014: 31,83m3/os*r, 87,22l/os*den rok 2015: 32,34 m3/os*r, 88,61l/os*den rok 2016. 32,724 m3/os*r, 89,65l/os*den |
Sebehodnocení +1
Množství spotřebované pitné vody má stále klesající tendenci. Data jsou od vodárenské společnosti zjišťována většinou jednou za 2 roky. Jejich správnost nelze ověřit. |
Hodnocení oponenta +1
Spotřeba vody má za posledních několik let vskutku klesající tendenci, v posledním měřeném roce 2016 došlo sice k malému zvýšení, ale dlouhodobý ttrend snižování by to nemělo ohrozit. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
V rámci štítkování veřejných budov (součást evropské kampaně DISPLAY) je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování došlo nejprve ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice. Tento trend se však v roce 2015 otočil z důvodu nárůstu počtu zaměstnanců a žáků škol. Město se snaží spotřebu vody snižovat – využití dešťových vod v budovách ve správě města. Ve všech budovách města byla vybudována úsporná opatření pro pitnou vodu, ve spolupráci s firmou Jirmus s.r.o. jsme dohodli zřízení ukázek podzemních nádrží pro dešťovou vodu včetně možného zakoupení pro veřejnost, stejně jako konzultační a poradenskou činnost na základě zájmu obyvatel. V roce 2017 došlo k výraznému snížení spotřeby vody po zavedení technických opatření – především úsporné splachovače na WC, využití vody ze sněžné jámy v zimním stadionu, apod. 2013 - 63 564 m3 Úspora vody díky zpětnému využití ze sněžné jámy činí cca 2.600 m3/rok . |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Ve sledovaném období nejprve došlo ke zvýšení spotřeby vody v budovách ve správě města. Tento trend byl patrně způsoben nárůstem počtu zaměstnanců a nárůstem počtu žáků ve školách a vyšším využitím zimního stadionu pro rekonstrukci. V roce 2017 došlo k výraznému snížení spotřeby vody z důvodu zavedení úsporných opatření technického charakteru. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Díky úsporným opatřením došlo k snižování spotřeby a zvláště hodnotná je změna trendu – ač došlo k nárůstu počtu žáků, trend spotřeby vody míří k snižování, proto je možné klasifikovat trend jako (výrazně) se zlepšující |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Na budově Pardubická 67 jsou zde osazeny tlačítkové vodovodní baterie. Celková spotřeba vody za MěÚ Chrudim 2570 m3. |
Hodnocení oponenta 0
Trend nelze z uvedené informace určit. Samotná informace o existenci tlačítkových baterií není pro hodnocení trendu dostatečná. Doporučujeme doplnit šetřící technologie osvětou (cedulky) a rozšířit instalace i o WC-stopy, resp. i do dalších budov v majetku města.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Spotřebu vody umíme sledovat pouze ve veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mezi roky 2008 – 2015 stoupla, což ovšem může souviset s nárůstem počtu pracovníků na úřadě i nárůstem počtu klientů. Částečně může být vyšší spotřeba ovlivněna i tím, že v budovách magistrátu jsou nájemci, jejichž chování může město jen těžko ovlivnit. Vzhledem ke stoupající spotřebě v předchozích letech provádí město postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Z technických opatření lze jmenovat zejména instalaci 16ti omezovačů průtoku baterií v budově na Vrchlického 16, v budově tělocvičny v Hluboké ulici pak byly u čtyř sprch instalovány omezovače průtoku. Spotřeba vody v budovách magistrátu města Jihlavy: 2008 – 2997 m3 2009 – 3991 m3 2010 – 4143 m3 2011 – 4782 m 3 2012 – 4787 m3 2013 – 4647 m3 2014 – 4842 m3 2015 - 4597 m V současnosti město žádným způsobem nereguluje spotřebu vody například v nájemních smlouvách a podobně. Probíhají diskuse o změnách v uspořádání odborů na magistrátu, připravuje se stěhování, úpravy nových budov a s tím spouvisející rekonstrukce budov i infrastruktury. Opatření v této oblasti lze připravit v příštím období, v současnosti však žádná realizovaná nejsou.
Příloha: spotreby-vody-od-2011-m3.xlsx |
Sebehodnocení 0
Po realizovaných osvětových a úsporných opatřeních je v posledních dvoiu letech patrný velmi mírný pokles spotřeby vody ve veřejných budovách. |
Hodnocení oponenta 0
Došlo zatím jen k mírnému snížení spotřeby v r. 2015, v souladu s doporučením předchozího auditu by bylo potřebné zabývat se více úsporami v¨ těchto budovách ve správě města - k tomu vskutku mohou posloužit úpravy a celé rekonstrukce budov i infrastruktury, jak uvádí sebehodnocení, ale důležitá bude i např. úprava nájemných smluv. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Energetik města sleduje spotřebu vody u většiny budov v majetku města. Údaj o počtu uživatelů budovy je však známý až za celý rok zpětně (výjimkou jsou budovy škol a školek v majetku města). Řešením je software na sledování spotřeb energií a vody, kde by mohly být zadány i údaje o počtu uživatelů budovy a automatický přepočet. Pořízení tohoto sw je již několik let v jednání, zatím bezúspěšně. Tabulka spotřeby vody na budovách v majetku města je doplněna na závěr tohoto dokumentu, ročenka za rok 2016 jako zdroj počtu osob v budově není v tuto chvíli ještě k dispozici. Spotřeba vody v budově MÚ Kopřivnice za období 2015 a 2016: 2015 = 2497 m3 ..... 270 osob ........ 9,24 m3/osobu 2016 =2363 m3 ...... 285 osob ........ 8,29 m3/osobu Měrná spotřeba vody na uživatele klesla za poslední dva roky o 10,3 %. V průběhu sledovaného období nebyla prováděna žádná úsporná opatření, neprobíhala ani osvěta. Spotřeba vody v budově MÚ je ovlivňována spíše úklidem v budově než počtem uživatelů (většinou mají nízkou spotřebu vody, pokud to paušalizujeme, pouze splachují a myjí si ruce). Spotřeba vody při úklidu je ovlivňována např. probíhajícími stavebními rekonstrukcemi, používáním úklidového stroje, apod.
|
Město nesleduje změny spotřeby za soubor všech budov v majetku. |
Hodnocení oponenta 0
2.1.2: Město nesleduje změny spotřeby za soubor všech budov v majetku města, na druhé straně má údaje z většiny budov, neboť tyto údaje sleduje energetik v rámci energetického managementu. Spotřeba ve sledovaných budovách za r.ů 2015 a 2016 vskutku podstatně klesla. Kladem je projekt dešťové nádrže, bude nutné pokračovat v realizaci takových zařízení. Do budoucna by bylo potřebné sledování spotřeby všech budov a hlavně postupná instalace úsporných zařízení, aby město šlo příkladem obyvatelům. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Korelace mezi meziroční změnou měrné spotřeby vody a cenou vodného se projevuje částečně, a to ve snižování spotřeby - viz indikátor 2.1.A. Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně vyšší spotřebu vody na osobu a den proti jiným městům v Ústeckém kraji (119 l v r. 2017). Pro porovnání: Chomutov Teplice Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně nižší srážky proti průměru Ústeckého kraje: Ústecký kraj Litoměřice Korelace mezi meziroční změnou měrné spotřeby pitné vody a cenou vodného se projevuje částečně, a to ve snižování spotřeby - viz indikátor 2.1.A. Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně vyšší spotřebu vody na osobu a den proti jiným městům v Ústeckém kraji (119 l v r. 2017), zároveň je však třeba zohlednit výrazně nížší a stále se snižující podíl srážek v Litoměřicích. Přesto dochází ke snižování spotřeby pitné vody obyvateli Litoměřic - viz graf. |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Daří se snižovat spotřebu vody, probíhají průběžné rekonstrukce rozvodů vody, vybudovány studny pro závlahy městské zeleně. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Oproti srovnatelným městům SČ kraje se podařilo Litoměřicím spotřebu snížit, na druhé straně je stále vysoká, byť je třeba uznat, že se na tom podepisuji i nižší srážky |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Spotřeba vody se meziročně žádným výrazným způsobem nemění - ani v závislosti na rozdílné klimatické situaci a většímzu suchu. Statutární město Jihlava realizuje osvětové kampaně s cílem zvýšení možností zásaku dešťových vod zaváděním nových typů zeleně ve městě i řadou dalších opatření.
Na území města fungují dva hlavní provozovatelé vodohospodářské infrastruktury - městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s. a Vodárenská akcviová společnost, a. s. (tato provozuje podstatnou část vodárenské infrastruktury). Každá společnost si stanivuje sama vodné a stočné pro provozovaný majetek, jeho hodnoty nejsou stejnné. V obou případech však došlo v posledním rocve k navýšení.
Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší. Úhrny srážek v letech 2008 - 2017 v mm v Jihlavě byly následující: 2008 574 mm 2009 795 mm 2010 842 mm 2011 578 mm 2012 646 mm 2013 691 mm 2014 660 mm 2015 553 mm 2016 549 mm Vývoj cen vodného a stočného ve sledovaném období -viz příloha i zde: http://www.svakjihlavsko.cz/files/Cena%20vodneho%20a%20stocneho%20.pdf
Spotřeba vody (v m3/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující: 2014 2015 2016 Děčín 32 32 33 Chomutov 35 32 34 Teplice 36 35 36 Frýdek - Místek 23,141 22,813 26,901 Přerov 36,534 36,951 36,826 Karlovy Vary 35,113 34,887 34,739 Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.
|
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Ano, nejsou patrné korelace meziroční změny spotřeby vody a změny ceny pitné vody a /nebo změny objemu ročních srážek. Z měst srovnatelné velikosti má JIhlava vskutku poměrně nízkou spotřebu pitné vody a v meziroční změně je v průměru s adekvátními městy, do budoucna má však potenciál na více, pokud vyřeší vlastnictví a provozovatelství vodárenské infrastruktury. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Cena vody v Kopřivnici vzrostla meziročně o 2,17 %. Obdobný pravidelný meziroční nárůst ceny je patrný na území města již mnoho let nazpět. Tomu odpovídá i stálý pokles spotřeby vody vody viz indikátor 2.1.A. Pitnou vodu dodává do Kopřivnice společnost Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s., město tedy nemá na cenu a spotřebu vody občany žádný vliv. Doplňující údaje k návodné otázce č. 2.1.3.
|
Sebehodnocení 0
Výroba a rozvod vody je z minulosti nadimenzována na určitá množství a průtoky, kdy snížení spotřeby pod určitou mez může přinést technické a možná I hygienické problémy v dodávce vody. Cena vody jje asi dána do velké miry nezbytnou údržbou a obnovou vodárenské infrastruktury. Hodně se také řeší negatívní dopad zahraničního vlastnictví vodárenských společností (SmVaK). Vodárny musí svým vlastníkům generovat zisky a dividendy. Cenu asi rovněž ovlivňuje I to, že byly suché roky. |
Hodnocení oponenta 0
Korelace mezi cenou vody a snižováním potřeby byla městem nalezena. Chybí srovnání meziroční změny spotřeby s průměrem v ČR a vybranými městy v ČR ( dá se všeobecně říci, že je blízko průměru za celou ČR), taktéž chybí odpověď na návodnou otázku, jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a/nebo změny objemu ročních srážek. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
jako úsporná opatření lze vyjmenovat: v předchozím období ve stávajícím období: 1. průběžné rekonstrukce vodovodní sítě, Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy prostřednictvím Střediska ekologické výchovy SEVER, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody a možnosti využívání srážkových vod - např. program pro školy Království vody. Občanům jsou k dispozici letáky a informační materiály k úsporám vody a energií. Město Litoměřice v rámci kampaně Dne Země informuje občany o kvalitě pitné vody a o čištění splaškových vod, jsou zajišťovány, ve spolupráci, se společností SVS a.s. i exkurze do čistírny odpadních vod v Litoměřicích jak pro školy, tak i pro obyvatele města v rámci dne otevřených dveří. Pro osvětové účely používáme pro občany Litoměřic tyto materiály, které jsou v tištěné podobě kdispozici na odboru ŽP a při akcích zajišťovaných městem: viz http://www.ekoporadna.cz/images/Texty/Studie_na_web/step_uspory_verze_web.pdf http://www.pocitamesvodou.cz/wp-ontent/uploads/2015/08/PSV_letak_2015_view.pdf?x58580 Město Litoměřice zavedlo ve všech svých budovách úsporná technická opatření šetřící pitnou vodu. Údaje o nádržích jsou evidovány pouze v rámci stavebních povolení nových rodinných domů, nelze je proto vyčíslit. Na území města Litoměřice je vybudováno cca 308 nádrží na dešťovou vodu různé velikosti (1 - 25 m3), průměrné náklady na jednu nádrž činí cca 80 000 Kč. Město organizuje v současné době výstavu o ochraně ŽP v areálu výstaviště Zahrady Čech "Týden přírody a myslivosti", který se konal 19. - 24. 5. 2018, kde je připraven ekokoutek, který se bude zabývat ochranou přírody, úspornými opatřeními - voda, energiemi a odpady. |
Hodnota indikátoru (l/osoba/den): Cena vody: |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Město provádí úsporná opatření ke snížení spotřeby vody, osvětu podporuje financováním Střediska ekol. výchovy SEVER a distribucí osvětových letáků obyvatelům při různých příležitostech. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Město vskutku věnuje pozornost jak technickým opatřením, využívání dešťové vody apod., tak i osvětě a práci s dětmi |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Úsporná opatření:
Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody apod.. V rámci Dne Země je tato problematika přibližována pro všechny stupně škol a širokou veřejnost. |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta +1
Pokles spotřeby prostřednictvím zvyšující se ceny vody není příliš pravděpodobný, vzhledem k jedné z nejvyšších cen vody v ČR. Doporučujeme proložit graf spotřeby vývojem ceny vody pro zjištění korelace. Ekovýchovné kampaně doporučujeme zaměřit specificky na šetření vodou, využívání dešťové vody, apod., např. v souvislosti s přípravou Strategie adaptace na klimatickou změnu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
|
|
Sebehodnocení 0
Město postupně realizuje opatření, kterými snižuje spotřebu vody a to jak opatření technického charakteru (rekonstrukce vodovodních řadů), tak i "měkká" opatření - osvětové kampaně. |
Hodnocení oponenta +1
Město technicky řeší problematiku úspor rekonstrukcemi, nebo novými vodovody, zabývá se i osvětou.Některá důležitá úsporná opatření jsou konkrétně vyjmenována. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Ke snížení spotřeby vody na veřejných budovách došlo realizací projektu EPC, kdy součástí byla i opatření k úsporám vody na 8 budovách (perlátory na výusti vodovodních baterií, WC stopy, úsporné sprchy). Projekt byl postupně realizován v 2. polovině 2014. Sběr údajů o spotřebě vody na veškerých budovách v majetku města však není zorganizován. Část budov, kde došlo k realizaci úsporných opatření, se sleduje. Je vypracována studie s využitím dešťové vody, zatím nerealizováno. K další úspoře vody může vést zatím hrubě zpracovaný projekt nádrže na jímání dešťové vody pro její následné využívání ke splachování WC a úklid. Jednalo by se o instalaci nádrže, její propojení na samostatný okruh splachování a vybudování cca 2 bateriových výpustí pro uklízečky. V Environmentální analýze provozu MÚ Kopřivnice (Síť ekologických poraden STEP 2016) jsou rovněž navržena opatření ke zlepšení kvality úklidu (např. ekologický úklid). Snahou města je jejich postupné zavedení do praxe |
|
Město neprovádí v současnosti další úsporná opatření ke snížení spotřeby vody. |
Hodnocení oponenta 0
2.1.4: Město zatím neorganizovalo sběr údajů o spotřebě vody na všech budovách v majetku města, avšak sleduje budovy, na kterých došlo k úsprám v rámci projektu EPC . Údaje o spotřebě vody je nutné doplnit . Chybí známka sebehodnocení. Kladem je environmentální analýza provozu MÚ Kopřivnice a návrh projektu dešťové nádrže a využívání dešťových vod na splachování a úklid. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.5 Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Informace o způsobech šetření uveřejněny v budovách nejsou, ale město realizuje opatření vedoucí k úsporám. Informace o způsobech šetření s vodou jsou diskutovány na poradách vedení a jsou k dispozici brožury zabývající se úsporou vody - viz http://www.ekoporadna.cz/images/Texty/Studie_na_web/step_uspory_verze_web.pdf http://www.pocitamesvodou.cz/wp-ontent/uploads/2015/08/PSV_letak_2015_view.pdf?x58580 V rámci EPC projektu v roce 2016 byli příslušní správci budov seznámeni s opatřeními vedoucími ke snížení spotřeby pitné vody. Ve všech budovách města byla vybudována úsporná opatření pro pitnou vodu, ve spolupráci s firmou Jirmus s.r.o. jsme dohodli zřízení ukázek podzemních nádrží pro dešťovou vodu včetně možného zakoupení pro veřejnost, stejně jako konzultační a proadenskou činnost pro obyvatele. Město průběžně seznamuje své zaměstnance o možnostech úspor a způsobech šetření vodou a energiemi a nakládání s odpady a distribuuje informační brožury "Úspory vody v domácnosti, aneb jak zdravě bydlet a ušetřit" a "Aby voda pomáhala". V listopadu 2017 v rámci projektu PATH 2030 byli zaměstnanci úřadu seznámeni s vhodnými architektonickými řešeními vedoucími ke snížení spotřeby v rámci rekonstrukce veřejných prostranství. Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Spotřebu vody výrazně negativně ovlivňovalo napojení městského krytého bazénu na veřejný vodovod. Tento problém byl v minulosti vyřešen realizací vrtané studny pro zajištění doplňování bazénové vody. Dále město zajistilo provoz kašen na náměstí tak, že jednak využívá vodu ze dvou gotických studen, a zároveň je většina vody samostatně recirkulována v každé kašně zvlášť. V parku Václava Havla byla instalována automatická závlaha, která je napojena na studnu bývalého pivovaru. Při rekonstrukci Jiráskových sadů byla realizována studna pro zásobování závlah. Také byla realizována nádrž na dešťovou vodu. Na veřejných prostranstvích připravujeme pro zalévání zeleně závlahy dešťovou vodou. V rámci energetického managementu je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody v budovách ve vlastnictví města. |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Město Litoměřice provádí úsporná opatření v budovách ve vlastnictví města. Zaměstnanci jsou seznamováni s řešeními ke snížení spotřeby vody. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
S výjimkou první části otázky město dělá hodně pro to být příkladem občanům při úsporách vody. Jsou to jak šíření osvěty o úsporách vody vydáváním tištěných materiálů, , tak praktické ukázky a příklady šetření v budovách města, využití studen pro závlahy i pro kašny apod. , další informace jsou poskytovány v rámci energetického managementu., který se zabývá úsporami vody též.Trend je možné vyhodnotit jako (výrazně) se zlepšující. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Informační cedulky v budovách obce umístěny nejsou, na veřejných WC jsou umístěna upozornění na skutečnost, že lze použít úsporné splachování. Ekologická výchova v tomto směru probíhá i na jihlavských školách. Podrobnosti lze zjistit v rámci zpracované Analýzy environmentálního vzdělávání na jihlavských základních školách - https://www.jihlava.cz/projekt-zkvalitneni-ma21-v-jihlave/ds-56323/archiv=0&p1=105604 Klíčovou roli sehrávají pro jihlavské školy z hlediska spolupráce v EV 2 subjekty – a to Environmentální centrum PodpoVRCH ZOO Jihlava (9 z 12 škol) a školské zařízení Chaloupky Dále jsou uváděna další střediska ekologické výchovy v ČR. Z organizací v rámci města dále jednotlivé školy spolupracují zejména se Službami města Jihlavy (uvedeno 4x), muzeem (2x), DDM, Ekoinfocentrem Jihlava, Nízkoprahovým klubem a centrem primární prevence Vrakbar, Jihlavskými kotelnami s.r.o., ČOV Jihlava (Vodárenskou akciovou společností a.s.), v oblasti třídění odpadů pak s ASMJ s.r.o. Jihlava (třídicí linka) a provozovnou TSR company v Jihlavě (1x), v širším okolí dále s firmou ESKO-T na Třebíčsku (vše uvedeno 1x).“
Ekologická osvěta probíhá i v rámci akce Ozvěny Ekofilmu. 2017 - http://www.zoojihlava.cz/cz/pred-navstevou/kudy-k-nam/62-obsah/akce/seznam-akci/ozveny-ekofilmu/263-ozveny-ekofilmu, http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352, 2016 - http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352
Vzhledem k vývoji klimatické situace uvažuje město o tom, že některý z Dnů Země v příštím období bude věnován právě vodě - šetření s ní a její ochraně. |
Sebehodnocení 0
Cílená kampaň prováděna není, uživatelé jsou upozorňováni pouze průběžně. |
Hodnocení oponenta +1
Je třeba ocenit rozsah ekologické výchovy na školách, které navíc spolupracují i např. s ČOV, Vodárenskou akciovou společností, Plán na Den Země věnovaný vodě je dobrým nápadem. Bude potřebné více zaměřit informace i na dospělou část obyvatel. Při plánovaných rekonstrukcích budov ve vlastnictví města bude potřebné je maximálně zaměřit jak na technologická řešení k úspoře vody, tak toho vzužít i k propagaci takových řešení - jít příkladem pro občany. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
V budovách v majetku či správě obce neprobíhá žádná osvěta k šetřená vodou. Osvěta neprobíhá ani v oblasti úspor energií, byť je to obsaženo v energetických cílech a v energetické politice města a v pravidlech energetického managementu Kopřivnice dle ISO 50001. Tyto pravidla řeší mimo energie i vodu. |
Sebehodnocení -2
Město zatím nemá žádný způsob jak provádět pravidelně osvětu v budovách v majetku města, které provozují jiné subjekty, či organizace města. |
Hodnocení oponenta -2
Vzhledem ke všem aktivitám popsaným výše je překvapivé, že v budovách ve správě obce nejsou informace k šetření vodou. Město má samozřejmě možnost působení na šetření vodou, ne že nemá možnost – např. v závorce návodné otázky uvedené cedulky k waterstopům apod. Navíce v odpovědi na otázku 2.1.4 sami uvádíte údaje o projektu EPC na veřejných budovách, jejichž součástí je většinou i osvěta. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.6 K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
ČOV Litoměřice dlouhodobě s velkou rezervou splňuje limity nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. V oblasti Želetic byl vybudován nový kanalizační řad pro odkanalizování posledních několika obytných budov, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizační síť. Počet cizinců nepřekračuje v Litoměřicích 20 %. Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona. Na celém území města je jednotný kanalizační systém, kromě části Želetic, kde se dokončuje napojení několika budov na kanalizační síť. Procento napojených obyvatel na centrální ČOV není konečné číslo, nadále se počítá s dalším dobudováváním kanalizační sítě v okrajových lokalitách města, kde probíhá výstavba nových rodinných domů. V roce 2017 byl na kanalizační síť připojen Písečný ostrov s veřejným koupalištěm. Kvalita vyčištěné odpadní vody je sledována dlouhodobě SVS a.s. http://app.scvk.cz/res/sewerage/lt_litomerice_01.pdf Údaje jsou předávány KÚÚK. |
2015 - 98,5 % |
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Kvalita vod dlouhodobě s velkou rezervou splňuje legislativní požadavky. Na kanalizaci se zakončením na ČOV je napojeno 98,7 % obyvatel a postupně jsou napojovány další lokality. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Hodnota indikátoru 98,7% napovídá, že město dosahuje vysokého stupně napojení, trend v procentech připojení je mírně stoupající |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v některých částech města. Realizací této akce došlo nově k napojení 2695 ekvivalentních obyvatel. Je tedy zřejmý nárůst podílu obyvatel napojených na centrální ČOV. Počet nově napojených obyvatel tedy vzrostl o více než 5%, u řady dalších obyvatel se zkvalitnilo odvádění splaškových vod. Odpadní vody jsou čištěny na centrální ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmení 82,5 - 99,6 %. Změna v procentuelní účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých uklazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná. Při rekonstrukci ul. Srázná byla na místo původní jednotné kanalizace vybudována kanalizace oddílná tj. samostatná splašková a dešťová. http://www.jihlava.cz/regenerace-verejnych-prostranstvi-ul-srazna-jihlava/d-501244 |
Podíl napojených obyvatel roste s tím, jak jsou dobudovávány kanalizační napojení v příměstských částech |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta +1
Jihlava dosáhla velmi dobrého výsledku, napojení 2695 ekvivalentních obyvatel na kanalizaci, t.j. 5 % za období pouhých dvou let. Též je důležité, že již byla vybudována v ul. Srázná oddílná kanalizace. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Za období 2015, 2016 nedošlo k žádným podstatným změnám v počtu napojených osob na kvalitní čištění odpadních vod. Po vybudování oddílné kanalizace v místní části Lubina došlo k přepojení stávajících rodinných domů na tuto kanalizaci již na podzim roku 2013 a v průběhu roku 2014. Napojování bylo zatím ukončeno v roce 2015. V současnosti se připravuje dokumentace pro odkanalizování zbývajících místních částí Kopřivnice – Vlčovic a Mniší. Pokud město získá dotaci na realizaci odkanalizování obou místních částí z OPŽP, kanalizace by mohla být hotova v roce 2019, napojení občanů pak v následujících dvou letech. V stejném roce bylo uvedeno do provozu 9 domovních ČOV u novostaveb RD. Stejný počet domovních ČOV byl uveden do užívání v roce 2016. Celkových počet RD s domovními ČOV v Kopřivnici a místních částech je 168. |
Na centrální ČOV je napojeno přibližně 90% obyvatel Kopřivnice a místních částí, 168 RD je napojeno na ČOV, zbývající občané využívají septiky, případně bezodtoké jímky. |
Sebehodnocení +1
Po napojení RD z místní části Lubina na koncovou ČOV v Kopřivnici bude dalším významným krokem napojení RD z místních částí Vlčovice a Mniší až na počátku 2. desetiletí. Kapacita koncové ČOV je pro přijetí odpadních vod i z těchto částí dostatečná, nebude nutno ji rozšiřovat. |
Hodnocení oponenta +1
Nutno kladně hodnotit snahu o odkanalizování dalších částí a dostatečně kapacitní ČOV, samořejmě i budování oddílné kanalizace. Je důležité, že dochází k další odkanalizaci některých místních částí. Problémem jsou zatím ty části Lubiny, Mniší a Vlčkovic, které vypouštějí odpadní vodu do povrchových toků nebo podzemí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Za sledované období 2015 - 2017 bylo na kanalizační síť napojeno dalších 0,2 % obyvatel. Objem látek nemonitorujeme, ale množství odvozujeme z jiných údajů. Na výpusti z čov Litoměřice jsme na 70 % povoleného limitu. Konkrétně došlo od roku 2011 do roku 2017 k 5% zlepšení. 2011 2017 CHSK nemá stanovený limit. |
Hodnota indikátoru 2.1.B: 2015 - 98,5 %
|
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Došlo k připojení dalších obyvatel na kanalizaci odvádějící vodu na ČOV. Podíl obyvatel se blíží 100 %. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Důležitý je trend snižování znečištění, jdoucího z ČOV, Do budoucna by bylo potřebné sledovat celkové množství vypouštěných látek dle základních ukazatelů, neboť na to, že ČOV prošla v nedávné době rekonstrukcí, nevykazuje špičkové parametry čištění ( např. celkový fosfor 2,1 mg/l nebude v budoucnu postačovat, protože naše normy se budou zpřísňovat a protože i v souvislosti s úspornými opatřeními ve využívání pitných vod bude docházet ke změně celkového objemu vypouštěných vod a paradoxně by se mohla zvýšit koncentrace některých látek při menším celkovém množství vypouštěných znečišťujících látek |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Při provozu ČOV Chrudim jsou dlouhodobě s velkou rezervou dodržovány limity nařízení vlády č.401/2015 Sb.. K významnému snížení objemu znečišťujících látek nedošlo. Postupně se řeší zvyšování podílu obyvatel napojených na kanalizaci a nebo řešící likvidaci odpadních vod pomocí vlastní domovní ČOV. V uplynulém období byla vybudována kanalizace v ulicích Moravská a Slovenská a občané bydlící v těchto lokalitách byli přepojeni na veřejnou kanalizaci. V nově budovaných lokalitách pro bydlení se vždy řeší jejich napojení na veřejnou kanalizaci (lokalita Na Špici, zástavba v U Kostela Markovicích apod.). Tam, kde to není možné (jde zejména o místní části Medlešice, Vestec a Topol), vodoprávní úřad důsledně trvá na likvidaci odpadních vod legáním způsobem - buď v domovních ČOV nebo pomocí vyvážecích jímek. Nadále je snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. Připravuje se projektová dokumentace na napojení místní části Vestec na veřejnou kanalizaci. |
Hodnota indikátoru: |
Sebehodnocení +1
Kvalita odpadních vod vypouštěných z centrální ČOV s rezervou splňuje zákonné požadavky. Postupně se daří napojovat na kanalizaci další lokality a legálně řešit likvidaci odpadních vod tam, kde napojení není možné. |
Hodnocení oponenta +1
Nárůst procenta napojení o 1 p.b. oproti předchozí situaci. Opakované zdůrazňování postupu vodoprávního úřadu podle zákona je nadbytečné.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Množství znečišťujících látek klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla např. pro použití látek s obsahem fosforu v pracích prostředcích. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění. V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v příměstských částech. Na centrální ČOV tak bylo napojeno nových 2695 ekvivalentních obyvatel. V současnosti probíhá budování stokové sítě v příměstské části Zborná, která byla doposud odkanalizována přes domovní čistírny do toku (Zlatý potok - EVL). Nově bude tato část odkanalizována stokovou sítí na centrální ČOV v Jihlavě. V roce 2016 došlo k dokončení vybudování splaškové kanalizace a ČOV v části města Henčov. Dále byla vybudována dešťová kanalizace v části ulic Školní a Pošumavská, realizace této akce bude pokračovat i v roce 2017. Vlivem provedených opatření došlo ke snížení znečištění vod mezi lety 2012 a 2016 o znečišťující látky: NL o 106 t/rok, BSK5 o 1255,4 t/rok, CHSKCr o 2078,10 t/rok, Pcelk. o 33,60 t/rok, N-NH4+ o 151,70 t/rok, Ncelk. 204,40 Vzhledem k složité mnajetkoprávní situaci ve vztahu k vodohospodářské infrastruktuře ve městě není možné přesněji dohledat údaje o množství vypouštěných škodlivin před realizací opatření. Situace je však průběžně monitorována všemi kompetentními orgány. SVAK Jihlavsko (kterého bylo město Jihlava členem od roku 2003 do roku 2012 ) vybudovalo v rámci Projektu ISPA hlavní kanalizační sběrač v městských částech Pávov a Antonínův Důl, do kterého se následně mohly napojit i firmy v průmyslové zóně, jež se zejména v těchto městských částech nachází. Tímto je možné odpadní vody odvést na centrální ČOV a tím i zajistit jejich účinnější vyčištění – Celkem bylo vybudováno 17.574 m nových gravitačních stok, 1.814 m bylo rekonstruováno. Zároveň bylo vybudováno 10 čerpacích stanic na čerpání splaškových vod z příměstských částí na centrální ČOV. Odpadní vody jsou čištěny na centrální městské ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmezí 82,5 – 99,6 %. Změna v procentuální účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých ukazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná. http://www.vodarenska.cz/divize-jihlava/kvalita-ov-na-odtoku-z-cov Město jedná s největšími znečišťovateli o možnostech znečištění vod z jejich provozů jak formou separátních jednání, tak i uplatňováním svých požedavků v rámci projenávání podmínek vydávání integrovaných povolení IPPC. Tímto způsobem došlo k úpravě limitů např. pro firmu Kronospan, kde bylo v roce 2016 vydáno integrované povolení, v němž jsou obsaženy přísnější limity pro vypouštěné odpadní vody, ale i realizace dalších opatření, zabraňujících například úniku znečištěných hasebních vod do vod povrchových v případě automatického hašení požádů na linkách. Při povolování nových objektů vodoprávní úřad důsledně vyžaduje dodržování limitů pro vypouštěné odpadní vody. O vývoji čistoty vody v řece Jihlavě se lze dočíst i v Souhrné zprávě o vývoji jakosti vod v Povodí Moravy. Tuto lze najít zde: http://www.pmo.cz/download/souhrnna-zprava-2015-16.pdf. Ze zprávy je patrné (str. 18.), že na rozdík od řady dalších řek v tomto povodí, u řeky Jihlavy dochází k pozitivnímu vývoji. Řadu dalších informací o čistotě vody v řece Jihlavě lze získat i zde: https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058346 https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058347 https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4061246
|
Hodnota indikátoru: 91% obyvatel v roce 2016 - k nárůstu počtu napojených osob došlo zejména v letech 2014 - 2016, kdy proběhl velký projekt rekonstrukce a dobudování kanalizační sítě. Na centrální ČOV je v Jihlavě napojeno 45 906 obyvatel z celkového počtu cca 50 000 obyvatel města.
|
Sebehodnocení +1
Situace v oblasti znečištění vod se zlepšuje postupným rozšiřováním kanalizační sítě napojené na centrální ČOV, jejíž čištění vod je účinnější, než u domovních čistíren. |
Hodnocení oponenta +1
V této oblasti dosáhla Jihlava velmi dobrých výsledků dík dostatečně kapacitní centrální ČOV a vybudovaným kanalizacím jak z obytného, tak průmyslového sektoru. Důležitý v tomto směru byl projekt Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy. Nejlépe o výsledcích svědčí, že v recipientu, řece Jihlavě došlo k zlepšení ukazatelů čistoty vod ( oproti jiným tokům). Je možné, že by si Jihlava zasloužila klasifikaci +2, brání v tom nedostatek údajů o znečištění před rekonstrukcí centrální ČOV, což je důsledek nedobrých majetkoprávních vztahů mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Rozhodujícím bodovým zdrojem znečištění povrchových vod v Kopřivnici je výusť z koncové čistírny odpadních vod města provozované SmVaK Ostrava a.s. Na tuto čistírnu je napojeno přibližně 90% obyvatel Kopřivnice a výrobní podniky v průmyslové zóně Kopřivnice. Koncová ČOV byla po modernizaci (zvýšení účinnosti čištění odpadních vod) uvedena v roce 2011 do trvalého provozu (údaje poskytl provozovatel ČOV SmVaK Ostrava a.s.). Odpadní vody od obyvatel Kopřivnice bydlících v místních částech Lubina jsou rovněž čištěny na městské ČOV v Kopřivnici. Vlčovice a Mniší a části Lubiny jsou čištěny na individuálních čistících zařízeních (domovní ČOV, septiky), odváženy na ČOV (žumpy) nebo bez čištění vypouštěny do povrchových nebo podzemních vod (trativody). Ve sledovaném období nedošlo ke změně technologie na ČOV, změny oproti předcházejícímu období nejsou velké. Větší vliv na vypouštění čištěných odpadních vod z ČOV mají balastní vody přitékající na ČOV jednotnou kanalizací v době dešťů, než změna spotřeby pitné vody v domácnostech. V roce 2010 bylo z ČOV do vodního toku Kopřivnička vypuštěno 2 954 759 m3/rok čištěných odpadních vod, o rok později to bylo 2 120 301 m3/rok čištěných odp. vod. Vypouštěné znečištění v odpadních vodách: 2010 2011 BSK5 7,09 t 4,24 t CHSKCr 54,05 t 39,00 t NL 16,25 t 9,96 t N-NH4 10,93 t 0,85 t Ncelk. 42,20 t 21,40 t Pcelk. 4,43 t 3,60 t |
|
Sebehodnocení +2
Přestože v průběhu posledních dvou let nedošlo k výraznému navýšení počtu nemovitostí napojených na ČOV, je současný stav s výhledem do dalších let velmi příznivý. |
Hodnocení oponenta +1
Modernizací ČOV došlo vskutku k podstatnému znížení objemu znečištění, prakticky ve všech hlavních parametrech, zvláště pak v amoniakálním dusíku.Do budoucna bude potřebné odvedení dalších odpadních vod z některých místních částí na centrální ČOV. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.8 K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV, vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových nařizuje napojení na centrální kanalizační síť, případně budování domovních ČOV, pokud kanalizační síť není v dostupné vzdálenosti. Ve sledovaném období 2015 - 2017 byla na Miřejovické stráni vybudována nová rozsáhlá oddílná kanalizace. Vypočítaný údaj ploch v procentech byl vypočítán planimetricky. Plochy je vyznačeny v přiložené mapě. |
2015 - 41 % |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Město dlouhodobě komunikuje s firmami a usiluje o zvýšení podílu ploch, ze kterých je odváděna dešťová voda mimo jednotnou kanalizaci. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Litoměřice dosahují poměrně vysoké procento plochy odvedení dešťové vody do oddílné kanalizace, k zasakování do země či odvodu do toků, i trend je příznivý |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Při rekonstrukcích stávající kanalizace, nebo při budování kanalizace nové, je důsledně dbáno na to, aby byla budována oddílná kanalizace a dešťové vody nebyly odváděny splaškovou kanalizací na ČOV. První variantou při likvidaci dešťových vod, je-li to technicky možné, je ovšem zásak na vlastním pozemku. Přesná evidence však neexistuje i proto, že u té části města, kde neexistuje oddílná kanalizace, je dešťová voda mnohdy zasakována přímo na pozemku, případně je zadržována a následně využívána jako voda pro zalévání. Dle údajů z GIS je v současnosti odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace ze 14% zastavěného území města. Ve zbylé části zastavěného území je na části ploch (zejména u rodinných domů) dešťová voda zasakována, případně jímána a používána na závlahy. Procento těchto ploch však nelze stanovit ani z leteckcý snímků, ani z GIS, expertní odhad by mohl být rovněž velmi nepřesný. Při přípravě a provádění sadových úprav dbáme na vytvoření dostatečné plochy ne jen pro dřeviny samotné, ale i souvislých zelených poch umožňujících zásak dešťové vody. S tímto cílem zavádíme i další typy vegetačních prvků, jako jsou například záhony letniček či trvalek z přímých výsevů, které díky způsobu zpracování půdy výrazně vyšují možnost zásaku a navíc zvyšují biodiverzitu ve městě. Ve spolupráci s nevládními organizaceni se snažíme na plochách veřejné zeleně budovat tůně pro retenci vody (například dvě tůně v prostoru "U klíčů, či přírodní učebna u ZŠ Březinova - Demlova), které slouží rovněž ne jen k zvýšení retence vody, ale i k zvýšení biodiverzity v místě. |
|
Sebehodnocení +1
Nová opatření snižují podíl ploch, ze kterých je dešťová voda odváděna na ČOV. |
Hodnocení oponenta +1
Je dobré, že tato plocha , z níž je odváděna dešťová voda odděleně, zasakuje nebo je odváděna do vodních toků přímo není již zanedbatelná a že město učinilo alespoň první kroky k její evidenci. V tom ( a samozřejmě i v růstu těchto ploch) bude potřebné pokračovat. Už s ohledem na narůstající klimatické změny a jejich důsledky. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Podle novely vodního zákona je dnes povinností stavebníků akumulovat dešťové vody v jímkách a využívat pro zálivku, přebytečné vody vypouštět do kanalizace nebo zasakovat. |
|
Údaje nejsou dosud zjištěny, nelze hodnotit. |
Hodnocení oponenta 0
Je překvapivé, že město, které má již vypracovánu adaptační strategii by nemělo údaje k dešťovým vodám. Otázku dešťových vod bude potřebné, aby město v budoucnu řešilo s daleko větším důrazem, neboť tato otázka nabývá na důležitosti s postupujícími klimatickými změnami. Chybí známka sebehodnocení. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.9 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Město Litoměřice se snaží o zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod na svém území. Konkrétně pro zpomalení odtoku srážkových vod z lokality na Miřejovické stráni byl dokončen park s několika suchými poldry. Při budování sběrného dvora odpadů byla vybudována nádrž na zachytávání srážkových vod, které se využívají pro zálivku zeleně, případně pro kropení ulic. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z řeky Labe. Například dešťová voda z nádrže sběrného dvora stačí pouze na zálivku zeleně sběrného dvora a kropení plochy tohoto zařízení. V budově MěÚ Pekařská byla v roce 2017 vybudována nádrž na zachytávání dešťové vody. Využití dešťové vody se předpokládá na splachování WC. Byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o povolených zasakovacích objektech jak průmyslových, tak obytných areálů, dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat – tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde může k zasakování docházet. V neposlední řadě byly zjištěny i plochy rodinných domů, které mají vybudovány nádrže na zadržování dešťové vody. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddělená dešťová kanalizace nebo zasakování dešťových vod. Město každoročně buduje oddílnou kanalizaci pro odvádění dešťových vod. Park na Miřejovické stráni s poldery a průlehy je vybudován, byla na něj poskytnuta dotace SFŽP. |
Hodnota indikátoru 2.1.C: 2015 - 41 % |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Hospodaření s dešťovými vodami je řešeno v rámci hospodaření s vodami. Zvyšování ceny pitné vody působí pozitivně na zájem obyvatelstva o zadržování dešťové vody a její následné využívání. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
V porovnání s jinými městy jdou Litoměřice i v této oblasti příkladem, jako zajímavý příklad je park na Miřejovické stráni s již realizovanými poldry a průlehy. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Na území města Chrudim je historicky daná jednotná kanalizace, tzn., dešťové a splaškové vody jsou společně svedeny na centrální ČOV. V posledních letech se likvidace a případné využití dešťových vod řeší samostatně. V nových lokalitách se dešťové vody zasakují (např. lokalita Na Špici). U rekonstrukcí ploch pro parkování nebo revitalizacích sídlišť jsou přednostně používány propustné povrchy jako jsou např. zatravňovací dlaždice a ponechání travnatých pruhů pro zasaky (např. v projektu revitalizace sídliště Na Větrníku, při rekonstrukci areálu fotbalového stadionu v Novoměstské ulici, Senior rezidence v Čáslavské ulici). U rodinných domů je likvidace dešťové vody řešena v převážné většině případů zasaky na pozemku investora nebo jímáním vody do jímek a jejím využitím na zálivku. Obec žádné podmínky týkající se zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod v současné době vytvořeny nemá. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z vodního toku Chrudimka. Pro stanovení indikátoru byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o projektech, kde bylo vybudováno nebo navrženo zasakování, dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat - tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde k zasakování dochází. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddílná kanalizace nebo zasakování dešťových vod. Budou také prověřeny možnosti získání dotací na budování záchytných jímek na dešťovou vodu u objektů v majetku města. Základní koncepční principy a postupy pro řešení snižování teploty a zadržování vody v území: - při řešení rekonstrukcí veřejných prostorů se snažíme v maximální míře prosadit výsadbu stromů - při výsadbě dbáme na vytvoření dostatečných prostor nejen pro život stromu, ale i pro vytvoření vsakovacích ploch, aby dešťová voda ze zpevněných ploch nebyla odváděna kanalizací pryč z území - ve zvýšené míře začínáme pro nově budované ulice v rozvojových lokalitách používat podzemní vsakovací galerie namísto vypouštění dešťových vod do kanalizace. V letošním roce začne město ve spolupráci s externím subjektem zpracovávat Strategii adaptací na klimatikou změnu. Její součástí bude i řešení zpomalení odtoku srážkové vody a možnosti jejího využití. Město Chrudim má od 9. 9. 2014 platný digitální Povodňový plán města Chrudim přístupný na http://pardubicky.dppcr.cz/web_571164/ |
Hodnota indikátoru: |
Sebehodnocení +1
Postupně je řešena problematika samostatného odvedení dešťových vod, vybudování oddílné kanalizace je z finančních důvodů nereálné. Město se bude zaměřovat na zasaky a záchytné jímky. |
Hodnocení oponenta +1
Lze akceptovat, že zásadní změna infrastruktury (oddílná kanalizace, apod.) je v nejbližších letech nereálná. Uváděná opatření v oblasti snižování odtoku nejsou dostatečná, chybí také větší koncentrace na osvětu veřejnosti. Pozitivním impulsem (viz hodnocení trendu) je příprava Strategie adaptace na klimatickou změnu, která navrhne nezbytné kroky, tvořící ucelený systém (průřezová opatření s dopady nejen v části ŽP).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Byla odbahněna nádrž Borovinka, která nyní plní i retenční schopnost při zachycení vyšších průtoků. V letech 2009-2010 byly realizovány projekty na zvyšování retenční schopnosti krajiny (http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=472065) Byly odbahněny rybníky Za Prádelnou a Maškův, v roce 2015 pak rybník v Herolticích. Co se týče odkanalizování města, v místech, kde byla v minulosti budována jednotná kanalizace, je při rekonstrukci vždy budována oddílná kanalizace, stejně tak při realizaci nových projektů a nové výstavby je budována splašková kanalizace, do které nejsou pouštěny dešťové vody a jejich likvidace musí být řešena přímo na pozemku, nebo jiným způsobem. Postupně jsou odbahňovány a revitalizovány i další rybníky ve vlastnictví města. V rámci projektu Snížení řečiště ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy byla v roce 2015 dokončena na zachycení a zpomalení odtoku dešťových vod dešťová zdrž. Dále pak JVAK jako provozovatel vodovodní a kanalizační sítě ve městě v souladu se zákonem o vodách ve všech vyjádřeních k výstavbě požaduje zásak dešťových vod na pozemku investora s regulovaným odtokem do vod povrchových. Tento postup vyžaduje i vodprávní úřad ve všech svých vyjádřeních k novým investicím, v místech, kde je to technicky možné, i při rakonstrukcích stávajících objektů. V příměstských částech jsou u nově budovaných RD využívány dešťové vody k zálivce. Jedním z opatření ke zvýšení retence vod může být i budování ploch určených k příležitostvému parkování ze zasakovací dlažby zatravňovacími dlaždicemi. Tímto způsobem byla vybudována parkovací plocha například v areálu Malého Heulosu. Tento způsob budování parkovacích ploch vyžaduje město v případech, kdy je to technicky možné, i od inestorů v nových developerských projektech. Pro trvalé parkování byla v rámci revitalizace veřejných prostranství, především sídlišť a sportovních areálů, nově vybudována parkoviště ze zasakovací dlažby na největším sídlišti v Jihlavě tvořeném ulicemi Březinova, Na Kopci a Demlova a dále na sídlišti Královský vršek. Z této dlažby bylo také vybudováno parkoviště pro 32 parkovacích stání ve sportovně relaxačním centru Český mlýn. Dále se město snaží v projektech nových připravovaných investic navrhovat jiná technická opatření zpomalující odtok dešťových vod. Příkladem může být návrh zasakovacích průlehů u investice zpevněné dráhy letiště Jihlava - Henčov. Tato plocha se nachází na evropském rozvodí a jako součást investice jsou navržena nikoliv technická opatření pro zachycení vody a její bezpečné odvedení do toku, ale přírodní průlehy na zachycení srážek s možností zásaku těchto vod na lokalitě. Při realizaci nových parkových úprav (například v prostoru "U klíčů" u řeky Jihlavy či v prostoru parku Ohrada) se město snaží vyhnout zpevňování ploch například budováním zpevněných chodníků a plochy nechává spíše jako nezpevněné s porostem trávníků, které snesou vyšší intenzitu sešlapu. Dalším z opatření postupně realizovaných je nahrazování zpevněných ploch na ostůvcích v komunikacích či na kruhových objezdech plochami zeleně či záhony typu "silber sommer", které jsou ne jen esteticky mnohem hodnotnější, ale umožňují zásak srážkových vod v místě. Při povolování nových objektů je vodoprávním úřadem důsledně vyžadováno zasakování dešťové vody na pozemku investora.
|
Hodnota indikátoru:
postupné zvyšování podílu zásaku i zpomalení odtoku |
Sebehodnocení +1
Postupně se zvyšuje podíl ploch pro zásak dešťové vody. V nových projektech jspou vytváženy plochy pro možnost soustředěného zásaku tak, aby dešťová voda nebyla odváděna. |
Hodnocení oponenta +2
V této oblasti dosahuje Jihlava výborných výsledků, mohou sloužit jako příklad i jiným městům ( např. odbahňování a revitalizace rybníků, vybudování dešťové zdrže, zasakovací dlažby na parkovištích, zasakovací průlehy u letiště, nmezpevněné chodníky a plochy s travinami , které snesou vyšší sešlap, používání záhonů trvalek dle mezinárodního projektu Stříbrné léto apod.) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město, ani žádný jiný subjekt zatím nevytvořil žádné konkrétní podmínky pro zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod. Prvním může být odvod dešťových vod od Bílé hory nebo výstavba parkoviště na sídlišti Sever (viz. „Zásady pro budování … parkovišť dole v tomto hodnocení. Jen u novostaveb RD je stavebním úřadem vyžadováno zasakování nebo akumulace dešťových vod. Počty realizovaných vsaků nebo retenčních nádrží nemáme k dispozici. Odhadem to bude mezi 5 – 20 ks. Město Kopřivnice připravilo v letech 2016 a 2017 ve spolupráci s neziskovou organizací CI2, o.p.s. a experty Adaptační strategii na změnu klimatu pro město Kopřivnice, která obsahuje řadu opatření na řešení této problematiky. Adaptační strategie bude v 1. pololetí 2017 schvalována v orgánech města. Opatření ze Strategie budou realizována v návaznosti na rozpočet města a krátkodobý akční plán na období 2018 a 2019 a středně a dlouhodobé plány. V 5/2017 schválila rada města „Zásady pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť v souvislosti se změnou klimatu“. Zásady budou implementovány do směrnic města a doporučovány soukromým stavebníkům k využití. V rámci plnění akčního plánu k adaptační strategii na změnu klimatu je na rok 2018 připravováno zahájení osvětových akcí, vzdělávání, kampaní, apod. pro veřejnost. |
|
Sebehodnocení +1
Pozitivní je zpracování adaptační strategie města na změnu klimatu, která řeší tuto problematiku komplexněji |
Hodnocení oponenta +1
2.1.9: Vskutku pozitivní je vytvoření adaptační strategie a vytvoření zásad pro budování a rekonstrukci parkovišť, V praktické realizaci město zůstává za některými jinými městy s pokročilou MA 21, avšak některé důležité plány do budoucna má připravené. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.1* Došlo ke snížení spotřeby pitné vody na obyvatele? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Ve vztahu předcházejícím letům ve sledovaném roce došlo ke snížení spotřeby vody (v minulých letech byla spotřeba i 120 l/osobu). Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody. Oproti roku 2011 se spotřeba vody snížila. Mezi lety 2011 a 2012 došlo k významnému snížení spotřeby vody. Toto je způsobeno zejména zásadní změnou v přístupu provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu k interpretaci dat. Cíleně byly vyhledávány a odstraňovány poruchy vodovodního řadu, čímž došlo k významnému snížení úniků vody, dále byly prověřeny smluvní vztahy s odběrateli, tak aby bylo zamezeno odběrům z vodovodního řadu bez řádně sepsané smlouvy. Tyto skutečnosti považujeme za nejvyýznamnější faktory ovlivňující výrazný pokles spotřeby. V dalších letech je spotřeba vody stagnující a v současné době se domníváme, že v dalších letech k výraznému snížení spotřeby vody již nedojde. Současná spotřeba vody je podle našeho názoru odpovídá běžnému hygienickému standardu. Přiložena je tabulka spotřeby vody na území města Chrudim za rok 2012 - 2015. Příloha: spotreba-chrudim-2012-2015.xlsx |
Hodnota indikátoru 2.1.A: rok 2012 - 77 l/osoba rok 2013 - 74 l/osoba rok 2014 - 73 l/osoba rok 2015 - 73 l/osoba
|
Sebehodnocení +1
Podařilo se snížit spotřebu vody.
|
Hodnocení oponenta +1
Je zřejmé, že zásadní pokles spotřeby mezi lety 2011/2012 byl způsoben změnou vykazování spotřeby. Od roku 2012 je pokles spotřeby vody malý. Doporučujeme proložit grafy spotřeby vody srážkami (identifikace změny spotřeby pitné vody v souvislosti se zaléváním zahrad), případně i s využitím vlastní srážkoměrné stanice (škola v rámci EVVO).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.1.6* Jakým způsobem jedná město s firmami o zlepšení kvality vypouštěných vod? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Vodoprávní úřad prověřil subjekty, které realizují výrobu na území města z hlediska likvidace odpadních vod. Zjistil, že charakter výroby naprosté většiny z nich je takový, že neprodukují odpadní vody, které by vyžadovaly předčištění před jejich vypouštěním do veřejné kanalizace ani neodchází k přímému vypouštění odpadních vod z výroby přímo do toku Chrudimka. Všechny firmy jsou napojeny na veřejnou kanalizaci a jimi vypouštěné odpadní vody mají charakter vod splaškových. Ve všech případech je dodržován kanalizační řád, který je nastaven tak, aby odpadní vody svedené na centrální ČOV nenarušily technologii čištění v ČOV. Dodržování kanalizačního řádu kontroluje provozovatel kanalizace - Vodárenská společnost Chrudim a.s. a vodoprávní úřad. Jedinou výjimkou je společnost KAYBA, která je umístěna v areálu průmyslové zóny Chrudim - Západ. V této společnosti dochází při výrobě k povrchové úpravě kovů, proto jsou technologické odpadní vody před vypouštěním do veřejné kanalizace předčištěny. Toto předčištění zajišťuje dodržování kanalizačního řádu i ze strany této společnosti. Zařízení na předčištění technologických odpadních vod bylo vybudováno v roce 2014 a při čišětní vody jsou používány nejmodernější technologie. V tuto chvíli není pro další snižování objemu vypouštěného znečištění technologický prostor. Všichní provozovatelé zubních ordinací mají instalovány separátory amalgámu, tím je zajištěno, že se tyto látky nedostávají do veřejné kanalizace. V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV, vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových důsledně vyžaduje likvidaci odpadních vod legálním způsobem (budˇ v domovních ČOV nebo ve vyvážecích jímkách). |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Vzhledem k charakteru problematiky nelze očekávat zásadní pozitivní změny, např. cílenou osvětou či jednáním s firmami i mimo rámec vodoprávních jednání.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
K úbytku ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách. Ke snížení podílu ploch veřejné zeleně nedochází, úbytek zeleně způsobený výstavbou je kompenzován zřizováním nových zelených ploch. Plocha zeleně se výrazně nemění, neboť nově zřizované zelené plochy jsou eliminovány budováním chodníků a parkovacích míst v sídlištích. Zlepšuje se také kvalita zeleně. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Město má vysoký počet realizovaných prvků ÚSES. Velmi se zlepšila spolupráce na ochraně chráněných území. Nedošlo k úbytku přírodních a přírodě blízkých ploch. Velmi příznivý je překvapivý nárůst ekologické stability, vyvolaný zatravňováním dřívější orné půdy, stále však dle koeficientu ekologické stability patří krajina v Litoměřicích do kategorie nadprůměrně využívané krajiny. Ve městě došlo sice ke zvětšení ploch zeleně, přírůstek však byl eliminován zábory zeleně na chodníky a parkovištní plochy. Je upřednostňována výstavba na špatně využitých či nevyužitých plochách, zároveň však probíhá i výstavba na dřívější zemědělské půdě, avšak nejnižší kvality, poměrně velká plocha je v územním plánu vyhrazena jako zastavitelné území ( přes 1 km2) . Město účinně eliminuje invazní druhy rostlin. Je třeba vyzdvihnout podíl odboru ŽP na přípravě rybího přechodu na jezu malé vodní elektrárny na Labi u Třeboutic a na výzkumu pohybu ryb u tohoto přechodu. Významným počinem je též účast na projektu Life+, týkajícím se ekologické stability a ochrany krajiny Českého Středohoří. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta +1
Podpora ekologické stability krajiny je stabilní, dochází k dílčím zlepšením, přetrvávají však i dílčí problémy. Od minulého hodnocení nedošlo ke zvýšení plochy funkčních ÚSES, jejich realizace je průběžně připravována. Pozemky přiléhající k ZCHÚ "Ptačí ostrovy" byly revitalizovány, neplatí to také o severní části území, není explicitně deklarována spolupráce s krajským úřadem ani environmentálními NNO při realizaci plánů péče. Ve městě je výrazně upřednostňována výstavba na plochách nepřírodního charakteru, což je významný posun od posledního auditu. Tvrzení o tom, že nedochází k úbytku přírodně cenných ploch není doloženo příslušnými hodnotami.
Doporučení pro příští sebehodnocení: reagovat na výše uvedené připomínky a náměty, zejména nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího sebehodnocení/auditu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
Sebehodnocení +1
Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch sávajících. Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování. Město zavádí nové typy zeleně, které zvyšují biodiverzitu ve městě, např. porosty letniček i trvalek z přímých výsevů, které jsou biotopem pro řadu bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. |
Hodnocení oponenta +2
V této oblasti město realizuje inovativní prvky které mohou sloužit I jiným městům za vzor-ať už se jedná o interaktivní pasport zeleně, prvky systému ÚSES či péči o zvláště chráněná území a biodiverzitu, nebo Ekologický fond města. Ukazatel ekologické stability je příznivý a zůstává na stabilní hodnotě, téměř nedochází k úbytku ploch přírodního a přírodě blízkého charakteru. Vzrůstá celková plocha vymezených i realizovaných prvků ÚSES. Bude však potřeba zvýšit podíl plochy realizovaných prvků lokálních ÚSES . V posledních dvou letech došlo k podstatnému snížení záborů zemědělské půdy I. a II. třídy bonity za účelem výstavby. V tomto trendu by bylo potřebné pokračovat. Plocha zeleně o kterou město pečuje se dle pasportu zeleně podstatně zvětšila. Péče je příkladně věnována i chráněným územím na území města, včetně spolupráce se státními i nevládními organizacemi. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
Sebehodnocení 0
Zvyšování ekologické stability krajiny je obtížně řešitelným problémem. Soukromé vlastnictví převážné většiny ploch, na nichž je územním plánem navržen ÚSES a neochota jejich vlastníků ke zřízení tohoto systému, by snad mohla řešit územní studie krajiny v ORP Kopřivnice, která se v současnosti připravuje. Pravděpodobně jediným řešením je převod těchto pozemků do vlastnictví státu nebo města, což se však neobejde bez značných finančních prostředků. Žádný pokrok není zřejmý ani na jediném ZCHÚ ve městě, ani v soustavě NATURA 2000. Na druhé straně nemáme starosti s likvidací invazních druhů rostlin, za poslední období nedochází k výraznějšímu úbytku ploch přírodního a přírodě blízkého charakteru. Rovněž jeden z cílů nově připravovaného územního plánu je zmenšení zastavitelné plochy na území města. |
Hodnocení oponenta 0
2.2: Kladem je snaha o vytvoření Územní studie krajiny v rámci celého ORP. Problém přetrvává u ÚSES, bude nutné řešit problém se soukromými vlastníky. Lepší situace je v případě ochrany přírody, kde město např. podporuje kosení luk. Protože je Kopřivnice městem s velkou převahou průmyslu, ekologická stabilita území města vyjádřená koeficientem ekologické stability tomu odpovídá, do budoucna bude potřebné snažit se ekologickou stabilitu zvyšovat realizací jednotlivých prvků ÚSES, zvyšováním ploch přírodě blízkých, výsadbami zeleně, zalesňováním, zatravňováním, revitalizacemi apod. Zatím zeleně ubývá.Nelze potvrdit, že by nová výstavba probíhala přednostně na plochách v zastavěné části města, je tomu tak jen zčásti V tom má město velké rezervy, bylo by třeba aby v novém územním plánu došlo k velké redukci ploch, určených k zastavění - nynější plánované zastavění 120 ha je několikanásobné nad potřeby města s 22000 obyvetel.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.1 Pokud má obec v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu (%) realizovaných nebo k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Na území města Litoměřice je územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. Krajinný integrovaný plán rozvoje Litoměřic město nemá, jeho funkcí nahrazuje územní plán města a dokumentace projektu LIFE, která vzniká ve spolupráci s CHKO České středohoří. Zároveň město vlastní dokumentace ÚSES celého našeho správního území. Na území města se nalézá 202 ha plochy biocenter, z čehož 97 % je funkčních a 126,2 ha biokoridorů z čehož je 93,8 % funkčních. Došlo k realizaci oboustranné kaštanové aleje Litoměřice –Terezín 508 m navržené jako VKP a došlo k realizaci oboustranné dubové aleje připravované k vyhlášení jako VKP v lokalitě Želetice v délce 803 m. Byl vybudován nový park Václava Havla na místě bývalé skládky místního pivovaru, byl vybudován nový park na Miřejovické stráni s prvky zachytávání vody v krajině. Byl revitalizován park Jiráskovy sady společně s dopravním hřištěm. Při této revitalizaci poklesla výměra zpevněných ploch. Díky těmto aktivitám došlo ke zvýšení ekologické stability a rozmanitosti krajiny. Postupně bude dobudován celý systém ÚSES navržený na území města. Všechny ÚSES v majetku města Litoměřice jsou realizovány. Na ostatních pozemcích jsou vedena jednání o jejich realizaci. Na území města jsou vyhlášené dvě EVL Bílé stráně a Radobýl, kde se město stará o jejich udržování společně s AOPK a ČSOP. V současnosti se město zapojilo do projektu LIFE "Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Českém středohoří" (LIFE České středohoří) - http://www.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/programy-eu/life/life-ceske-stredohori/, který má za cíl zlebšit biologickou stabilitu krajiny. Dále byly provedeny úpravy v lokálním biocentru „Slavík“ při výstavbě MVE Litoměřice. V LBC Slavík uvažujeme o zřízení chráněného území. Projekt LIFE byl zahájen, na realizaci se podílíme společně s CHKO a dalšími majiteli pozemků. Projektem LIFE je řešena také turistická trasa vinařské stezky z Radobýlu do Litoměřic. Jednáme s jednotlivým majiteli pozemků o úpravách této turistické trasy. Stejně tak je plánováno výrazné omezení bušovitých porostů. Na několika místech severně a západně od Litoměřic byly již bušovité porosty odstraněny. Opatření proti vodní erozi Biokoridory – 93,8 % V územním plánu je navrženo k realizaci 3 % biokoridorů a biocenter, které se však nalézají v místech, kde jejich realizace je velice problematická. Jedná se většinou o soukromé pozemky, které jsou obhospodařovány. Z těchto ploch bylo realizováno 0 %. Odbor ŽP spolupracoval s investorem na výstavbě rybího přechodu na jezu MVE v Třebouticích a podílel se na výzkumu pohybu ryb oběma směry. Tento rybí přechod zaznamenal vysokou účinnost pro přechod lososovitých i kaprovitých ryb. Zajímavostí je i vybudování přechodu pro úhoře. Z pohledu edukace je na elektrárně instalována informační tabule o elektrárně a rybím přechodu. Po telefonické dohodě lze navštívit elektrárnu a rybí přechod s výkladem. |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
K úbytku ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Město má vysoké procento funkčních biocenter a biokoridorů a plánuje i další realizaci , problémem je postoj soukromých vlastníků. Velmi důležitým počinem byla spolupráce při budování rybího přechodu na jezu malé vodní elektrárny v Třebouticích a zapojení do projektu LIFE "Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Českém středohoří" (LIFE České středohoří . Město si zaslouží hodnocení +1, trend je též vzestupný, resp. zlepšující se. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28.11.2013. Součástí schváleného územního plánu je i Územní systém ekologické stability. Koncepce řešení místní úrovně ÚSES je v příloze.
Realizace ÚSES: na území města byla v rámci komplexních pozemkových úprav realizována část ÚSES v k.ú. Topol už roce 2012. V současné době jsou zpracovány projekty na tyto pozemkové úpravy: - JPÚ Chrudim - JPÚ Topol - KoPÚ Medlešice - KoPÚ Vestec - KPÚ Topol Projekty zadával Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad Pardubice, pobočka Chrudim. Důvodem pro jejich byla zejména stavba obchvatu města a z toho vyplývající nutnost zajistit dostunost všech zemědělských pozemků v lokalitě. V současné době probíhají přípravné práce na realizaci těchto pozemkových úprav. Od minulého auditu nedošlo k realizaci dalších prvků ÚSES, proto se ani indikátor nemění. V příloze jsou uvedeny mapové podklady ke všem navrženým pozemkovým úpravám. |
Biokoridory – 10,35% Biocentra – 87,19 % |
Sebehodnocení +1
V územním plánu je vymezen systém ÚSES, u části už došlo k realizaci, další budování biocenter a biokoridorů je v přípravě. Přítomnost přírodní památky Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov svědčí o zvýšených přírodních hodnotách v této části území.
|
Hodnocení oponenta +1
V územním plánu jsou lokality ÚSES vymezeny a jsou připravovány. Od minulého auditu nedošlo ke zvýšení rozlohy funkčních ÚSES, trend se tedy nedá - na rozdíl od stavu - hodnotit jako zlepšující se. Stav přírodně cenných území v intravilánu města kontrastuje s homogenizovanou zemědělskou krajinou v jejím okolí, které s sebou paradoxně přinášejí i problémy (atraktivita města pro hnízdění relativně četné populace havranů).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Na území Jihlavy jsou vymezeny skladební prvky všech úrovní systému ÚSES. V částech, kde byly skladební prvky lokální úrovně nefunkční nebo pouze částečně funkční, postupně dochází k jejich úpravám. Většina vymezených skladebních prvků ÚSES v Jihlavě je však již dnes funkční. První částí takto upravenou je biocentrum u Českého mlýna na řece Jihlavě, kde v rámci revitalizace území Českého mlýna v prostoru mezi mostem s dálničním přivaděčem a novou lávkou u restaurace Starka došlo k úpravě lučních porostů směrem k přirozenější druhové skladbě, byl zde zachovám původní náhon a upraveny podmínky pro existenci řady druhů živočichů, zejména ptáků (m.j. ledňáček říční). V současnosti již probíhá úprava navazujícího biocentra Pod viaduktem, kde v místě bývalého zařízení staveniště a skládky stavebních materiálů dochází k úpravě plochy a jejímu osetí přírodě blízkou směsí. Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována i výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložních rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Dále jsou zde vytvářeny malé vodní plochy pro vytvoření podmínek pro existenci obojživelníků a plazů. Mezi lety 2004, kdy byl schválený územní plán a současností došlo k tomuto vývoji:
Postupně dochází k úpravám - většinou zpřesňování hranic skladebních prvků ÚSES, jejich výměra se zvětšuje, takže i když procento funkčních ÚSES mírně klesá, ve skutečnosti se situace zlepšuje. V roce 2015 došlo k úpravě části biokoridoru v místě bývalé technické nádrže za Vodním rájem. V tomto místě byly vytvořeny dvě tůně pro existenci obojživelníků (byl zde zaznamenán výskyt několika druhů žab i výskyt čolků), dále zde již byla plocha upravena jako trvalý travní porost s druhovou skladbou květnaté louky s doplněním domácích druhů dřevin, zejména vrb. Město má zpracovaný pasport zeleně, který funguje interaktivně a jsou do něj zanášeny hned všechny změny - kácení i výsaby dřevin, ošetření dřevin (druh, doba provedení, typy řezů i vazeb stromů a podobně). Díky tomuto pasportu dokázalo město realizovat v letech 2009 - 2015 i velký projekt Revitalizace zeleně v Jihlavě, v jehož rámci bylo ošetřeno 3990 stromů na nejfrekventovanějších místech města (hřbitovy, uliční stromořadí, areály ZŠ a MŠ, plochy parků a lesoparků i menší plochy veřejné zeleně). Současně s tímto projektem byly z prostředků města ošetřeny i stovky dalších stromů. Ve městě probíhají od roku 2010 i postupné větší zásahy do stávajících porostů - pěstební probírky doplěné výsadbou dřevin a ošetřením dřevin zejména na sídlištích. Tyto zásahy mají za cíl stabilizaci porostů, zvýšení jejich provozní bezpečnosti, ale i vytvoření věkově a druhově diferencovaných porostů, které mají mnohem vyšší perspektivu dlouhodobé existence na lokalitě s kontinuálním efektem bez rizika nutnosti jednorázového plošného kácení. Dřeviny jsou ve městě průběžně vysazovány a druhové spektrum je voleno tak, aby byly dřeviny lépe adaptabilní na městské prostředí. Od roku 2008 do konce roku 2016 bylo ve městě na městských pozemcích vysázeno 2489 stromů a 4469 keřů (přesné počty viz příloha). Informace o kácení a sázení jsou zveřejňovány pravidelně na webu města a v Novinách jihlavské radnice. http://www.jihlava.cz/vysadby-stromu-a-keru/ds-54118/archiv=0&p1=50137 Díky opatřením popsaným výše se zvyšuje schopnost adaptace města na klimatické změny, které s sebou v případě Jihlavy nese i problémy s podkorními škůdci - problémy s kůrovcem u smrků ve městě v důsledku velké koncentrace napadených stromů dovážených do firmy Kronospan. |
Sebehodnocení +2
Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch sávajících.
Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování. LBC stav -178,86 ha LBC návrh - 46,97 ha funkční LBC - 79,20 % LBK stav - 75,91ha LBK návrh - 36,41 ha funkční LBK - 67,44 % NRBK stav - 382,25 ha NRBK návrh - 4,37 ha funční NRBK - 98,86 % RBC stav - 628,57 ha RBC návrh - 25,98 ha funkční RBC - 96,04 % RBK stav - 276,69 ha RBK návrh - 2,21 funkční RBK - 99,21 % |
Hodnocení oponenta +2
V této oblasti je zajisté město úspěšné, je zvětšena plocha biocenter i biokoridorů LÚSES, byť podíl realizovaných / k realizaci připravených LÚSES klesl. Je třeba ocenit snahu o zfunkčnění a zkvalitnění některých prvků ÚSES. Zvýšené úsilí bude potřebné při zvyšování funkčnosti lokálních biokoridorů, neboť u nich došlo k poklesu plochy oproti r. 2004 (kdy byl schválen územní plán), kompenzované nyní zvýšenou navrhovanou plochou v r. 2017. Interaktivní pasport zeleně může sloužit jako příklad i pro další města, inovativní přístup je třeba ocenit
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Stav se nemění, protože dosud nedošlo ke změně podílu realizovaných nebo připravovaných ÚSES k navrženým. Nefunkční prvky nejsou připravovány k realizaci z důvodu nedosažení konsensu s vlastníky pozemků. Město se od roku 2011 pokusilo připravit 3 záměry na výsadbu zeleně v krajině, ale pro převažující nesouhlasy vlastníků pozemků k realizaci nakonec nedošlo. Kromě toho je ve městě již digitalizována katastrální mapa, a proto nejsou předpoklady pro pozemkové úpravy. Nebude tak zřejmě možné dostat pozemky v místě navržených ÚSES do vlastnictví obce nebo státu. Řešení by mohla přinést již zpracovávaná územní studie krajiny v ORP Kopřivnice. Realizováno 0%. Důvody popsány v odstavci výše. Trvalý problém. |
Sebehodnocení -1
Mírně nepříznivý vývoj, z hlediska UR je situace problematická. |
Hodnocení oponenta -1
Nedošlo k realizaci prvků ÚSES, vzhledem k nedohodě s vlastníky pozemků. V budoucnu by určitou nadějí mohla být již zpracovávaná územní studie krajiny pro celý ORP. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.2 Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – národní přírodní památka Bílé stráně a přírodní památka Radobýl. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji AOPK ve spolupráci s městem Litoměřice. Od minulého období nedošlo ke změně ve sledovaných územích Natura 2000. Na Mostné hoře byla vybudována naučná stezka, dále byla vybudována naučná stezka u podzemní továrny Richard, byly instalovány nové informační tabule na Bílých stráních. Péče se soutřeďuje především na úklid odpadků a sekání náletových dřevin. Na území města jsou vyhlášené dvě EVL Bílé stráně a Radobýl, kde se město stará o jejich udržování společně s AOPK a ČSOP. V současnosti se město zapojilo do projektu LIFE "Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Českém středohoří" (LIFE České středohoří) - http://www.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/programy-eu/life/life-ceske-stredohori/, který má za cíl zlebšit biologickou stabilitu krajiny. Dále byly provedeny úpravy v lokálním biocentru „Slavík“ při výstavbě MVE Litoměřice. V LBC Slavík uvažujeme o zřízení chráněného území. Projekt LIFE byl zahájen, na realizaci se podílíme společně s CHKO a dalšími majiteli pozemků. Viz http://www.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/programy-eu/life/life-ceske-stredohori/. |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Na území města jsou dvě zvláště chráněná území. Péče o ně zajišťována společně s AOPK. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Město vskutku spolupracuje na ochraně vysoce hodnotných chráněných území, které mají navíce i evropskou ochranu společně s AOPK a ČSOP, podílí se na projektu Life, důležitém pro ekologickou stabilitu území, spolupracuje na něm se Správou CHKO České Středohoří. Zvláště trend je možné hodnotit jako výrazně se zlepšující. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Přírodní památka Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji krajský úřad ve spolupráci s městem. Odkazy na Plány péče o obě chráněná území: http://www.pardubickykraj.cz/plany-pece-o-zvlaste-chranena-uzemi/52820/prirodni-rezervace-habrov-schvalen-31-3-2009 Přírodní památka Ptačí ostrovy: Jedním z důvodů pro vyhlášení tohoto ZCHÚ byla velká hnízdní kolonie havrana polního na stromech podél vodního toku Chrudimka. Menší hnízdní kolonie jsou i dalších místech na území města (hřbitov u Sv. Kříže, sídliště Víta Nejedlého, sídliště U Stadionu). Hnízdění havranů ve městě je částí veřejnosti vnímáno negativně, zejména kvůli hluku a znečišťování okolí trusem. V letech 2011 a 2013 byly na území města letní bouřky doprovázené silným větrem a došlo k poškození části hnízdních stromů na území Přírodní památky Ptačí ostrovy a k vyvrácení některých z nich. To způsobilo další rozšíření hnízdních kolonií havranů mimo území přírodní památky. Vzhledem k opakovaných stížnostem obyvatel, se město snaží tento problém řešit každoročním shozem hnízd na začátku hnízdní sezóny, což pomůže pouze částečně. Při hledání možností, jak problematiku havranů ve městě řešit, intenzivně spolupracujeme s Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické. Byla provedena úprava pozemků "V jedličkách" navazujících na Přírodní památku Ptačí ostrovy. Na těchto pozemcích byla v minulosti provedena výsadba jedlí bílých, které patří mezi nepůvodní dřeviny. Město na základě projektu provedlo úpravu celé lokality. Postupně jsou káceny nepůvodní jedle bílé a nahrazovány domácími druhy dřevin (jasany, olše, habry apod.). Dále byla na těchto pozemcích vybudována mlatová stezka podél koryta Chrudimky. Plánováno bylo i umístění herního prvku v lokalitě. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky jsou v aktivní záplavové zóně vodního toku Chrudimka, není umístění herního prvku možné. V současné době se připravuje projekt odbahnění náhonu v parku Střelnice, který součástí přírodní památky Ptačí ostrovy a navrženo je i odstranění obou jezů na náhonu. Odbahnění náhonu zlepší podmínky pro vodní živočichy a rostliny a zvýší i estetickou hodnotu území. Přírodní rezervace Habrov: Toto území se nachází na okraji obce Topol. V území jsou lesní komplexy a staré ovocné sady. V roce 2014 byla provedena dosadba starých odrůd ovocných stromů v těchto sadech. Na dosadbu poskytla dotaci Agentura ochrany přírody a krajiny. Při nových výsadbách v lesích jsou využívány původní druhy listantých dřevin, aby došlo k postupné obnově původních dubohařinových porostů. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Sebehodnocení popisuje úpravu pozemků, přiléhajících k PP "Ptačí ostrovy", nezmiňuje se však o skládce v severní části Velkého Střeleckého ostrova ani o případném řešení tohoto problému ve spolupráci s krajským úřadem, kterému zmíněné ZCHÚ podléhá. Není zmíněna úroveň spolupráce s environmentálně orientovanými NNO. Do budoucna je potřeba spolupráci s uvedenými subjekty při ochraně ZCHÚ, resp. plnění plánu péče, zlepšit.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Na území města se vyskytují: Přírodní rezervace Zaječí skok – smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy; pozoruhodná botanická lokalita kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Výměra rezervace 2,31 ha; péče spočívá pouze v udržování formou hospodaření v lesích, na tom město spolupracuje s vlastníkem LČR a jedná i o odkupu. V současnosti město nemá k tomu MZCHÚ vlastnický vztah, přesto spolupracuje s vlastníkem LČR na přípravě zásahů. Dále pak město v rámci projektu Stříbrné pomezí vyznačilo pěsí i cyklistické trasy vedoucí v tomuto MZCHÚ, čímž dochází k popularizaci území. Přírodní památka Vysoký kámen – přirozená a přírodě blízká společenstva květnatých bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem; výměra 12,52 ha; péče spočívá v úpravě lesního hospodaření, vlastníkem je LD Štoky, v němž má město podíl. PP je součástí mnohem větší lokality soustavy NATURA 2000 Vysoký kámen.Město je jedním z členů LD Štoky, podílí se tady na přípravě LHP pro toto území a tím i na prosazení přírodě blízkých opatření v péči o území, zejména doplňování listnatých dřevin a jední do druhové sklaby. Dále pak město zařadilo tuto plochu do projektu Stříbrné pomezí, kterým sem dovede více pěších i cyklonávštěvníků a tím přispívá k popularizaci území. Dále pak je na území Jihlavy několik lokalit soustavy NATURA 2000 - kromě zmíněného Vysokého kamene (u nějž je výměra lokality NATURA 2000 mnohonásobně větší než u původní PP) se jedná ještě o Rybník Lukáš (zhlaví nejvýše položeného ze soustavy vodárenských rybníků), lokalitu Šlapanka a Zlatý potok. Zde město jako vlastník rovněž svými kroky přispívá ne jen k zachování, ale i k posílení předmětu ochrany - zachování mokřadních společenstev ve zhlaví rybníka Lukáš a zachování a zlepšení podmínek pro vydru říční, která je hlavním předmětem ochrany u EVL Šlapanka a Zlatý potok, například napojením městské části Zborná na centrální ČOV. U rybníka Lukáš v současnosti město připravuje rekonstrukci hráze, která je ve špatném technickém stavu. Rekonstrukce by měla vést k lepšímu zadržování vody a tím i k vytvoření stabilnějších podmínek pro mokřadní společenstva ve zhlaví rybníka. Kromě lokalit, které jsou na území města Jihlavy je město Jihlava vlastníkem a zabezpečuje péči i o další MZCHÚ: Přírodní rezervace V Klučí je 25,06 ha velká lesní rezervace, kde je předmětem ochrany soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů. Jedná se o hospodářský les ve vlastnictví města Jihlavy, kde je hospodaření přizpůsobováno předmětu ochrany. Pato plocha je i součástí lokality NATURA 2000 – Špičák. Město zajišťuje ochranu lokality zejména přírodě blízkými způsoby péče, které prosazuje i do LHP. Jde zejména o individuální oplocenky. Dále pak je město vlastníkem pozemků a rybníka v přírodní rezervaci Vílánecké rašeliniště, kde je na 8,20 ha chráněn malý fragment původně rozsáhlejšího komplexu svahového a přechodového rašeliniště, který je lokalitou výskytu vzácné rašeliništní květeny a některých ohrožených a fytogeograficky působivých druhů rostlin. Zde město spolupracuje s NNO a Krajem Vysočina na zajištění managementu této lokality tak, aby nedocházelo k zarůstání lokality a tím degradaci rašeliné flóry. U všech výše zmíněných lokalit je důležité i to, že město ve svých materiálech lokality propaguje a dělá osvětu, kterou vysvětluje důvody ochrany, způsob péče o chráněná území a kroky, které jsou realizovány. O biologicky cenné plochy se společně s městem starají i neziskové organizace. Město jim pronajímá pozemky za symbolické částky, neziskovky zde pak realizují management na podporu biodiverzity. Jde ne jen o ochranu cenných rostlinných druhů či batrachofauny, ale například i o zachování lokality listonohů a žábronožek v bývalém vojenském prostoru. Lze dohledat na http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/ |
Sebehodnocení +1
Podporujeme přírodě blízké způsoby péče ne jen v chráněných územích, ale i v dalších plochách v intravilánu i extravlánu tak, aby byla péčí podpořena biodiverzita. |
Hodnocení oponenta +2
Z podrobného a obsažného popisu je patrná příkladná péče o chráněná území na území Jihlavy i spolupráce s dalšími organizacemi , včetně nevládních. Taktéž je důležitá osvěta, propagace chráněných území v materiálech, vydávaných městem.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
ZCHÚ je přírodní památka Váňův kámen. Je schválen plán péče, péči zajišťuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje). Na území byla vymezena dvě území NATURA 2000 (Červený Kámen, Štramberk). Plán péče ani smluvní ochrana dosud nebyly zpracovány (kompetence Krajského úřadu Moravskoslezského kraje). OMEZENÍ DEVASTACE HOROLEZCI: Devastace horolezci je silný pojem. Horolezectví není na Váňově kameni tak masivní. Aktuální plán péče na tuto problematiku pomyslel. Horolezectví je kontrolováno a plán péče neshledává v současnosti toto téma problematickým, pokud problém vyvstane, je řešen s Českým horolezeckým svazem. Město nezasahuje do kompetencí kraje. Pokud jde o účast v řízeních, město své připomínky uplatňuje, má-li nějaké. Město nepodporuje nevládní organizace v péči o ZCHÚ Váňův kámen. Další ZCHÚ město prozatím ve svém správním obvodu nemá. Město naproti tomu finančně zabezpečuje management sečení luk s výskytem vstavačovitých rostlin. Tyto louky jsou v majetku města. V současnosti probíhá řízení o vyhlášení těchto lokalit jako PP - přírodní památka, která má být součástí EVL Červený kámen. Trasa lanovky a volnočasové využití areálu sjezdovky bylo schváleno změnou ÚP Kopřivnice č. 4. V současné době prochází schvalovacím řízením plán péče o PP Červený kámen. Tři lokality v EVL Červený kámen (Sjezdovka, Louky na Janíkově sedle a Potoky) budou chráněny v režimu PP – přírodní památky. EVL Štramberk ve správním obvodu Kopřivnice se na mnoha lokalitách, které jsou obhospodařovány jejich soukromými vlastníky s nedostatkem pastvy a kosení nepotýká, naopak. Díky této péči je zachována hodnota lokalit. V ostatních lokalitách se město nepodílí. |
Sebehodnocení 0
Bez vývoje. |
Hodnocení oponenta 0
Vzhledem k tomu, že město podporuje sečení luk a vznik nových přírodních památek, je vyváženo problematické plánování lanovky na okraji EVL Červený kámen. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.3 Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje převážně v zastavěném území. V zastavitelném území bylo nově zastavěno území o ploše 35,5 tis. m2, na zemědělské půdě bonity 4. a 5. třídy. Mimo zastavěné území nedochází k úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, neboť se jedná o pozemky zemědělsky využívané nebo rekultivované osttní plochy. Výměra zastavěného území v Litoměřicích je 7 083 406 m2. V platném územním plánu je navrženo jako zastavitelné území 1 095 298 m2, v drtivé většině se jedná o 4. a 5. třídu ochrany ZPF. Na lesní půdě nebyla realizována žádná zástavba a ani se s ní nepočítá, územní plán neumožňuje zastavět přírodní a přírodě blízké plochy. |
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní
Ke snížení podílu ploch veřejné zeleně nedochází, úbytek zeleně způsobený výstavbou je kompenzován zřizováním nových zelených ploch. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
To, že nedochází k úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru je kladný výsledek, takže si zaslouží ocenění známkou +1. Trend je v tomto případě stabilní, neboť úbytek zeleně je nahražován novými výsadbami. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě, ale dle schváleného územního plánu. Z důvodu výstavby k úbytku zeleně nedochází. |
14,83 % Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně (na používané stupnici 1-5) v intravilánu: 3 |
Sebehodnocení 0
Plochy zeleně zůstávají prakticky stejné, je zajišťována pravidelně údržba. |
Hodnocení oponenta 0
Změny v úbytku ploch, případně ploch přírodě blízkých nelze posoudit, protože konkrétní změny nejsou deklarovány (není uvedena změnová tabulka požadovaná na jednání na místě).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
K úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru nedochází, naopak se snažíme podíl přírodních ploch zvyšovat a na stávajících nezpevněných plochách dělat opatření ke zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti ploch. Tato opatření jsou realizována samotným městem, i ve spolupráci s dalšími investory a s NNO. U některých ploch jsou využívány kromě standardních (sečení, probírky dřevin, budování tůní) i nestandardní postupy, jako jsou například závody terénních aut v ploše bývalého vojenského prostoru, které přispívají k vytvoření a zachování podmínek pro existenci kriticky ohrožené žábronožky a listonoha (Pístovské mokřady). K výstavbě nových objektů dochází buď uvnitř města na plochách, které byly v minulosti zastavěné, nebo jsou nevyužívané a neslouží jako plochy zeleně, nebo na orné půdě s nižší bonitou, které rovněž nejsou přírodními plochami s vysokou ekologiucko-stabilizační funkcí. V důsledku výstavby nedochází k úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru.Výstavba probíhá buď na plochách orné půdy s nízkou bonitou, nebo na plochách využívaných jako ostatní plochy či plochách po demolici jiných objektů (CityPark na ploše bývalé továrny Jihlavanu, budova VZP ma ploše bývalých kasáren a pod.). Připravované plochy pro novou výstavbu jsou většinou na intenzivně zemědělsky využívaných plochách s nízkou bonitou půdy. Zlepšuje se rovněž péče o nezastavěné plochy. Máme zpracovaný pasport zeleně, na základě kterého známe výměry ploch, o které se staráme, což umožňuje ne jen lépe určit náklady na údržbu zeleně, ale i vytvořit koncepci v péči o zeleň na další období. V pasportu nejsou stromy hodnoceny sadovnickou hodnotou, protože tento údaj může být relativní a je mnohdy problematicky využitelný, je v něm však podrobně popsáva každá dřevina včetně provozní bezpečnosti, perspektivy na stanovišti, nutnosti zásahů včetně jejich specifikace, následně i popisu provedených zásahů se stanovením dalšího postupu (například opakované zdravotní řezy či revize vazeb, případně nutnost opakovaní tahových zkoušek či jiných přístrojových metod). Výměry všech obhospodařovaných vegetačních prvků jsou v příloze. Stromy - počet soliterních stromů 25 389 ks, dále pak jsou ve městě stromy a keře rostoucí v zapojených skupinách (výměry viz příloha). Ve městě je cca 10,3 km jedno- dvouřadých alejí a stromořadí. Postupně se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství (blíže viz i 2.2.5). Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m2 zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m2 zelených ploch. Přírodě blízké plochy ve městě neubývají - jak správce zeleně, tak oprgán ochrany přírody pečují o jejich zachování a zvýšení kvality. Bližší údaje o vývoji ploch jednotlivých typů viz příloha u bodu 2.2.6. Město si v roce 2016 pořídilo do svého vlastnictví tomograf, z jehož pomocí lze nedestruktovní metodou stanovit případné skryté vady dřeviny, které by mohly způsobit riziko pádu a lze tedy i podobným rizikům předcházet. Současně tak je možné předejít kácení u dřevin, u nichž mohou vznikat pochybnosti o provozní bezpečnosti, které tato přístrojová metoda může vyvrátit. Dalším prováděným opatřením pro zvýšení biodiverzity ve městě je i změna typu vegetačních prvků - zavádění květnatých luk s vyšším podílem dvouděložních rostlin, dále změna koncepce letničkových záhonů z předpěstovaných letniček na letnčky z přímých výsevů, které významným způsobem přispívají k rozvoji bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Do přírodě blízkých ploch jsou umísťovány i loggery a všechna tato opatření jsou doprovázena osvětou vysvětlující kroky města i jejich smysl. V posledích dvou letech ve městě přibyly i velké plochy cibulovin, které zvyšují ne jen jarní estetický efekt, ale jsou i jednou z prvních potravních příležitostí pro hmyz. Osvěta v oblasti ochrany přírody je realizována i formou naučných stezek - ve sledovaném období byla realizována naučná steznka Stará plovárna a byl k ní vydán propagační materiál.http://www.jihlava.cz/brozurka-zve-na-prochazku-kolem-stare-plovarny/d-513999 Stará plovárna v minulosti sloužila i jako přírodní koupaliště, v současnosti tomu však kvalita vody neodpovídá a protože nádrž je ve vlastnictví státu (ve správě Povodí Moravy, s. p.) město nemá ani moc možností jak situaci s kvalitou vody ovlivnit. Není zde tedy plánován návrat ke koupání. Město se stará hlavně o okolí nádrže, kde realizuje opatření v porostech (probírky cílené na zvýšení biodiverzity), výsadba starých krajových odrůd do bývalého škoilního ovocného sadu, umístění laviček v okolí nádrže, výsadba miniarboreta domácích dřevin pod hrází nádrže u dětského hřiště (aby bylo možné na jednom místě porovnat například tři druhy domácích javorů a pod.). Osvěta je realizována i ve spolupráci se ZOO Jhlava (blíže viz. kapitola 2.2.7.) |
Sebehodnocení +1
Město při péči o zeleň a tvorbě města ne jen vytváří nové plochy zeleně, ale i u stávajících ploch se snaží vytvářet porosty, které zvyšují biodiverzitu ve městě a přispívají ke zvýšení retenční schopnosti území. Výstavba probíhá na plochách nevyužívaných a erkologicky nestabilních, případně na plochách orné půdy s nižší bonitou. |
Hodnocení oponenta +1
Příloha u b. 2.2.6 dokazuje, že nedochází k úbytku ploch přírodních či přírodě blízkých,naopak jejich rozloha mírně stoupá. Nová výstavba jde na úkor orné půdy. Je třeba ocenit dokladovanou péči o přírodní a přírodě blízké plochy. Taktéž i využití inovativního pasportu zeleně. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Podle výpočtů z Územně analytických podkladů (ÚAP) z let 2014 a 2016: Název plochy Rok 2014 Rok 2016 orná půda 968,3 ha 961,5 ha zahrady, sady 214,9;ha 220,2 ha travní porosty 390,0 ha 390,4 ha lesní pozemky 444,3 ha 443,8 ha vodní plochy 60,3 ha 60,2 ha zastavěné plochy 155,5 ha 155,3 ha ostatní plochy 516,3 ha 517,2 ha Zlepšení nepříznivého poměru ploch přírodních/přírodě blízkých ploch k plochám zastavěným/ostatním bude velmi obtížné. Tento špatný stav je zapříčiněn průmyslovým charakterem města (areál n.p. Tatra Kopřivnice, průmyslová zóna vybudovaná počátkem 20. století v jejím sousedství, intenzivně využívané pozemky v I. a II. třídě kvality ZPF v okolí řeky Lubiny, apod.). Určité změny předpokládáme v rámci probíhající revize pozemků zajišťované katastrálním úřadem, ke změnám dojde i v rámci zpracovávání nového územního plánu, kdy se má výrazně snížit množství zastavitelných ploch. |
Sebehodnocení +1
Nárůst, a to jen velmi malý, je jen u ostatních ploch. |
Hodnocení oponenta 0
Nepříznivý poměr ploch přírodních/přírodě blízkých k plochám zastavěným/ostatním je zcela určitě vlivem průmyslového charakteru města s rozsáhlým areálem Tatry. Do budoucna by bylo potřebné redukovat v územním plánu velikost ploch , určených k zástavbě-jak je slibováno a zvýšit plochy přírodě blízké-rozšířit plochy zeleně, vzužít více páteř krajiny-vodní síť apod. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.4 Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Koeficient ekologické stability krajiny je 0,76. Došlo k výraznému zlepšení koeficientu z důvodu zatravnění orné půdy. V celkovém hodnocení lze předpokládat další zlepšování, neboť některá orná půda je dlouhodobě neobdělávána, a tudíž se její charakter mění v trvalý travní porost. Koeficient ekologické stability se výrazně zlepšil vzhledem k tomu, že nad Litoměřicemi byly velké plochy orné půdy převedeny na trvalé travní porosty a pastviny - viz foto v příloze. Ekologická stabilita území se dlouhodobě zlepšuje, neboť nestabilní plochy se postupně přeměňují na stabilní. Při výpočtu byly započítány i ostatní plochy, avšak podle skutečné hodnoty území - tzn. i ostatní plochy byly zatravněny, nebo z nich byly vytvořeny pastviny. Proto byly započítány jako plochy stabilní. Data jsou vypočítána z dat uváděných v Katastru nemovitostí, kde je vysoký podíl orné půdy. Započítány byly i ostatní plochy. Byl použit standardní vzorec pro výpočet KES jako poměr ekologicky stabilních a nestabilních ploch. Příloha: 2_2_4_foto_kes_zlepseni_ltm.jpg |
Hodnota indikátoru 2.2.E: 2011 - 0,23
|
Sebehodnocení 0
Trend ↑ zlepšující se
Nedochází ke zhoršování stavu a je předpoklad, že některé pozemky vedené dosud jako orná půda budou převedeny na TTP. |
Hodnocení oponenta 0
Trend ↑ zlepšující se
Dík podrobnému výpočtu KES je jasné, že se ekologická stabilita území zlepšuje zatravňováním velkých ploch., takže trend je jednoznačně zlepšující se. Oproti hodnotě KES 0,45 udávané ještě v ÚAP 2016 je jeho současná hodnota .0,76 vskutku výrazně lepší. Protože však zatím i tato hodnota koeficientu ekologické stability indikuje krajinu nadprůměrně využívanou, zůstává zatím klasifikace stavu jako 0. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Podíl ekologicky stabilních ploch ve městě je zvyšován zejména realizací opatření proti vodní erozi (zatravňování nestabilních ploch orné půdy) a zvyšováním podílu přírodě blízkých ploch ve městě. Za sledované období došlo k zatravbnění cca 5,6 ha pozemků. Na části území statutárního města probhly komplexní pozemkové úpravy. Po realizaci opatření v nich navržených (zejména zatravnění erozně ohrožených ploch) lze očekávat navýšení koeficientu. Rozloha orné půdy: 2009 - 3206,8 ha, tedy 40,66 % 2016 - 3130,7 ha, tedy 39,63 % Podíl rozlohy orné půdy klesl i z důvodu zatravňování erozně nestabilních ploch. Rozlohu zatravněných ploch lze stanovit jen problematicky, protože ve většině případů vlastnici pozemků nežádají o změnu kultury a pozemky, které jsou evoidenčně vedeny jako orná půda, ale jsou problematické například z důvodu velké svažitosti nestabilní, zatravňují. Podíl nestabilních ploch klesá ve městě jak díky výstavbě realizované na nestabilních plochách orné půdy s nízkou bonitou, tak i díky realizaci stabilizačních opatření, zejména zatravnění nestabilních pozemků. I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území. Příkladem může být například úprava plochy za Vodním rájem, kde na ploše kdysi zpevněné došlo k odstranění panelů, následně vytvarování tovrchu, čímž vznikly dvě přírodní tůně s výskytem žab a čolků. Povrch byl následně oset směsí květnaté louky. Viz příloha.
Příloha: laguna.zip |
Hodnota indikátoru: KES JIHLAVA 2009 = 0,74 KES JIHLAVA 2016 = 0,75
|
Sebehodnocení +1
I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území. |
Hodnocení oponenta +1
Dle KES zůstává ekologická stabilita prakticky na stejné úrovni. V tom se odráží jak zatravňování orné půdy, tak komplexní pozemkové úpravy. Příkladná je péče města o zkvalitnění nezastavených a nezpevněných ploch. Je proto reálné, že trend ekologické stability bude příznivý i nadále. Zatím vzrůstá plocha ekologicky stabilních prvků - trvalých travních porostů. zahrad, PUPFL, vodních ploch ( dle přílohy k b. 2.2.6). |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Koeficient ekologické stability byl stanoven poprvé v roce 2012 v hodnotě 0,68. Stejný údaj je i za roky 2014 a 2016 (kategorie 0,30 < KES < 1,00). Jde tedy o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou a průmyslem. Pozn.: v našem území zřejmě nelze moc očekávat, že se s hodnotou KES dostaneme do jiné kategorie (od 1,0 do 3,0). Pro orientaci hodnota KES u jednotlivých měst a obcí v ORP Kopřivnice: Ženklava 1,01, Štramberk 0,95, Kateřinice 0,82, Trnávka 0,80, Kopřivnice 0,68, Závišice 0,57, Příbor 0,33, Mošnov 0,32 a Skotnice 0,27). |
Hodnota koeficientu byla poprvé zjišťována za rok 2016, KES činí 0,68. |
Sebehodnocení -1
Bez závažných problémů k řešení. |
Hodnocení oponenta 0
Hodnota KES svědčí nějen o tom, že se jedná o území intenzivně využívané, ale také s oslabením autoregulačních pochodů v ekosystémech, což způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Takové území pak bude méně odolávat např. důsledkům klimatických změn, ale i důsledkům jiných lidských činností. Proto by měl být přehodnocen výrok v sebehodnocení , že se jedná o bod bez závažných problémů k řešení. Naopak snahou města by mělo být zvýšení rozlohy ploch se stabilními ekosystémy ( např. větší plochy lesa a zeleně, ale i např. zatravnění, revitalizace v okolí vodních toků apod.) , a tudíž zvýšení KES. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.5 Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (v rámci celého území města)? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Podíl zelených ploch se výrazně nemění, město se zaměřuje na zkvalitnění péče a údržby stávajících ploch. Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS. V roce 2016 byl na Miřejovické stráni vybudován nový park o výměře 12 678 m2 s vysazenými 86 dřevinami. Ostatní nově osazené plochy nelze konkretizovat, jedná se o velmi drobné úpravy, které nejsou změřeny. Město Litoměřice se soustřeďuje na zvyšování kvality veřejné zeleně. viz http://geoportal.kr-ustecky.cz/gs/litomerice-4-aktualizace-uap-1/ |
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní
Plocha zeleně se výrazně nemění, neboť nově zřizované zelené plochy jsou eliminovány budováním chodníků a parkovacích míst v sídlištích. |
Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní
Vzhledem k tomu, že nedošlo k většímu zvětšení ploch zeleně, zůstává zatím známka 0 a taktéž zatím i trend se nezměnil ani k lepšímu, ani k horšímu, takže taktéž zůstává klasifikace trendu jako stabilní |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Podíl zelených ploch výrazně nemění, město se zaměřuje na kvalitní péči a údržbu stávajících ploch. Město má provedenou inventarizeci dřevin na pozemcích v jeho majetku zpracovanou pro celé území. U každého stromu je popis, hodnocení jeho vitality, perspektivy a návrh na jeho ošetření, popř. naléhavost kácení. Informace jsou pravidelně aktualizovány. Základem péče o stromy je zajištění jejich estestické a ekologické funkce a provozní bezpečnosti. Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS. V rámci náhradní výsadby za dřevin kácené z důvodu stavby obchvatu byla v roce 2015 provedena nová výsadba dřevin na území města:
|
Hodnota indikátoru: 2012: 25,6 km/33,20949 km2 - 07708 km/km2 2015: 25,8 km/33,20949 km2 - , tedy 0,7748 km/km2. |
Sebehodnocení 0
Došlo k výsadbě nových ploch zeleně a stromořadí, byly vysazeny vhodné kvalitní dřeviny. |
Hodnocení oponenta 0
K pozitivní změně sice došlo, její hodnota je však natolik nízká, že lze uvedený indikátor hodnotit pouze jako stabilní.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Byly vybudovány nové parkové plochy, případně revitalizovány zanedbané plochy – Park Gustava Mahlera, Český mlýn, Park nad tunelem, Rekreační zóna u Hellerova rybníka. Revitalizace zeleně proběhla zejména na těchto plochách: Areál pro sportovní a volnočasové aktivity u Hellerova rybníka, Jihlava (celková výměra parku) - 1,56 ha Park nad tunelem, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha Sportovně relaxační centrum Český mlýn, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha Park na náměstí Svobody v rámci Regenerace veřejných prostranství – ul. Srázná, Jihlava – 2 300 m2 Dále pak byla revitalizovaná zeleň v rámci jiných projektů: Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek – plocha revitalizované zeleně – 3,37 ha Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek, II. etapa – plocha revitalizované zeleně – 6 200 m2 Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Březinova, Na Kopci, Demlova - plocha revitalizované zeleně – 11,41 ha Regenerace veřejných prostranství v MPR Jihlava – I. etapa (hradební parkán) – 1 700 m2 Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pávov – 2 600 m2 Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pístov – 1 800 m2 Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Jarní – 700 m2 Revitalizace části parku Malý Heulos – 6 900 m2 Revitalizace části parku Malý Heulos – II. etapa – 9 900 m2 Z výše uvedeného je zřejmé, že se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství. Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m2 zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m2 zelených ploch. |
Sebehodnocení +1
Ve městě jsou budovány nové plochy zeleně, ale současně je i zvyšována kvalita ploch stávajících. Jsou vysazovány rovněž nové stromy a keře - ve sledovaném období se jednalo o 2489 stromů a 4469 keřů . |
Hodnocení oponenta +2
Zvýšení plochy zeleně podle pasportu zeleně je úctyhodné ( v roce 2011 město pečovalo o 1.624.361 m2 , v roce 2017 to již je 2.063.374 m2 zelených ploch) , město vskutku dbá o zeleň a taktéž o kvalitu zeleně ( např. revitalizacemi parků a regeneracemi veřejných prostranství). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Nedošlo. Vlivem stavební činnosti (nová parkoviště, chodníky, cyklostezky, dětská hřiště, aj.) dochází spíše k mírnému úbytku ploch veřejné zeleně. Celková výměra veřejné zeleně (trávníky +plošná zeleň-skupiny stromu, skupiny keřů - bez podrostu trávníku je na ploše 104,6324 ha. V uplynulém roce žádná nová veřejná zeleň nepřibyla. Úbytek nebyl sledován, ale vzhledem k realizaci některých staveb je jen povědomí o mírném úbytku (bude nutno nově samostatně sledovat jako meziroční úbytek). |
Sebehodnocení -1
Dochází k malému absolutnímu úbytku veřejné zeleně. |
Hodnocení oponenta -1
Bude potřebná podrobná inventarizace zeleně k přesnějšímu zjištěšní úbytku a dále do budoucna počítat v územním plánu s většími plochami zeleně i např. v plochách, určených k zástavbě, která ostatně většinou nezabírá celé stavební pozemky. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.6 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Město Litoměřice upřednostňuje novou výstavbu na nevyužitých případně špatně využitých pozemcích. Jako příklad lze uvést novou výstavbu v Želeticích - fa JURIS s.r.o., Kabourek, EKOMONT atd. Veškeré výše uvedené obchodní i výrobní areály vznikají na zastavěných pozemcích bez vlivu na zemědělskou nebo lesní půdu. Město Litoměřice připravuje revitalizaci bývalého pivovaru, kasáren Pod Radobýlem a kasáren Dukelských hrdinů. Některé pozemky města jsou však určeny dle ÚP na zástavbu RD, kde jde v současnosti o dlouhodobě zemědělsky nevyužívané pozemky - Miřejovická stráň. Revitalizací brownfields se zabývá odbor územního rozvoje, v současné době dochází k zástavbě v areálu bývalých kasáren Dukelských hrdinů i pod Radobýlem. Z hlediska územního plánu došlo k omezení záboru ZPF I. a II. kategorie ochrany. Výstavba v brownfieldech je upřednostňována:
Plocha přípravená na revitalizaci brownfields: Výměra zastavěného území v Litoměřicích je 7 083 406 m2. V platném územním plánu je navrženo jako zastavitelné území 1 095 298 m2, v drtivé většině se jedná o 4. a 5. třídu ochrany ZPF. Na lesní půdě nebyla realizována žádná zástavba a ani se s ní nepočítá, územní plán neumožňuje zastavět přírodní a přírodě blízké plochy. Z výše uvedeného vyplývá, že výstavba převažuje v zastavěném území na nevyužitých nebo špatně využitelných plochách. Na přírodním území a lesní půdě nová zástavba neprobíhá, neboť to neumožňuje územní plán. Na zemědělské půdě mimo zastavěné území nová zástavba probíhá jen minimálně, jedná se o 35,5 tis. m2 půdy převážně 4. a 5. třídy ochrany ZPF. Městem je nabídka ploch uvedena na webu města: https://www.litomerice.cz/podnikatel. |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Ano, je upřednostňována výstavba v rámci brownfields oproti zelených plochám. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Plochy k revitalizaci brownfields jsou vskutku velké ( celkem 46,54 ha), takže je zodpovězena první část otázky a znamená to velkou možnost soustředění výstavby do těchto ploch. Dle poskytnutých údajů výstavba převažuje v zastavěném území na nevyužitých nebo špatně využitelných plochách. K zástavbě lesní půdy (PUPFL nedochází, zemědělská půda je zastavována v daleko menší ploše, povětšinou v nejnižších stupních ochrany/kvality, bude důležité, pokud se tento trend udrží ( přírodní území jsou i dle odpovědi na návodnou otázku 2.2.3 vyloučeny ze zastavování, to je třeba ocenit zvláště v oblasti, s nedostatečnou ekologickou stabilitou). Na druhé straně je dle územního plánu počítáno s poměrně velkými zábory ploch v budoucnu (zastavitelné území na ploše více jak 1 milion m2, tj. více než 100 ha). Nedošlo ke změně trendu, je stále stejný-hodnocení stabilní. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Pro výstavbu jsou ve městě využívány zejména brownfields a nevyužívané plochy s nízkou ekologickou stabilitou. Město aktivně spolupracuje s investory, kteří připravují revitalizaci brownfields, řada projektů již byla realizována (CityPark, Jihlavské terasy, lokalita U dubu, objekt VZP na ploše bývalých kasáren), některé jsou připravovány (přestavba kasáren na Vrchlického ulici). K výstavbě na nových plochách však nejsou využívány přírodní nebo přírodě blízké plochy, ale probíhá většinou na orné půdě nižších bonitních tříd. Je dodržována kompaktnost zástavby, dochází k dostavbě proluk. V novém územním plánu byly omezeny rozvojové plochy v zastavitelném území na úkor přestavbových ploch v jádrovém území Jihlavy. Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany: 2009 – 10.117 m2 trvale + 2 m2 dočasně 2010 – 451 m2 trvale + 612 m2 dočasně 2011 – 23.658 m2 trvale 2012 – 17.507 m2 trvale + 8 m2 dočasně 2013 – 11.072 m2 trvale 2014 – 15.474 m2 trvale 2015 - 2.991 m2 trvale 2016 - 2.830 m2 trvale, z toho ale 2287 m2 bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru) V minulých letech k záborům docházelo zejména v důsledku realizace velkých developerských projektů a rozvoji průmyslové zóny v Jihlavě. Tento trend se v současné době již zpomaluje. Přehledný vývoj záborů z ÚAP viz přiložená tabulka, ze které je patrné, že úbytek orné půdy koreluje s nárůstem zastavěných ploch a ostatních ploch. Zde je nutné upozornit na to, že nelze všechny ostatní plochy v reálu považovat za ekologicky nestabilní, protože v mnoha případech jsou pro výstavbu odejmuty celé plochy, mimo samotnou zastavěnou plochu pak ale zůstává část původního pozemku vedená jako ostatní plocha, která však je využívaná jako zeleň a má vyšší ekologickou stabilitu než původní pozemek orné půdy. Mimo to je z přiložené tabulky patrný nárůst ploch TTP, PUPFL a vodních ploch.
Příloha: audity_ur_uap.xls |
Sebehodnocení +1
Zábory ZPF jsou realizovány přednostně na půdách s nižší bonitou, případně jsou nové investice a projekty směrovány do ploch nevyužívaných. Největší část záboru v roce 2016 tvořilo rozšíření lomu, kterému není možné zabránit. |
Hodnocení oponenta +1
Z přiložené tabulky vyplývá, že nedochází k zástavbě na dosud přírodním území,avšak zástavba je orientována na ornou půdu povětšinou horší bonity. Teprve v posledních dvou letech došlo k podstatnějšímu snížení záborů půd I. a II. tř. bonity. Podstatné je upozornění, že nelze kategorii ostatní plochy hodnotit jako totálně přispívající k nestabilitě, neboť pro výstavbu je odejmuta celá plocha, přičemž jen na části jsou pak zpevněné plochy, na části, vedené jako ostatní plocha však je zeleň, která má daleko vyšší ekologickou stabilitu, než původní orná půda. Doporučuji pro příští audity provést podrobnější rozčlenění např. pomocí GIS, neboť to bude mít vskutku vliv na výpočet KES a hlavně ekologickou stabilitu území Jihlavy, zrovnatak jako vykazované zvýšení ploch trvalých trvních porostů, zahrad, PUPFL a vodních ploch. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Pro město Chrudim je jednou z priorit řešit využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Seznam rrownfields je uveden v platném územním plánu. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve spolupráci s majiteli zařízení a sítí. Příklady rekonstruovaných brownfields: Nyní je připravena studie na rekonstrukci dalších 5: VCES – bydlení v návaznosti na Městský park, DEPO, Pivovar – Dům pro seniory a vzdělávací centrum, areál bývalých sladoven – bydlení, administrativa. |
Indikátor nepatří k této návodné otázce |
Sebehodnocení +1
Jsou zmapovány všechny brownfields a je navrženo jejich využití. Projekty se postupně realizují. |
Hodnocení oponenta +1
Problematika ploch, využívaných k výstavbě (preference brownfieldů oproti nezastavěnému území, zemědělské a lesní půdě) byla diskutována nejen v rámci oblasti ŽP, ale také části auditu "územní rozvoj". Územní rezervy na ZPF jsou považovány za vzdálený výhled. Vysvětlení bylo akceptováno i v rámci sebehodnocení části ŽP. Nicméně auditorský tým se shodnul na doporučení, nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Nová výstavba výrobních objektů bývá umisťována převážně v Areálu Tatra a v Průmyslovém parku Kopřivnice, které jsou součástí zastavěného území. Nová výstavba je možná také na dosud nevyužitých zastavitelných plochách v Průmyslovém parku Kopřivnice. V posledních létech bylo nově zastavěno pouze cca 4.400 m2. Bytová výstavba probíhá zhruba z poloviny v zastavěném území a z poloviny na zastavitelných plochách. Výstavba v zastavěném území je výhodnější, neboť dopravní a technická infrastruktura je v dosahu staveniště. Příkladem jsou lokality ulice Horečkova a Duhová. Pokud se staví na zastavitelných plochách mimo zastavěné území, pak se jedná o lokality, které přímo navazují na stávající zástavbu (např. lokality ul. Západní, Severní, Sýkorec, Mniší). V roce 2016 bylo v zastavitelných plochách realizováno 12 RD a v zastavěném území 12 RD, v roce 2017 (k 10.8.2017) 3 RD v zastavitelných plochách a 9 RD v zastavěném území. Nově pořizovaný územní plán města si klade za cíl zmenšit rozlohu zastavitelných ploch pro bydlení z nynějších cca 120 ha na cca 70 ha. Zda-li se to podaří, bude známo počátkem roku 2019 po ukončení projednání a vydání územního plánu v orgánech města. |
Sebehodnocení 0
V současnosti je připravován nový územní plán, který by měl mj. provést aktualizaci ploch vhodných pro zastavění. |
Hodnocení oponenta -1
Zatímní situace nepřesvědčuje , že by byla, s výjimkou několika případů, upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce. Redukce zastavitelných ploch, ke které by snad mělo dojít po vydání územního plánu je sice podstatnější, ale zbývajících plánovaných 70 ha zastavitelných ploch je stále velká rozloha na město s 22 tisící obyvateli. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.7 Další indikátory k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě je z tohoto hlediska dobrá, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována. Výskyt invazivních rostlin je v Litoměřicích plně pod kontrolou a jejich výskyt je silně omezen. Město Litoměřice nevidí problém s invazivními druhy na svém území. Pokud se jedná o křídlatku a bolševník, je jejich výskyt minimální a plně pod kontrolou. Pravidelným sledováním a údržbou je zabráněno jejich šíření. U akátu jsou plochy jeho výskytu neustále průběžně snižovány, avšak na svazích svým kořenovým systémem zpevňuje půdu a brání erozi. Na těchto plochách se jeho plochy nezvětšují. V roce 2017 město Litoměřice zdvojnásobilo finanční prostředky na ekologickou výchovu oproti roku 2016 Středisku ekologické výchovy SEVER. Odbor ŽP se podílel na projektování rybího přechodu a rybího plašiče včetně informačních tabulí pro osvětu veřejnosti. |
Hodnota indikátoru: |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Invazní druhy na území města nepředstavují žádný problém, jejich výskyt je neměnný. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Město účinně likviduje invazní rostliny, ať už se jedná o bolševník či křídlatku, nebo akát, s neměnným trendem. Nutno však ocenit zvýšení finančního příspěvku na ekologickou výchovu. Vysoce je třeba hodnotit i podíl odboru ŽP na projektování rybího přechodu a plašiče, a taktéž na informačních tabulích pro informování veřejnosti |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Na Vysočině a v Jihlavě neznamenají invazní druhy významný problém. Z druhů, které se zde vyskytují, jde v malé míře o bolševník (jednotlivé kusy v zahrádkářských koloniích likvidované samotnými vlastníky či nájemci pozemků), v blízkosti toků se pomístně vyskytuje netýkavka, nejedná se však o významné porosty. Nejviditelnějším invazním druhem je křídlatka, tu lze najít ve větší míře na dvou lokalitách o celkové výměře cca 10 a 14 m2. Koncepce péče o zeleň v Jihlavě i přírodě blízké plochy ve městě i jeho okolí je dlouhodobě zlepšována a je realizována s výhledem do dalších let. Jedním z významných prostředků pro realizaci zeleně je o Ekologický fond města, ve kterém jsou soustřeďovány prostředky z odvodů za kácení dřevin v případech, kdy není možné nebo účelné přímo rozhodnutím stanovit náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Město tím řeší totální legislativní absenci trvající již od roku 1992 od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb.. Prostředky tohoto fondu jsou účelově vázány mimo jiné i na ošetření dřevn, realizaci netradičních prvků zeleně či podporu opatření ke zvyšování biodiverzity. Důležitým článkem při osvěte v oblasti ekologcké výchovy a vzdělávání je i městem zřizovaná Zoologická zahrada, která sama o sobě dělá řadu vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Její součástí je ale i centrum ekologické výchovy PodPovrechem, kde se celoročně konají vzdělávací akce pro veřejnost. V areálu ZOO v sledovaném období došlo k realizaci velkého projektu ZOO pěti kontinentů a s touto akcí souvisela i řada kroků směřujících ke zlepšení stavu zeleně v areálu. Jihlavská ZOO zejména prostřednictvím svého ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem realizuje řadu akcí, seminářů a programů pro široké spektrum zájemců - jak děti a mladé lidi všech věkových kategorií, tak i pro dospělé. Více k těmto programům a činnosti ZOO lze najít v příloze - zprávě o činnosti ZOO Jihlava. Příloha: zoo-vz-2016-low.pdf |
|
Sebehodnocení 0
S invazními druhy nejsou v Jihlavě velké problémy. |
Hodnocení oponenta +2
Příliš skromné sebehodnocení. Zvláště v oblasti osvěty. Aktivity Jihlavské zoo a podpora ze strany města pro zoo a jeho aktivity jsou příkladné. Vzorem může být též městský ekologický fond, financovaný z odvodů za kácení dřevin, pokud není možná náhradní výsadba. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
V letech 2010 až 2012 bylo prováděno chemické ošetření porostů křídlatky v celkovém rozsahu 1,99 ha (na území města Kopřivnice, v rámci dotačního projektu ČSOP Salamandr). Od té doby se cílený monitoring invazních druhů neprovádí, ale výskyt se zjišťuje v rámci jiných šetření zejména orgánu ochrany přírody a ochrany zemědělského půdního fondu. Tak došlo i ke zjištění většího výskytu křídlatky na bývalé skládce KBV (za ČOV Kopřivnice) v rozsahu 0,2 ha. V letech 2015 a 2016 došlo k ošetření této plochy totálním herbicidem a k výraznému omezení výskytu. Další zjištěnou invazní rostlinou je netýkavka žlaznatá, vzhledem k malému výskytu se neprováděla likvidace této rostliny. |
Odhad 2 ha (menší dílčí plochy kolem řeky Lubiny, část plochy bývalé skládky KBV a další menší plochy). |
Sebehodnocení 0
Rozsah ploch cca 2 ha rozptýlených podél řeky Lubiny nepředstavuje významný problém. |
Hodnocení oponenta +1
.Je důležité, že město se zabývá mýcením invazních rostlin. Nelze podceňovat jejich šíření– i 2 ha byť složené z několika částí jsou už dost velkou základnou pro šíření dále. Doporučuji též být na pozoru před netýkavkou žlaznatou, která se velmi šíří po tocích. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.2.7* Další informace k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
V roce 2015 byl na celém území města proveden monitoring výskytu vytipovaných invazních druhů rostlin (křídlatka - všechny druhy, bolševník velkolepý, třapatka dřípatá, slunečnice hlíznatá, kolotočník ozdobný, pajasan žláznatý, loubinec - všechny druhy, javor jasanolistý, kustovnice cizí, zlatobýl obrovský - v případě větších ploch, zlatobýl kanadský - v případě větších ploch) Monitoring byl jednou z aktivit projektu „Místní Agendou 21 a strategickým řízením k naplňování principů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi“ a byl finacován z Programu švýcarsko - české spolupráce. Z výsledků monitoringu vyplývá, že na území města se vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka česká, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská, javor jasanolistý, pajasan žláznatý, kustovnice cizí, loubinec popínavý, třapatka dřípatá, slunečnice topinambur, zlatobýl kanadský. Z významných invazních druhů se vůbec nevyskytuje netýkavka žláznatá. Situace je poměrně dobrá, nejčastěji se vyskytujícím se druhem je křídlatka česká a javor jasanolistý. Křídlatka česká se vyskytuje především jako doprovod řeky Chrudimky, méně i podél železniční trati a jednotlivé menší plochy byly nalezeny v okrajových částech města. Javor jasanolistý byl vysazen v některých sídlištích, kde se i šíří. Vzhledem k tomu, že většina travnatých ploch je pravidelně sečena je výskyt náletu spíše vzácný. Plochy s výskytem bolševníku velkolepého byly od roku 2006 sledovány a ošetřovány občanským sdružení Centaurea. Všechny historicky známé lokality byly zničeny. V roce 2015 byla nalezena jedna rostlina bolševníku na břehu Chrudimky. Jedná se zřejmě o nově zavlečená semena z výše ležící lokality v blízkosti řeky. Zanikla i řada dalších lokalit, například slunečnice topinambur. V minulých letech byly zlikvidovány občanským sdružení Centaurea některé lokality křídlatek. Další byly zlikvidovány nebo utlumeny ve spolupráci s vlastníky pozemků. V místních částech (Markovice, Medlešice, Vestec, Topol a Vlčnov) je situace ještě lepší. Výskyty invazních druhů jsou zde velmi vzácné. Závěrem lze říci, že plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě z tohoto hlediska dobra, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována. Plochy, kde byly invazní druhy zjištěny a jsou v majetku města budou postupně sanovány. V případě pozemků v soukromém vlastnictví bude sanace řešena s vlastníky. příloha - Invazní rostliny CR - zpráva Příloha: invazni_rostliny_cr_zprava-.pdf |
Hodnota indikátoru 2.2.D: slunečnice topinambur – 53 m2 na 6 lokalitách loubinec popínavý – 170 m2 na 10 lokalitách loubinec pětilistý - 30 m2 na2 lokalitách zlatobýl kanadský – 7424 m2 ruderalizovaných ploch, kde se hojněji vyskytuje (celkem15 lokalit) zlatobýl obrovský - 380 m2 s hojnějším výskytem druhu, 3 lokality kustovice cizí – 20 m2 na 3 lokalitách pajasan žláznatý – 20 dospělých stromů a 3 400m2 s výsadbou nebo náletem na 6 lokalitách třapatka dřípatá – 1 trs s plochou asi 4m2 kolotočník ozdobný – asi 50 ks na 2 lokalitách bolševník velkolepý – bodově cca 36 rostlin, |
Sebehodnocení +2
V současné době máme kompletně zmapován výskyt invazních druhů na území města a úpravu těchto pozemků budeme postupně řešit. Invazní druhy se nevyskytují na velkých plochách, vetšina pozemků na území města je pravidelně udržována. |
Hodnocení oponenta +2
Invazní druhy nejsou - ve srovnání s jinými lokalitami ČR - závažným problémem.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
V celém sledovaném období došlo ke zlepšení situace zvýšením plochy o 1,8 ha. V posledních třech letech sledovaného období nedošlo ke zvýšení výměry lesů na správním území obce. Na území města nejsou významnější problémy s vodní ani větrnou erozí, a proto město doposud nepřistoupilo k přijímání souvisejících opatření. |
Hodnocení oponenta +1
Trend - stabilní
Klesá podíl záborů zemědělské půdy I. a II. tř. bonity. Momentální trend je příznivější než v minulosti, územní plán byl sice mírně upraven ve směru k redukci zabraných ploch, avšak zatím nedostatečně. Certifikovaní ekologičtí zemědělci na území Litoměřic nejsou, město však podporuje prodej bioproduktů, taktéž i aktivity napomáhající ekologickému zemědělství – např. podporou slavnosti pastvin, adekvátních akcí na výstavách Zahrady Čech apod. Jako nová protierozní opatření lze vysoce hodnotit průlehy v nově budovaném parku na Miřejovické stráni a velké zatravňování dříve orné půdy. Od posledního auditu nedošlo k zvýšení výměry pozemků, určených k plnění funkcí lesa. Co se týče kvality obhospodařování městských lesů, doporučujeme zvážit důležitost certifikace lesů jak z hlediska obchodního ( dnes např. velké nábytkářské firmy požadují dřevo s certifikací FSC), tak a hlavně z hlediska toho, že certifikace směřuje lesní hospodáře k udržitelnému lesnímu hospodaření |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Zvyšování výměry půdy s certifikovaným zemědělstvím, resp. výměry certifikovaných lesů a lesů s přirozenou druhovou skladbou v Chrudimi stagnuje. Příčinou je nízká atraktivita certifikace pro zemědělce i vlastníky lesů. Pozitivní změnu sice může přinést osvěta, nicméně její dopady se - vzhledem k nastaveným podmínkám v ČR - významně neprojevují. Eroze půdy není v Chrudimi zásadním problémem, tato problematika však bude mj. zahrnuta do připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu. Problematika výstavby na zemědělské půdě by vysvětlena v rámci jednání oblasti "územní rozvoj" a postup byl akceptován. V této oblasti lze konstatovat posun od posledního auditu.
Doporučení pro příští sebehodnocení: vzhledem k využitelnosti stanovených indikátorů bude účelné o jejich případné úpravě diskutovat. Dále musí být nadále sledováno využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
Sebehodnocení +1
Vzrostla výměra ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství i počet subjektů takto hospodařících. Fakticky se zvětšila výměra lesů ve správním obvodu. Zvýšil se podíl lesů s přirozenou druhovou skladbou.
|
Hodnocení oponenta +2
Město v této oblasti vykazuje některé velmi dobré výsledky, např. v růstu rozlohy půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a taktéž s certifikovaným lesním hospodařením dle PEFC.Co se týče zemědělského půdního fondu, klesají již třetí triádu zábory kvalitní půdy I. a II. bonity povětšinou na zástavbu a liniové stavby, bude však potřebné pokračovat v trendu ochrany zemědělské půdy I. a II. bonity. Z plánovaných aktivit je velmi důležité, že město uvažuje o adaptační strategii, která bude zahrnovat i protierozní opatření a v rámci ORP i o územní studii krajiny. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
Sebehodnocení 0
Město nemá přehled o tom, zda-li jsou na jeho území plochy s certifikovaným zemědělstvím. V oblasti lesního hospodářství však mají Lesy města Kopřivnice o rozloze 161 ha PEFC certifikaci. Přes svažitost pozemků, zejména v okolí zdejších kopců, žádné významné problémy s erozí půdy nejsou. Důvod je zřejmý, většina těchto pozemků má charakter TTP nebo to jsou PUPFL. |
Hodnocení oponenta 0
Na území města nejsou plochy certifikovaného ekologického zemědělství,město by do budoucna mělo mezi zeměděklci takový udržitelný způsob zemědělství mezi zemědělci propagovat. Taktéž bude potřeba se více zabývat erozi na zemědělské půdě, při postupujících klimatických změnách mohou být ohroženy i méně svažité pozemky. Plánovaná protierozní vyhláška a adaptační strategie by měly být implementovány co nejdříve, aby mohlo dojít k realizaci adekvátních protierozních opatření. Rozloha lesa se nezměnila, do budoucna by větší rozloha napomohla k větší ekologické stabilitě území města. Kladem je, že velká část lesa ve vlastnictví města je certifikována dle systému PEFC. Pro ještě udržitelnější lesní hospodaření lze doporučit certifikaci dle systému FSC Zábory nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. tř. kvality jsou v posledních dvou letech nízké, oproti tomu však plánované plochy k zástavbě dle územního plánu jsou daleko vyšší, při úpravách územního plánu by bylo potřebné tyto plochy podstatně zredukovat. Zároveň by v nejbližším budoucnu bylo potřebné odstranit nejasnosti ohledně výměr jednotlivých tříd kvality půd - disproporce s celkovou rozlohou v údajích z GIS a z ČSÚ. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.1 Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Jedná město se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Na území města se nenachází žádné plochy, na kterých by bylo provozováno ekologické certifikované zemědělství. V současné době není na území města žádná zemědělská farma, která by provozovala ekologické certifikované zemědělství. Ve správním obvodu města nejsou zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím. Město se v současné době podílí na organizaci a přípravě "Slavností pastvin", které zvýší zájem o ekologické zemědělství, bioprodukty, v rámci přípravy jednáme s farmáři a zemědělci v regionu Litoměřic. Město se snaží o diskuze se zemědělci a prezentaci jejich produktů při farmářských trzích a výstavách Zahrady Čech za výhodnějších podmínek. Novou příležitostí pro zemědělce je právě dokončovaná rekonstruovaná městská tržnice pro prodej místní zemědělské produkce od místních zemědělců. |
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní
Stav je neměnný. |
Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní
Na území města nejsou zatím certifikovaní ekologičtí zemědělci, proto klasifikace 0, protože však došlo k pozitivnímu vývoji – přípravě slavnosti pastvin, usnadňování přístupu na farmářské trhy, prodeje bioproduktů a taktéž na výstavách Zahrady Čech, je to pozitivním trendem, který lze ocenit jako stabilní s předpokladem zlepšování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Podle informací, které jsou dostupné na portálu www.eagri.cz nejsou ve správním obvodu města zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Doporučujeme jednat se zemědělskými subjekty s cílem podpořit šetrné hospodaření.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
K datu 1.12.2008 hospodařil v systému EZ v rámci obvodu Jihlavy pouze Josef Sklenář na výměře 325 ha. Celková obhospodařovaná zem. půda na území Jihlavy: 3 180 ha V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %. Z toho Josef Sklenář 340,49 ha, ostatní 35,06 ha . Ostatní uživatelé: Jan Rychtecký (Jiřín), Marie Kříbalová (Černá), Stanislava Rychtecká (Kozlov), Jaroslava Zelená (Brtnice), Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a.s. (Měřín) Město v tuto chvíli aktivně se zemědělci o zvášení výměry certifikovaného zemědělství nejedná, zejména proto, že pro tento typ hospodaření již není v katastru města moc vhodných pozemků. Množství takto hospodařících zemědělců a výměra pozemků, na nichž se hospodaří dle zásad správné hospodářské praxe však narůstá i v okolí města, zejména v oblasti, kde se nachází zdroje pitné vody pro město (okolí VN Hubenov).
|
Sebehodnocení 0
Počet zemědělců hospodařících na principu respektování správné hospodářské praxe mírně roste. V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %. |
Hodnocení oponenta +2
V ploše výměry zemědělské půdy s certifikovaným zemědělstvím dosahuje město Jihlava výborný výsledek 11,8 %. Adekvátní je též vysvětlení, že na území města už není o mnoho více vhodných pozemků pro ekologické zemědělství, přesto by bylo vhodné propagovat certifikaci na zbývajících vhodných pozemcích. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Na území Kopřivnice nehospodaří podle databáze eAgri žádný certifikovaný ekologický zemědělec. Výměra zemědělské půdy se zásadou správné hospodářské praxe se pravděpodobně nezvýšila. Většina zemědělské půdy je již zahrnuta do dotačního systému a z toho plyne, že je respektována správná hospodářská praxe. Hospodaření v souladu se zásadami hospodářské praxe je jednou z podmínek pro získání dotací (konzultováno s pracovníkem SZIF Nový Jičín). |
Sebehodnocení -1
|
Hodnocení oponenta -1
Bylo by potřebné při jednáních se zemědělci propagovat certifikované ekologické zemědělství, zvláště když na území města zatím není nikdo takový evidován a když dle odpovědi u návodné otázky 2.3.3 je uvedeno, že ve spolupráci s místními zemědělci byla vytvořena adaptační strategie , včetně podpory udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.2 Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Za celé sledované období došlo na území města ke zvýšení výměry lesů a zároveň i ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. V severní části města byly prováděny výsadby lesa na pozemcích, které byly dříve vedeny jako trvalý travní porost. Naše lesy se nacházejí na čedičovém podloží, které není pro pěstování lesů vhodné. Přímo na katastrálním území města se nalézá 36,83 ha lesa. Dle kategorizace lesa je 47 % lesů zvláštního určení a 53 % ha lesů hospodářských. Oproti roku 2011 došlo k nárůstu lesů. Za poslední tři roky nedošlo ke zvýšení podílu výměry lesů, neboť je v poslední době pro vlastníky lesů ekonomicky výhodné převádět tyto na ornou půdu. Tomu se snažíme zabránit. Město o certifikaci městských lesů neuvažuje z důvodu administrativní zátěže a nulového přínosu pro město. Při hospodaření v lesích postupujeme dle systému náležité péče v souladu se směrnicí EU, kterou beze zbytku řádné plníme. Naše lesy jsou v drtivé většině lesy smíšenými a snažíme se o stálé zlepšování jejich stavu. Systém našeho hospodaření podporuje ekologicky šetrné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů. Systém certifikace je administrativně velice náročný a nemá v našich lesích vliv na řešení kůrovcové ani jiných kalamit a představuje časovou a administrativní zátěž pro správce městských lesů, který může tento čas věnovat péči o les. |
Sebehodnocení 0
Trend - stabilní
Ve sledovaném období nedošlo k nárůstu. |
Hodnocení oponenta 0
Trend - stabilní
Na území města nedošlo od posledního auditu k zvýšení plochy lesa. Doporučujeme, aby se město v kategorii A MA 21 do budoucna zajímalo o certifikaci FSC, která stvrzuje udržitelné hospodaření v lesích. Mohlo by se inspirovat např. Prahou, kde Lesy hl.m. Prahy jsou certifikované dle certifikace FSC. Mimochodem, sousední lesy v LHC Litoměřice jsou certifikovány alespoň podle PEFC. . |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Co se týká podílu kategorie lesů zvláštního určení a podílu lesů certifikovaných, jedná se z větší části o vzájemný překryv ploch. V k.ú. Chrudim jsou lesy v majetku města Chrudim na ploše 123 ha zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační. V k.ú. Topol je část lesů v majetku soukromých osob, ČR i města Chrudim zařazena do lesů zvláštního určení z důvodu existence PR Habrov. U lesů certifikovaných systémem PEFC se jedná o lesy v majetku města Chrudim a ČR. V souvislosti s novým auditem byly přezkoumány plochy lesů certifikovaných a lesů zvláštního určení, bylo zjištěno, že nedošlo ke změnám. Indikátor zůstává stejný. |
Hodnota indikátoru: 2015: Hodnota indikátoru zůstává stejná |
Sebehodnocení 0
Lesy v majetku města Chrudim, které tvoří většinu plochy lesů na území města, jsou certifikovány systémem PEFC a zároveň zařazeny do lesů zvláštního určení. K ochraně půdy a erozi: po vyhodnocení období 2012 - 2015 konstatujeme, že nedošlo k zásadnímu zhoršení situace. Byla zjištěna jedna erozně ohoržená lokalita, která se v současné době intenzivně řeší. |
Hodnocení oponenta 0
Výměra lesů na území města se nezvyšuje. Zvyšování výměry certifikovaných lesů naráží na nízkou atraktivitu certifikace pro soukromé vlastníky. V rámci osvěty je možné s vlastníky lesů o možnostech certifikace dále jednat. Ve sledovaném období se sice eroze projevila, nicméně v nevýznamném rozsahu - je však potřeba vzít v úvahu vliv klimatické změny v budoucnu a problematiku eroze hodnotit i v rámci připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celková evidenční výměra PUPFL se zvýšila jen málo (cca o 2,5 ha), ale prakticky přibylo lesních pozemků mnohem víc. V mnoha případech jsou jako PUPFL vedeny pozemky, jež lesem ve skutečnosti nejsou, takže se postupně tyto pozemky vyřazují z kategorie PUPFL a jsou dále vedeny jako ostatní plocha, často se způsobem využití „zeleň" a je o ně jako o veřejnou zeleň pečováno (např. pozemek u kapličky v Heleníně, svah nad ulicí Romana Havelky a pod.). Na druhou stranu dochází k zalesnění pozemků, čímž výměra PUPFL zase stoupá. Z největších zalesněných ploch ve sledovaném období je vhodné jmenovat např. zalesnění 1,7 ha v k. ú. Pančava, které provedlo statutární město Jihlava na základě výstupů z provedené komplexní pozemkové úpravy v tomto k. ú. Na erozně ohrožených pozemcích, dále pak zalesnění v k. ú. Bedřichov, Popice, Horní Kosov, Pístov a řadě dalších, jejichž celková výměra přesáhla ve sledovaném období 16 ha. Nově zalesňované plochy, stejně jako plochy při obnově porostu (viz další bod) mají díky podílu 25-30% MZD vyšší ekologickou stabilitu. Město nemá ve svém správním obvodu lesy zvláštního určení, ani lesy rekreační, nejsou, kvalita lesů je však vysoká, o čemž svědčí ne jen jejich certifikace, ale i zařazení velkých lesních celků mezi lokality soustavy NATURA 2000 (viz kapitola 2.2.2.) Město jako vlastník lesů má všechny lesy, které jsou ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, spol. s. r. o. vertifikovány v systému PEFC. Celkem se jedná o 3688 ha lesů. Z toho ve správním obvodu Jihlavy se nachází 1113 ha certifikovaných lesů. Dále pak mají lesy certifikované v systému PEFC LČR (cca 337 ha) a LD Štoky, v němž má město rovněž podíl (celkem cca 728 ha). Podrobnější údaje viz přiložená tabulka. Velká pozornost je věnována i problémům vyvolaným klimatickými změnami, zejména kalamitním škůdcům (kůrovec), kdy město iniciovalo a pracovníci magistrátu následně vytvořili aplikaci pro odborné lesní hospodáře, do které jsou zaznamenávány výskyty kůrovce, provedená opatření a další nutné kroky. Díky tomu se daří rychleji odstraňovat problematické stromy a brání se tím dalšímu šíření škůdců. Aplikace evidence kůrovce je nástroj, kterým je tabulkově a graficky evidována kůrovci napadená dřevní hmota ke konkrétní porostní skupině. Po přihlášení má pověřený odborný hospodář k dispozici mapový projekt s vrstvami lesních hospodářských osnov, leteckých snímků a katastrální mapou včetně nahlížení do evidence katastru nemovitostí. Vyplněním několika políček (číslo porostu, katastrální území, parcelní číslo, jméno, adresa a výše napadené dřevní hmoty) do vkládacího formuláře je aplikací evidována napadená porostní skupina v tabulkové evidenci a zároveň automaticky prokreslena do přehledného mapového projektu. Lesní hospodář má možnost tisku výzvy vlastníkům lesa v předdefinovaném textu s automatickým vyplněním dříve vložených informací. Aplikace umožňuje přístupy ve čtyřech úrovních: 1) odborný lesní hospodář, 2) státní správa lesů (ORP), 3) lesní správy, 4) státní správa lesů (krajský úřad). Z jednotlivých úrovní lze dělat tabulkové výstupy se sumarizacemi, popř. mapové vrstvy. Pokud odborný lesní hospodář vkládá data průběžně, má státní správa lesů k dispozici aktuální data v kanceláři i na mobilním zařízení v terénu.
Příloha: pefc-plochy-jihlava.xlsx |
Sebehodnocení +1
I když nepřibývá výrazně evidenční výměra PUPFL, fyzická výměra se zvyšuje a zvyšuje se kvalita lesních porostů na území města (viz popis v textu). |
Hodnocení oponenta +2
Došlo vskutku ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa, a hlavně těch, kde vskutku lesa přibylo, aniž by formálně tak byly evidovány. Důležitá je též kvalita lesů, nutno vyzdvihnout, že na území Jihlavy jsou lesy certifikovány i u dalších vlastníků či správců. O kvalitních lesích napovídá i to, že část jich je součástí evropské soustavy Natura 2000. Jako prvek hodný následování je i vytvoření aplikace evidence kůrovce.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
V posledním období nedošlo ke zvýšení výměry lesních pozemků, stále zůstává plocha 161 ha certifikovaných lesů (certifikát PEFC) a 82 ha lesů zvláštního určení. Jsou to lesy v majetku města Kopřivnice. Celková plocha lesů činí 440,65 ha. Všechny lesy v majetku města jsou certifikovány. Rozšíření se může dít pouze nákupem nového majetku. Žádný pozemek ke koupi však v současnosti není v jednání. Změny druhu pozemku jsou plně v kompetenci vlastníka, podpora změny na pozemky určené k plnění funkcí lesa je prováděna ze strany státu. Město se do této podpory aktivně nezapojuje |
Sebehodnocení 0
V lesích není žádný závažný problém k řešení (pouze lokální se způsobem hospodaření soukromého vlastníka lesa na Bílé hoře). |
Hodnocení oponenta 0
K zvýšení výměry lesa nedošlo, což je škoda i z hlediska ekologické stability území. Na druhé straně je třeba ocenit, že část lesů v majetku města je certifikovaných v systému PEFC. Jako město pokročilé v MA 21 by Kopřivnice mohla zvážit zavedení certifikace dle systému FSC, který je náročnější a měl by vést k více udržitelnému lesnímu hospodaření. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.3 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Za sledované období se na území města nevyskytl žádný problém z hlediska eroze půdy. Svažité pozemky nad městem, které byly dříve ornou půdou, jsou z velké části zatravněny a využívány extenzivně jako louky a pastviny. Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou rovinaté v jižní části města a svažité v severní části města jsou porostlé vegetací. K erozi prakticky nedochází. V daleké minulosti došlo na Kamýckém potoce a Miřejovické stráni při velkých srážkách k erozi půdy. Jednáním se zemědělci o změně osevních postupů, zatravnění orné půdy, zřízení pastvin, vybudování průlehů a úpravou Kamýckého potoka byl problém vodní eroze vyřešen. |
Sebehodnocení +1
Trend - stabilní
Na svém území nemají Litoměřice problém s erozí půdy. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Město se snaží o protierozní opatření, na Miřejovické stráni byly vybudovány záchytné hrázky proti vodní erozi, dochází k masivnímu zatravňování dřívější orné půdy, takže lze hodnotit známkou +2, trend je vzestupný. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou převážně rovinaté, svažité pozemky v údolí Chrudimky (pod Střeleckou ulicí a nad ulicí Pod Kopcem jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází). V roce 2015 došlo k erozní události v lokalitě Stromovka, kdy při přívalových došlo ke splavení ornice z pozemků na ulici Malecká a zaplavení části sídliště. Věc byla řešena s uživatelem největší části pozemků, kterých se to týkalo. Zároveň bylo provedeno posouzení erozní ohroženosti zemědělských pozemků v lokalitě. Posouzení provedl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.. vyplývá z něho, že některé pozemky v lokalitě jsou erozně ohrožené a je nutné přijmout agrotechnická opatření, která erozi omezí. S uživatelem pozemků bylo dohodnuto, že nebude vysévat širokořádkové plodiny. V současné době se zpracovává projekt poldru, který by měl řešit zpomalení odtoku vody z pozemků a omezit i erozi. Při zpracování Strategie adaptace na klimatickou změnu bude řešeno i vytypování lokalit, kde je zvýšené riziko eroze půdy. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Ve sledovaném období se sice eroze ojediněle projevila, nicméně v rozsahu, který není z hlediska celého města významný. Je však potřeba vzít v úvahu vliv klimatické změny v budoucnu a problematiku eroze hodnotit i v rámci připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Ve městě nejsou žádsné plošně výrazné problémy s erozí půdy. I přesto se město snaží případné místní problémy, které vznikají například při přívalových srížkách, průběžně řešit. Město iniciovalo realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Pančava, kde docházelo k erozi zemědělské půdy. KPÚ navrhly opatření, která jsou zde postupně realizována. Hlavním opatřením je zatravnění pozemků s vyšším sklonem, budování mezí a průlehů pro zpomalení odtoku dešťových vod. Po realizaci opatření bude možné odbahnit vodní nídrž Stará plovárna v současnosti zanášenou sedimenty z eroze půdy. Tím se zvýši retenční potenciál nádrže. Realizace odbahnění je však pouze v kompetenci vlastníka, kterým je Česká republika, správcem pak je podnik Povodí Moravy, s. p.. Realizace opatření bude ukončena do konce roku 2017 (většina opatření je již realizována), následně pozemky převezmě do své správy město. Dále pak docházelo v posledních letech (po vybudování obchvatu městské části - dříve se zde problémy nevyskytovaly) k erozi v k. ú. Heroltice, zde byla hospodařícím subjektům předepsána opatření k úpravě hospodaření na zemědělské půdě, jejichž cílem je omezit další erozi. Jedná se zejména o úpravu hospodaření, výsev protierozních pásů, vynechání erozně problematických rostlin (brambory, kukuřice). V současnosti zde již problémy nejsou. V k. ú. Heroltice se připravuje i výstavba zpevněné plochy letiště (plochou púrochází evropské rozvodí) a jako opatření k předcházení vzniku bleskových povodní a následné eroze jsou zde navrženy zasakovací průlehy. Protierozní opatření úzce souvisí na mnoha místech s realizací protipovodňových opatření zejména ve smyslu opatření ke zpomalení odtoku dešťové vody z území (viz kapitoly výše). Město prosazuje tato opatření při realizaci nových developerských projektů i vlastních projektů. Do budoucna by město chtělo zpracovat strategii adaptace na klimatické změny, která by v sobě zahrnovala v duchu výše uvedeného i protierozní opatření a jako ORP i územní studii krajiny, jejíž hlavní součástí by byl i návrh opatření proti erozi a adaptační strategie.
|
Sebehodnocení 0
Vzhledem k charakteru území města a způsobu využité pozemků zde nejsou významné problémy s erozí. Na lokalitách, kde byly tyto problémy v minulosti zaznamenány, jsou postupně realizována protierozní opatření. |
Hodnocení oponenta +1
. Město Jihlava vskutku realizovalo protierozní opatření. Je potřeba ocenit, že uvažuje o integrované strategii adaptace na klimatickou změnu, obsahující i protierozní opatření, a jako ORP i územní studii krajiny.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Při přívalových deštích dochází v některých svažitějších lokalitách (Benčák) k odplavení části orniční vrstvy z horních částí pozemků do částí dolních. Problémy jsou však jen lokální a malého rozsahu. Zemědělci, kteří čerpají dotace od státu, mohou na erozně ohrožených pozemcích používat při obhospodařování půdoochranné technologie. Oproti předchozímu hodnocení nedošlo ke změně. Obecně je možné konstatovat, že díky dotační politice krajského úřadu dochází v lesích drobných vlastníků a obcí k nárůstu výměry porostů s významným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin. Obec nepřijala a nepodpořila protierozní opatření. V erozně ohrožených lokalitách je hospodaření navrženo s půdoochrannými technologiemi. Žádná technická protierozní opatření nejsou navrhována. Problémy jsou malého rozsahu. Připravuje se protierozní vyhláška, proto v budoucím hodnocení by mohlo dojít ke změně. |
Sebehodnocení +1
V současnosti není žádný zásadní problém, stav by se však mohl změnit v souvislosti se změnou klimatu. V návrhové části adaptační strategie je proto jedna oblast (zpracovaná ve spolupráci s místními zemědělci) věnována této problematice (Zelená infrastruktura a půda, Z2 Podpora udržitelných forem hospodaření na zemědělské půdě). Indikátor byl zpracován dle Metodiky hodnocení udržitelných měst 2017. |
Hodnocení oponenta +1
Je dobré, že do budoucna je s erozí počítáno v strategii adaptací, zatím však konkrétní řešení protierozních opatření nebyla městem podporována. Nelze než doporučit vzhledem k postupujícím klimatickým změnám, aby připravovaná erozní vyhláška plně zahrnula opatření v adaptační strategii města a taktéž z Akčního plánu adaptací na změnu klimatu, který přijala vláda. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.4 Chrání obec zemědělský půdní fond? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkově lze říci, že klesá podíl záborů ZP v I. a II.třídě bonity, neboť došlo při úpravě ÚP ke snížení nároků na zábory ZPF I. a II. bonity ze 72 % na 67,8 %. Dále se snížila intenzita nové výstavby na Miřejovické stráni a z důvodu připravovaného rozšíření aktivní zóny záplavového území dojde patrně i k úpravě ÚP v Želeticích. Územní plán snížil zábor ZPF I. a II. třídy kvality. Zároveň neumožňuje zábor půdy v oblastech s evropsky významnou přírodou (Bílé stráně, Radobýl). Město chrání ZPF v intencích zákona o ochraně ZPF. Za sledované období nedošlo k žádnému záboru ZPF v I. a II. třídě ochrany. Na zastavitelném území levého břehu Labe došlo k výstavbě pouze mimo zemědělskou půdu. Zábor zemědělské půdy je plánován, nicméně nelze přesně určit, jaká bude skutečná výměra záboru, která závisí na konkrétních investorech. Jejich požadavky se neustále mění směrem dolů, což je způsobeno vysokou finanční náročností odnímání půdy ze ZPF. Dochází k záboru ZPF pouze území určenému úžemním plánem k zástavbě: veškeré snahy investorů o stavbu mimo toto území jsou úspěšně eliminovány. |
|
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Město se blíží cílové hodnotě indikátoru. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Klesá podíl záborů zemědělské půdyI. a II. tř. bonity, takže lze situaci v trendu klasifikovat jako zlepšující se. Momentální trend je příznivější, než v minulosti, územní plán byl mirně upraven ve směru k redukci zabraných ploch, proto je adekvátní klasifikace známkou + 1, v budoucnu by však mělo dojít k podstatnějším úpravám ÚP. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Jihlava formou ÚPD i v případech kauzálních rozhodnutí omezuje zábory půdy v I. a II. třídě ochrany. Ve sledovaném období byly zábory v tomto rozsahu (jedná se o reálné zábory pozemku dle metodiky): Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany: 2009 – 10.117 m2 trvale + 2 m2 dočasně 2010 – 451 m2 trvale + 612 m2 dočasně 2011 – 23.658 m2 trvale 2012 – 17.507 m2 trvale + 8 m2 dočasně 2013 – 11.072 m2 trvale 2014 – 15.474 m2 trvale 2015 - 2.991 m2 trvale 2016 - 2.830 m2 trvale, z toho ale 2287 m2 bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru) Přehled je zde za období od vstupu Jihlavy do NSZM, protože za toto období je audit zpracován. Nadále bude trend sledován v doporučených tříletých intervalech. |
Celková výměra rozlohy města aktuálních hranic k.ú. je 87 867 792,634 827 m2, takže 8 786,79 ha. Realizované zábory jsou tedy pouze zlomkem procenta - za rok 2016 je to 0,00322% rozlohy města |
Sebehodnocení +1
Zábory půdy vysoké bonity jsou omezovány. |
Hodnocení oponenta +1
Trend záborů ZPF v I. a II. třídě bonity vykazuje vskutku výrazný pokles: v r. 2008-2010 byl úbytek cca 56.800 m2, v r. 2011-2013 cca 52.000 m2 a za poslední triádu 2014-2016 cca 21.000 m2 púdy I. a II. bonity, na jihlavsku tak vzácné. Právě proto však bude potřebné i nadále zábory omezovat. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Na území města Kopřivnice (včetně místních částí) je 1578 ha zemědělské půdy. Rozdělení do tříd ochrany - data z GIS filtrovaná podle tříd ochrany (1. - 5.) vykazují však značnou chybu (cca 600 ha), kterou se nepodařilo zjistit a odstranit tak, aby data byla kompatibilní s celkovou výměrou zemědělské půdy podle dat ČSÚ. Údaj proto nelze považovat za správný. |
V roce 2015 byly povoleny jen 2 RD ve II. třídě – zábor 499 m2/7041.986 m2 = 0,007%. V roce 2016 bylo povoleno ve II. třídě ochrany 5 RD, 2 parkoviště, 1 cyklostezka, 1 chodník + rozšíření silnice – zábor 3262 m2/7041.986 -=0,046%. Indikátor byl zpracován dle Metodiky hodnocení udržitelných měst 2017. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Uváděné zábory v r. 2015 a 2016 jsou relativně nízké, je to však v kontrastu se záměry územního plánu, které jsou mnohanásobně vyšší. Obrovský rozdíl mezi údaji ČSÚ a hodnotami zjištěnými z GIS bude potřebné objasnit nejspíše v terénu, mělo by to být úkolem do dalšího období. Jednou z možností je, že se liší reálný stav v terénu od vykazovaného stavu, který může být zastaralý. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.3* Došlo ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou na celkové výměře lesů na správním území obce? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Oproti minulému auditu nedošlo ke změně výměry lesů na území města nedošlo ani ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. Na území města je celková plocha lesů 162 ha, která je už řadu let prakticky stejná. Z celkové výměry lesa je 83% v majetku města Chrudim, 13% v majetku soukromých osob a 4% v majetku ČR. |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta 0
Pro zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou platí totéž, jako v případě certifikace lesů.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.3.5* Další informace k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28.11.2013. Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční - III. třídě ochrany. Od 1.4.2015, kdy platí novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zeměděslkého půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů se zpřísnila ochrana pozemku v I. a II. třídě ochrany a do budoucna bude další rozšíření rozvojových ploch na tyto půdy komplikované. Následující text vychází z odůvodnění projektanta v územním plánu (celý územní plán je na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/uzemne-planovaci-dokumentace/chrudim.html I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy zaujímají celou severní část řešeného území, konkrétně o okolí obcí Vestec, Medlešice a Topol. II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy se vyskytují v těsné návaznosti na zástavbu Chrudimi ve střední, jižní a jihozápadní části území. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu, se nachází pouze v malých výměrách v nejjižnější části území v oblasti Podhůry, Převažujícím půdním typem území jsou velmi úrodné typické hnědozemě až hnědozemní černozemě, dále černozemě modální či karbonátové, černozemě luvické, černozemě arenické na mělkých spraších. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou převážně situovány na půdách vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídy ochrany), protože správní území města Chrudimi je převážně tvořeno těmito kvalitními půdami. Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Územní plán navrhuje ve správním území Chrudim ke změně funkčního využití celkem 493,33 ha pozemků, z toho 431,73 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 295,37 ha pro stavební funkce a 136,36 ha pro nestavební funkce. Územní plán navrhuje v Chrudimi lokality záboru zemědělské půdy pro:
Správní území města Chrudim je převážně tvořeno kvalitními půdami vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídě ochrany). Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Návrhové plochy jsou v ÚP přednostně situovány v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území tak, aby co nejméně narušovaly organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Velká část navrhovaných lokalit pro bydlení a dopravu je již územně připravena a územní plán města je přebírá úplně nebo omezeně (na př. Stromovka a Skřivánek II, Vlčí Hora a lokalita Na Špici, Píšťovy, silniční obchvaty). Proto je zábor ZPF v územním plánu vysoký. Rozsáhlé jsou i návrhové plochy přírodní pro ÚSES, zejména v nivě řeky Chrudimky. Je zde navržena také rekreace na plochách přírodního charakteru – na těchto plochách by mělo postupně dojít k vyššímu podílu zatravnění a doplnění liniové zeleně podél řeky Chrudimky a kolem cestní sítě, znamená to ale převážně pouze změnu kultury. Tyto plochy jsou zdůvodnitelné nejen ochranou přírody, ale i faktem, že správní území města je mimo zástavbu silně zorněno a ploch zeleně je málo. Lesů je pouze cca 5%. Územní plán v maximální míře navrhuje zastavění doposud nezastavěných pozemků v zastavěném území města a jeho místních částí, tím respektuje požadavek na kompaktnost sídel. Snaží se zabránit výstavbě rodinných domů v „rozptylu“. Není navrženo úplné propojení města Chrudim s městem Slatiňany ani s obcí Sobětuchy a nenavrhuje se zástavba rodinných domů bez vazby na sídlo. Pro zdůvodnění záboru zemědělského půdního fondu je důležitá i skutečnost, že navrhované rozvojové plochy v severní části města vyplňují prostor mezi stávající zástavbou a navrženou komunikací propojující ulice Pardubická a Dašická (do doby vybudování přeložky silnice I/17 severně města odlehčí toto propojení stávající přetížený městský okruh v ulicích Poděbradova a Tovární). V jihovýchodní části města jsou k zástavbě navrženy plochy bezprostředně navazující na silnice I/17 a II/340 v prodloužení ulice Novoměstské (jedná se o příjezdovou trasu do města z mimoúrovňové křižovatky na obchvatu I/37). Plochy jsou z hlediska urbanistické koncepce řešení města a koncepce řešení dopravy zásadní. Územní plán dále navrhuje přestavbu a dostavbu areálů, které jsou buď opuštěné (brownfieldy - vojsko, zemědělská výroba), nebo byly vyhodnoceny jako stavebně či morálně dožívající. Územní plán posoudil také potřebu nových ploch pro výrobu. Jelikož nejsou stávající průmyslové zóny ve městě stále plně obsazeny, nenavrhuje nové plochy pro průmyslovou výrobu při ulici Dašické, tak jak bylo navrženo v ÚP VÚC Pardubického kraje (tyto plochy jsou zakresleny pouze jako územní rezerva). V návrhu ÚP ale musely být respektovány plochy pro rozvoj výroby a občanského vybavení komerčního typu ve vazbě na areál Transporty, které již město Chrudim vykoupilo. Z urbanistického hlediska je koncepčně potřebné zajištění ploch pro komerční občanskou vybavenost na budoucích hlavních přístupových komunikacích do města z obchvatů silnic I. třídy – ulice Dašická a ulice Novoměstská. Nemalá část zemědělské půdy je zabírána pro dopravní infrastrukturu celostátního i regionálního významu (navrhovaná trasa železnice Chrudim – Pardubice, silniční obchvat I/17 a plochy s dopravními tahy související). Zábor pro železnici není vyčíslen v rozsahu celého zakresleného koridoru, je odvozen z varianty řešení trasy v zářezu. Zábor pro obchvat silnice I/17 je řešen v koridoru o šířce 25 m, pokud nebylo nutno přidat zbytkové plochy (nad Transportou). Zábor pro obchvat silnice I/37 není vyčíslen z důvodu vynětí v rámci územního řízení. Pokud jde o brownfields, jsou všechny sledovány, resp. se nejedná o brownfields v pravém slova smyslu, protože nejde objekty bez konceptu využití - ve všech případech se jedná o stav před zahájením revitalizace, jsou zpracovány minimálně studie, v některých případech i vyšší stupně dokumentace, s tímto tématem město aktivně pracuje a řeší ho. příloha vývoj zastavěného území 1997 - 2020 Příloha: zastavene_uzemi_vyvoj_97-2020_1.jpg |
Hodnota indikátoru: 2.3.B - 19/4 2.3.C - 2 603 m2/13,5 km2 Hodnota indikátoru byla stanovena na základě údajů z roku 2015
|
Sebehodnocení 0
Zábory pozemků v I. a II. třídě ochrany jsou realizovány na pozemcích, které jsou k zástavbě určeny platným územním plánem. |
Hodnocení oponenta 0
Problematika nově zastavěných pozemků a problematika záboru ZPF (reference brownfieldů oproti nezastavěnému území, zemědělské a lesní půdě) byla diskutována nejen v rámci oblasti ŽP, ale také části auditu "územní rozvoj". Výstavba je prováděná v souladu s územním plánem a územní rezervy pro výstavbu na ZPF jsou považovány za vzdálený výhled. Vysvětlení bylo akceptováno i v rámci sebehodnocení části ŽP.Nicméně auditorský tým se shodnul na doporučení, nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4 Kvalita ovzduší |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
V oblasti kvality ovzduší průběžná měření vykazují nestabilní vývoj, tj. celkově došlo ke zlepšení situace, avšak u PM10 ke zhoršení. Koncentrace ostatních znečišťujících látek v ovzduší jsou dlouhodobě hluboce podlimitní. Město dlouhodobě podporuje rozvoj využívání obnovitelných zdrojů pro vytápění. V posledních 20 letech se podařilo ekologizovat případně odstranit prakticky všechny stacionární zdroje znečištění ovzduší na území města. Poslední významný znečišťovatel ovzduší - výtopna Energie Holding má instalován špičkový tkaninový filtr a v roce 2018 bude instalovat odsíření spalin. Problémem zůstává doprava a dálkový přenos. Čištění komunikací je intenzívní, avšak zároveň dochází k prašnosti při vlastním čištění. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Kvalita ovzduší v Litoměřicích se mírně zlepšila, přetrvává problém s koncentrací prašných částic PM10. Situaci komplikují dálkové přenosy a nyní největší znečištění, plynoucí z dopravy. Na druhé straně město činí mnoho opatření k snížení znečištění – od zjišťování zdrojů znečištění automatickým monitoringem, provozovaným ve spolupráci s ČVUT, podpory obnovitelných zdrojů energie, zavedení MHD zdarma až po netradiční řešení typu mlžného stožáru. Bohužel mezi opatřeními zatím chybí izolační pásy zeleně. Úspěchem je ekologizace nebo i eliminace téměř všech stacionárních zdrojů znečištění. U významného zdroje znečištění výtopny Energie Holding byly nainstalovány účinné filtry a připravuje se v letošním roce i odsíření. Z hlediska pocitu bezpečí obyvatel bylo důležité, že byla vytvořena občanská komise a vypracována rozptylová studie radonu v úložišti radioaktivního odpadu v dolu Richard, kde navíce probíhají rekonstrukce ke zvýšení bezpečnosti ukládání RAO. Vzhledem k povětšinou příznivému vývoji je adekvátní klasifikace +1, a protože je v porovnání s minulostí situace nyní příznivější, i trend lze vyhodnotit jako (mírně se) zlepšující. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší |
Sebehodnocení 0
|
Hodnocení oponenta +1
Kvalita ovzduší nepatří v Chrudimi mezi zásadní problémy a její zlepšení tudíž ani nemůže být natolik významné, jako v jiných Zdravých městech. Kolísání hodnot koncentrací škodlivin je způsobeno především meteorologickými podmínkami v jednotlivých letech. Lze konstatovat dodržování platných imisních limitů, varovné jsou hodnoty polétavého prachu velikosti PM2,5. Také význam lokálních topenišť není pro kvalitu ovzduší města stěžejní, je však potěšitelný zájem o výměnu kotlů v rámci státní dotace.
Doporučení pro příští sebehodnocení: Hlavním problémem znečištění ovzduší, na který je nutno se v budoucnu zaměřit, je doprava, s níž souvisí i doporučení zjišťování koncentrací benzo(a)pyrenu.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší |
Sebehodnocení +1
Kvalita ovzduší je dlouhodobě stabilní a jsou dodržovány imisní limity. Město má zajištěno kontinuální měření imisních koncentrací PM10 a PM2,5, i oxidů dusíku.
|
Hodnocení oponenta +1
Kvalita ovzduší v obytných zónách je vskutku dobrá, ke krátkodobému překračování emisních limitů dochází hlavně v průmyslové zóně. Je třeba ocenit kontinuální monitoring v průmyslové zóně. Problematika lokálních topenišť je zčásti řešena i ve vazbě na energetické úspory při energetickém managementu města. V tomto trendu by bylo potřebné, aby město pokračovalo.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší |
Sebehodnocení +1
Město je dlouhodobě součástí OZKO z důvodů překračování imisních limitů pro PM a PAU. Kromě toho spadá do regionu Moravskoslezsko s výskytem smogových situací. Město dlouhodobě činí kroky k alespoň částečnému zlepšení kvality ovzduší (znečištění převážně dálkovým přenosem z Ostravska a Polska) a snižování emisí (Místní plán zlepšování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice a akční plány – 2008 až 2015, informační systém kvality ovzduší, webové stránky http://zivotniprostredi.koprivnice.org/, semináře, propagační materiály o ovzduší, apod.). V poslední době je to aktivní zapojení města do projektů Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, aktualizace původního MPZKO zpracováním nového plánu zlepšování kvality ovzduší, odstraňování sekundárního znečištění ovzduší pravidelným čištěním a kropením komunikací, výsadbou zeleně, apod. |
Hodnocení oponenta 0
lze jen potvrdit sebehodnocení - přes nepříznivou situaci vyvolanou z velké míry dálkovými přenosy, město se snaží činit opatření v mezích možností. - to je zajisté silná stránka města. Do budoucna budou též potřebná opatření na snížení negativnímu vlivu dopravy na znečištění ovzduší ( o kterých není sice zmíněno, ale na úrovni města se o nich uvažuje) - vybudování obchvatu města pro zamezení průjezdu i nákladních aut prakticky středem města. Hodnocení vychází mezi 0 a + 1, snaha města zasluhuje +1, bohužel stav ovzduší, daný polohou města v blízkosti ostravské aglomeracehodnocení snižuje. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu | Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena | Sebehodnocení municipality | Hodnocení oponenta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4.1 Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Město Litoměřice se nalézá v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší i přes to, že údaje z monitorovacích stranic vykazují příznivý trend a příznivou situaci, považuje odbor ŽP problematiku polétavého prachu za velmi důležitou. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních řešených problémů řešení lokálních průmyslových zdrojů a hlavně lokálních domácích topenišť na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na CZT firmy ENERGIE Holding.a.s. Vzhledem k těmto skutečnostem má Město Litoměřice dlouhodobé sledování kvality ovzduší od roku 1989, a to na dvou stanicích, které provozuje Zdravotní ústav a ČHMÚ. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenosti cca 6 km od Litoměřic se nalézá technologický zdroj znečišťování ovzduší (firma Glanzstoff Bohemia s.r.o. - GB), je zde prováděno i měření H2S a CS2. S firmou GB jednáme o řešení problému. V případě oxidu siřičitého (SO2) je stanovený imisní limit 350 µg/m3 při době průměrování 1 hodina – naměřené hodnoty jsou hluboce podlimitní (představují méně než 10 % limitu, řádově maximálně desítky µg/m3). Také limit 125 µg/m3 pro dobu průměrování 24 hodin není překračován, v nejhorším případě koncentrace SO2 nedosahují ani 20 % tohoto limitu. U hodnot oxidu dusičitého (NO2) je hodinový imisní limit 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodinové hodnoty nedosahovaly ani 25% limitu. Pro oxid uhelnatý (CO) je stanoven nařízením vlády maximální denní osmihodinový průměr 10 000 µg/m3, zjištěné hodnoty CO jsou řádově v rozsahu stovek µg/m3, tedy méně než 10 % imisního limitu. U polétavého prachu PM10 představuje koncentrace 50 % imisního limitu při době průměrování 24 hodin (aktuální data z roku 2017). Průměrná roční koncentrace byla v roce 2011 cca 61 % imisního limitu, který je 40 µg/m3. Průměrná roční koncentrace byla v roce 2017 cca 50 % imisního limitu, který je 40 µg/m3. Z ukazatelů představujících prašnost lze hodnotit pouze koncentraci částic PM10 – imisní limit při době průměrování 24 hodin je 50 µg/m3. Nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Na Valech představovala dvojnásobek imisního limitu, nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Seifertova ulici 70 % limitu. Cílový imisní limit troposférického ozónu (stanovený jako maximální denní osmihodinový průměr), jehož má být dosaženo na území republiky, je 120 µg/m3 – nejvyšší zjištěné hodnoty ozónu pro obě měřená místa se pohybovaly kolem 43 µg/m3, tedy zhruba v třetině hodnoty limitu. V roce 2012 došlo, dle prováděných měření, 18 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2013 došlo, dle prováděných měření, 19 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2014 došlo, dle prováděných měření, 8 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2015 došlo, dle prováděných měření, 7 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2016 došlo, dle prováděných měření, 10 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. CS2 osciluje okolo hodnoty 4 ug/m3 vzduchu. Tyto koncentrace jsou natolik nízké, že dochází k určitým chybám měření. Po rekonstrukci zařízení Glanzstoff Bohemia a instalaci odlučovacích zařízení Sulfox 1 a Sulfox 2 tyto koncentrace výrazně poklesly a zůstavají dlouhodobě na stejné výše uvedené úrovni. Vývoj znečištění a vliv na čistotu však stále sledujeme a s emitentem CS2 jednáme o technickém řešení zlepšení stavu. Koncentrace NOx jsme ověřili u SZÚ. Tato hodnota byla potvrzena, avšak s tím, že v roce 2017 došlo v celém zimním období k výpadku analyzátoru NOx a tato hodnota je tímto výpadkem silně zkreslena. Výsledky nové monitorovací sítě budou známy až za rok jejího provozu, zatím nelze dosavadní výsledky serózně vyhodnotit. Uvažujeme o rozšíření měření látky benzopyrenu. Připravujeme vybudování mlžného stožáru a mlžné fontány na průtahové komunikaci městem. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/aqindex_slide4/mp_ULTTA_CZ.html Příloha: 2_4_1_ovzdusi_grafy.pdf |
2.4.A Koncentrace polétavého prachu - průměrná roční koncentrace PM10 2.4.B Koncentrace dalších látek (SO2, NOx) průměrná roční koncentrace NOx průměrná roční koncentrace O3 průměrná roční koncentrace H2S průměrná roční koncentrace CS2
|
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Ve všech sledovaných polutantech došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší s výjimkou CS2. U PM10 se průměrné koncentrace snižují jen velice obtížně. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Došlo ke zlepšení kvality ovzduší, navíce intenzita snah o zlepšení napovídá, že i trend je pozitivní. Určitým problémem je překračování imisního limitu, zvláště v dopravně vytížené ulici Na Valech. Je však zde připravován mlžný stožár a vodotrysk. Město patří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, z té se však i díky aktivitám města svými sníženými koncentracemi znečišťujících látek vymaňuje. Zvláště je třeba ocenit zavedení MHD zdarma a používání elektromobilů , obojí cílí na snížení znečištění z mobilních zdrojů. Vzhledem k povětšinou příznivému vývoji je adekvátní klasifikace +1, a protože je v porovnání s minulostí situace nyní příznivější, i trend lze vyhodnotit jako zlepšující se |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Ve srovnání s údaji použitými v minulém auditu lze na základě měření (koncentrací polétavého prachu PM10, PM2,5) říci, že kvalita ovzduší ve městě se nezhoršila. Od 1.1.2013 je prováděno měření koncentrací PM10, PM2,5 odlišným způsobem na rozdíl od předcházejících let. Bylo upuštěno od využití měřícího vozu HORIBA, jsou prováděna měření prostřednictvím stacionárního zařízení umístěného v areálu městského úřadu na Pardubické ulici. K dispozici jsou údaje za poslední tři roky 2013 – 2015 (prováděno 50 měření ročně). Průměrná 24-hodinová koncentrace PM10 za uvedené tři roky kolísá v rozmezí 20,2 – 28,4 mikrogramů/m3. Imisní limit pro PM10 je 50 mikrogramů/m3 (doba průměrování 24 hodin, povolený počet překročení 35), naměřené hodnoty tedy představují 40,4 – 56,8 % imisního limitu. Z jednotlivých měření bylo v roce 2013 jednou zaznamenáno překročení 24 – hodinového imisního limitu pro PM10 a 4 x překročení hranice 40 mikrogramů/m3, v roce 2014 4x překročení limitu a 6 hodnot nad 40 mikrogramů/m3 , v roce 2015 bylo 3x zjištěno překročení imisního limitu. Průměrná 24-hodinová koncentrace PM10 změřená jinou metodou v roce 2012 činila 25 mikrogramů/m3. Průměrná naměřená 24-hodinová koncentrace PM2,5 se v uvedeném tříletém období pohybovala v rozmezí 16,1 – 22,8 mikrogramů/m3. Pouze orientačně lze tento stav ovzduší porovnat se zákonným imisním limitem pro PM2,5, který je 25 mikrogramů/m3 s dobou průměrování 1 rok. Hodnoty koncentrací PM2,5 kopírovaly v daném roce nárůst nebo snížení prašnosti PM10. Z hlediska dodržování imisních limitů pro PM2,5 se stav ovzduší už nejeví tak uspokojivě, v roce 2013 bylo zaznamenáno 13 překročení hodnoty 25 mikrogramů/m3, v roce 2014 osmnáct překročení, v roce 2015 čtyři překročení (doba průměrování 24 hodin oproti zákonnému limitu 1 rok). Celkově se nedá vypozorovat na základě měření prašnosti trend ve vývoji stavu ovzduší - od roku 2012 naměřené hodnoty prašnosti střídavě kolísají. V období 2013 – 2015 se jevil jako „nejhorší rok“ 2014, „nejlepší“ 2015. Město Chrudim nebylo nikdy zařazeno do „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší“. Město nemá významné problémy se znečišťováním ovzduší lokálními průmyslovými zdroji ani lokálními domácími topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na horkovod s odpadním teplem ze zdroje Elektrárny Opatovice, a.s. Všechny informace o měření ovzduší v Chrudimi včetně výsledků měření od roku 2007 jsou zveřejněny na stránkách: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/mereni-ovzdusi-v-chrudimi.html |
Hodnota indikátoru: Rok 2015: PM10 - 20,2 PM 2,5 - 16,1 |
Sebehodnocení +1
Kvalita ovzduší je dlouhodobě dobrá a jsou dodržovány s rezervou imisní limity. Město má navíc zajištěno pravidelné měření imisních koncentrací. Je zajištěna pravidelná údržba komunikací a dalších ploch, čímž je snižována prašnost. Město je členem Národní sítě Zdravých měst, probíhá aktivní komunikace mezi odborem životního prostředí, dalšími odbory městského úřadu a veřejností. Město pořádá osvětové kampaně za účelem osvěty v oblasti životního prostředí (voda, energie, ovzduší apod.). |
Hodnocení oponenta +1
Je zřejmé, že kvalita ovzduší nepatří v Chrudimi mezi tak významné problémy, jako v jiných Zdravých městech. Přes kolísání hodnot, které je jednoznačně způsobeno meteorologickými podmínkami v jednotlivých letech, lze sice konstatovat dodržování platných imisních limitů, varující však jsou hodnoty polétavého prachu PM2,5. Vzhledem k charakteru znečištění (absence většího počtu lokálních topenišť i velkých zdrojů znečištění v místě) je do budoucna potřeba se soustředit na omezování vlivů dopravy a také na četnost čištění komunikací )druhotná prašnost).
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. http://www.kr-vysocina.cz/kvalita-ovzdusi-v-prumyslove-zone-jihlavy-je-v-mezich-limitu/d-4064140/p1=4952 Další informace pak na: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy. 1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m2. Podle potřeby je prováděno kropení ulic. 1 067 tisíc m2 silnic, 359 tisíc m2 chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic. Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou. V posledních letech byla realizována výsadba nových keřových pásů podél komunikací v délce cca 2,0 km, starší výsadby jsou udržovány a obnovovány tam, kde je to účelné. V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního připravuje město realizaci trvalkových záhonů, které rovněž snižují resuspenzi. Město postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém vlastnictví. Mimo úspory energií dochází současně se snižování emisí CO2.. Od roku 2008 byly emise CO2 sníženy o 1 219 t.
|
Hodnota indikátoru: Průměrné roční koncentrace PM2,5 se v průmyslové zóně Jihlavy pohybovaly v letech 2010 – 2016 v rozmezí od 21,1 do 28,7 µg/m3.U měřící stanice uvnitř města je to mezi 14,7 - 18,5 µg/m3 Průměrné roční koncentrace PM10 se v letech 2010 – 2016 pohybovaly v rozmezí od 26,1 do 37,5 µg/m3. U měřící stanice ve městě to bylo 17,8 - 24,4 µg/m3. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl překročen. Vývoj hodnot průměrných koncentrací PM10, PM2,5, NO, NO2, NOX za roky 2010 - 2015 je zřejmý z přílohy. Lze zde porovnat jak výsledky ze stanice ČHMÚ, tak z měřící stanice města v průmyslové zóně. Tyto výsledky je pak možné srovnat s pozaďovou stanicí ČHMÚ v Košetcích. Z přílohy je patrný pozitivní vývoj - snižující se koncentrace. |
Sebehodnocení +1
Město dělá opatření ke snížení emisí formou kampaní, i technických opatření. Současně probíhají jednání s průmyslovými podniky s cílkem motivovat je ke snížení emisí. |
Hodnocení oponenta +1
Z hodnot měřících stanic jednoznačně plyne, že dochází ke zlepšení kvality ovzduší, situaci poněkud zhoršují vyšší hodnoty znečištění v průmyslové zóně, kde je to komplikovanější i dík znečištění z dopravy, včetně blízké dálnice. Z údajů obsažených v sebehodnocení je patrné, že město má snahu znečištění ovzduší řešit.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město leží dlouhodobě v Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro PM10, PM2,5 a PAU. V rámci MSK navíc spadá do regionu s výskytem smogových situací (překročení zvláštních imisních limitů pro PM10). Na krajské úrovni je uplatňován Program zlepšování kvality ovzduší MSK, hlášení smogových situací (KÚ MSK, ČHMÚ). Zvýšená četnost smogových situací vedla k vytvoření Informačního systému kvality ovzduší v Kopřivnici. Jde o průběžné stahování dat z nejbližší stanice AIMS ČHMÚ ve Studénce. Data jsou k vidění na monitoru při vstupu do budovy MÚ a na webových stránkách města. |
Město získává informace o stavu ovzduší z AIMS Studénka Pětiletý průměr hodnot koncentrací PM10 z let 2009-2013 (stejně tak 2011 - 2015) potvrzuje překračování denních imisních limitů této látky na území města; roční imisní limit překračován není. Překročení d IL a r IL v %:
V letech 2011-2015 platí, že i když nebyl vždy dodržen denní imisní limit na většině území ORP, tak roční imisní limity již byly dodrženy. Rok 2015 se jeví jako významně lepší. Překročení imisního limitu pro PM2,5 (v % území) za roky 2012 až 2015
Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR v letech 2012, 2013, 2014, 2015 – Grafická ročenka.
2.4.B - Sledování koncentrací dalších problémových látek (SO2, NOx, benzo(a)pyreny). Pětiletý průměr hodnot koncentrací benzo(a)pyrenu (PAU) z let 2009-2013 (stejně tak 2011-2015) potvrzuje překračování ročních imisních limitů těchto látek na území města Překročení d IL a r IL v %:
V období let 2011-2015 je překračování imisního limitu pro PAU vždy na 100 % území ORP.
K překračování imisních limitů stanovených pro další problémové látky jako SO2 a NOx na území města nedochází. |
Sebehodnocení -2
Lze konstatovat, že ke zlepšení stavu kvality ovzduší částečně došlo, a to v jižní části ORP (v letech 2014 a 2015 nebyly imisní limity překračovány). Rovněž toto území nebylo vyhlášeno jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší OZKO (viz. dokončovaný Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice /PZKO/). |
Hodnocení oponenta -1
.K určitému zlepšení parametrů znečištění ovzduší došlo, např. roční limity pro PM 10 už nejsou překračovány dlouhodobě. U benzo-a-pyrenu je překračována roční koncentrace, zatímco koncentrace SO2 a NOx jsou pod limity. Protože však Kopřivnice byla dlouhodobě řazena do území se zhoršenou kvalitou ovzduší a jako území se smogovými situacemi a velká část znečištění přichází z blízké ostravské aglomerace a dálkovými přenosy z Polska, je tuto situaci, nezpůsobenou z velké části městem, potřeba brát v potaz. Z poskytnutých údajů je zřejmé, že se v této oblasti město snaží jak informovat obyvatele ( např. vskutku funkčním monitorem u vchodu do budovy městského úřadu, což mohu osobně potvrdit, a na webu města , tak v mezích možností o opatření ke snížení znečištění ovzduší, které jsou vyjmenovány v odpovědi na další návodné otázky. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4.2 Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření proti tomu obec činí? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je dálkový přenos, doprava, lokální topeniště. V případě řešení lokálních topenišť město mělo připravený dotační program pro své občany na odstranění lokálního vytápění tuhými palivy, který však obyvatelé města nevyužili a z tohoto důvodu byl pozastaven. Dále má dotační program na solární ohřev TUV, který je hojně využíván s tím, že poskytnutím této dotace se občan dlouhodobě zavazuje k vytápění s minimálním vlivem na životní prostředí. Rovněž provádí, zejména v topné sezóně, osvětovou a informační kampaň. (články - Radniční zpravodaj, webové stránky města, atd.). Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádí od roku 1989 měření kvality ovzduší stacionárním měřícím zařízením HORIBA. Jsou sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO, O3,H2S, CS2 a gravimetrického prachu. Výsledky měření jsou kontinuálně zveřejňovány na informační tabuli na Mírovém náměstí. Město Litoměřice zahájilo poskytování příspěvků občanům na pořízení solárního ohřevu vody v roce 2000. Do současné doby bylo zrealizováno 316 instalací o souhrnné ploše kolektorů ve výši cca 3 500 m2. Celkem od roku 2000 do současnosti bylo vyplaceno cca 8 700 000 Kč na příspěvky občanům na pořízení solárního ohřevu TUV. Město pečuje o městskou zeleň v maximální možné míře vzhledem k tomu, že tato zeleň zlepšuje kvalitu ovzduší a mikroklima, proto také vznikl nový park na Miřejovické stráni. Pro budování izolačních pásů v Litoměřicích nemá město vhodné podmínky vzhledem k tomu, že se vyskytuje velké množství inženýrských sítí právě v místě, kde by izolační zeleň měla význam. Přesto výsadbu této zeleně zvažujeme průběžně při realizaci nových staveb. Přirpavujeme řešení izolační zeleně v okolí nemocnice. Město pečuje o městskou zeleň v maximální možné míře vzhledem k tomu, že tato zeleň zlepšuje kvalitu ovzduší a mikroklima. Pozemek Písečného ostrova je vlastněn soukromými osobami. Na Střeleckém ostrově bude mlýn zrušen a přesunut do průmyslové zóny v Lovosicích, což je plánováno na rok 2019. Využití budovy mlýna bude probíhat ve spolupráci s OÚR MěÚ. |
Na území města není žádná izolační zeleň. 2017 - 0 %
|
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Počet lokálních topenišť se výrazně zmenšuje a ve většině případnů se nahrazuje tepelnými čerpadly. |
Hodnocení oponenta +1
Trend ↑ zlepšující se
Město řeší problém lokálních topenišť několika způsoby, je patrný trend zlepšování. Z význačných aktivit jsou to dotace na solární ohřev teplé užitkové vody, velmi významné je měření kvality ovzduší stacionárním měřícím zařízením Horiba, přičemž o výsledcích je informována veřejnost. Taktéž výsadby zeleně jsou důležité, bohužel zatím město nerealizovalo izolační pásy zeleně. V tom mají Litoměřice velkou příležitost do budoucna. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Obec nemá závažné problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť. Většinová zástavba využívá jako zdroj vytápění zemní plyn nebo horkovod z Elektrárny Opatovice, provoz spalovacích zdrojů na pevná paliva je výrazně menšinový. V okrajových částech města s převážně RD bývají využívány doplňkové zdroje vytápění jako krby, krbová kamna apod. Stížnosti jsou řešeny ojediněle. O škodlivosti pálení směsných KO jsou občané informováno v chrudimském Zpravodaji. V listopadu 2015 proběhl na městském úřadě seminář určený pro veřejnost s tematikou kotlíkové dotace v Pardubickém kraji. Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je doprava, město podporuje na všech úrovních plánovanou realizaci obchvatu města. V případě lokálních topenišť v okrajových částech města, kde se vyskytují přece jen ve větší míře, je prováděna zejména v topné sezóně osvěta informačními články v místním tisku (měsíčník radnice Chrudimský Zpravodaj). Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádělo od roku 2007 do roku 2014 měření kvality ovzduší mobilním měřícím vozem HORIBA. Byly sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO a troposférického ozónu. Měření byla pravidelně prováděna v ulici Požárníků a Husova, vytipovaných jako obydlené lokality s průměrnou hustotou dopravy, jednorázově byla měření provedena i v nejzatíženější ulici Palackého a v historické části města na náměstí. Od roku 2015 je měření stavu ovzduší prováděno na jednom - na parkovišti MěÚ - jsou sledovány koncentrace PM2,5 a PM10. Stav ovzduší v Chrudimi je jistě též částečně ovlivňován průmyslovými znečišťovateli v nedalekých Pardubicích, jejich konkrétní vliv lze ale jen těžko odhadovat vzhledem k obecně komplikovanému vývoji stavu ovzduší, závisejícímu na aktuálních meteorologických podmínkách. CO jsou hluboce podlimitní (méně než 10% imisního limitu), nejvyšší změřené hodinové hodnoty NO2 nedosáhly ani 50% hodinového imisního limitu 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodnoty ozónu se pohybovaly kolem 60 µg/m3, což je 50%imisního limitu, jehož má být dosaženo na území republiky (aktuální data za rok 2011). Je stále zvažováno měření koncentrací benzo(a)pyrenu, jelikož se jedná o karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík (PAU) vznikající nedokonalým spalováním fosilních paliv při provozu domácích topenišť podílejících se na produkci PAU významným podílem (60 – 70 %), a dále při provozu mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Je uváděno, že 80 – 100 % uhlovodíků s více benzenovými jádry je vázáno na částice PM2,5a překračování imisních limitů benzo(a)pyrenu je provázáno s překračováním imisních limitů pro PM2,5. Vzhledem k tomu, že dle údajů z ČHMÚ se hodnoty pětiletých průměrů PM2,5 na Chrudimsku pohybují kolem 20 µg/m3(imisní limit s dobou průměrování 1 rok je 25 µg/m3) a benzo(a)pyrenu kolem 1 ng/m3 (cílový limit) a tudíž nejsou nijak významně překračovány, jeví se vzhledem
|
Bylo prováděno ve sledovaném období roku 2011 a 2012. V roce 2015 nebyly tyto indikátory sledovány, |
Sebehodnocení 0
Město nemá významné problémy se znečišťováním ovzduší lokálními domácími topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na horkovod. |
Hodnocení oponenta +1
Problémem znečištění ovzduší v Chrudimi nejsou lokální topeniště, ale převážně znečištění z dopravy, případně zdroje mimo území města (pardubicko). Přesto je potěšitelný zájem o výměnu kotlů v domácnostech, jejich dopad však zatím nemohl být vyhodnocen. Pro lepší identifikace zdrojů znečištění lze doporučit nárazové měření koncentrací benzo(a) pyrenu a opatření uvedená v předchozím bodu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k zahájení poskytování „kotlíkových dotací“. Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší. Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou šinnost v této oblasti ja formou článků do Novin jihlavské radnice, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy. Město řešilo v poslednmích letech pouze jednotlivé stížnosti na "kouřící komíny" (celkem ve třech lokalitách). V jednom případě se jedná o opakující se lokalitu s problémem s širším přesahem (ubytovna sociálně slabých), v dalších dvou případech to byly provozovny s lokálními topeništi. Po zásahu orgánu státní správy se situace vyřešila. Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Novinách jihlavské radnice, nebo na webu města, ale i při Kulatém stole o životním prostředí (cca 50 lidí), nebo při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná). Statutární město Jihlava má na velmi vysoké úrovni preferenci MHD. Bohužel preference MHD na křižovatkách vybavených SSZ současně brání nastavení signálních plánů tak, aby vznikaly zelené vlny. Tento negativní vliv preference se naopak obecně chápe jako příznivý vliv na psychologii lidí, protože nutí auta popojíždět v kolonách, které jsou v kontrastu k plynulému průjezdu vozidel MHD.
V budoucnu plánujeme úpravu SSZ tak, aby při mimořádných situacích (uzavírky dálnice, nehody apod.) systém světelně řízených křižovatek umožnil přechod do speciálního režimu (generální zelená vlna), kdy by byly preferovány směry ve směru objízdných tras (na základě pokynu od Policie ČR).
|
Hodnota indikátoru: V období 2011 – 2016 dosahují nejvyšší koncentrace v zimním období (říjen – březen), kdy jsou v provozu tzv. malé zdroje – vytápění domácností. viz výše – kontinuální monitoring ovzduší |
Sebehodnocení +1
Město zajišťuje pravidelný monitoring ovzduší a reaůizuje i osvětu ke zlepšení ovzduší z důvodu znečištění lokálními topeništi. Z dopravního hlediska se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti dopravy a tím snížení emisí. |
Hodnocení oponenta +1
Město má problémy se snečišťováním ovzduší z lokálních topenišť, v rámci svých kompetencí se je snaží řešit jak informační kampaní dokonce i při setkání občanů jednotlivých městských částí, tak i monitoringem. Z odpovědí na jiné návodné otázky plyne, že důležité jsou projekty energetických úspor na budovách ve vlastnictví města, kdy mimo úspory energií dochází současně ke snižování emisí CO2.. Od roku 2008 byly emise CO2 sníženy o 1 219 t. To samozřejmě vede též k snížení znečištění i dalšími znečišťujícími látkami. Město má však zatím velké rezervy ve vzužívání alternativních zdrojů energie, snižujících podstatně i znečištění ovzduší. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Ano, má. V rámci zřízení samostatných webových stránek pro životní prostředí, viz. byly v roce 2012 zpracovány videospoty ke správnému chování k ŽP (odpady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org. V roce 2015 se město zapojilo do 1. výzvy dotačního programu Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Město se podílí na propagaci této aktivity, poskytlo všem úspěšným zájemcům o dotaci finanční prostředky ve výši 5 tis. Kč. V současnosti činí město kroky k zapojení do 2. výzvy dotačního programu Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Spoluúčast na tomto programu bude obdobná jako u 1. výzvy. Město se zatím na budovách v majetku města i přes snahu energetika města cílevědomě neorientuje při změně domovního zdroje tepla (např. z důvodu dožití) na tepelné zdroje OZE (rozuměno u těch objektů, které nejsou připojeny z CZT). Na dožívající tepelné zdroje není v rozpočtu města plánovitě stanovena žádná finanční částka, není ani nějaká stálá dotace, která by podpořila pořízení OZE (např. investičně nákladné tepelné čerpadlo s dlouhou návratností). Z toho důvodu se výměna tepelného zdroje řeší na příslušném odboru města jako havárie, v podstatě prostou výměnou, která musí proběhnout v co nejkratším čase. To vylučuje změnu zdrojů v OZE. Na druhé straně město dlouhodobě usiluje o vybudování fotovoltaické elektrárny (v textu dále FVE) na střeše své administrativní budovy. Bohužel v minulosti jsme naráželi na problémy s legislativou (nebyly podporovány a povolovány střešní aplikace FVE). Nyní jsou střešní aplikace FVE sice podporovány a povolovány, ale finanční podpora FVE se týká jen těch budov, které jsou zatepleny a splňují předepsaný tepelný odpor stavebních konstrukcí daný normou. Spotřeba elektřiny na této administrativní budově s vytápěním však nesouvisí, protože je vytápěna teplem z CZT. |
2.4.C - Délka realizovaných pásů izolační zeleně a celková délka existujících a navržených pásů zeleně v (%) absolutní přírůstek za období 2015 a 2016 je 130 m (0,5%). Celková evidovaná délka liniové/izolační zeleně je 24 460 m. |
Sebehodnocení +1
Lokální zdroje jsou jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší ve městě. Město se snaží působit výchovně na občany, upozorňuje na zejména problémy, které vyvolává spalování nekvalitních paliv a odpadů (tisk, kabelová televize). |
Hodnocení oponenta +1
Protože se lokální zdroje podíleji významnou měrou na znečištění ovzduší zvláště v zimních měsících, město se snaží o opatření na zlepšení, např. podporuje kotlíkové dotace ještě zvláštním příspěvkem, působí na obyvatele i informačně - videospoty, tiskem apod. a vytvořením informačního systému kvality ovzduší v Kopřivnici. Bylo by potřebné postupně připravovat přechod na obnovitelné zdroje energie tam, kde to bude možné, byť se zatím první návrhy nepodařilo prosadit. Město má poměrně hodně izolačních pásů zeleně a jejich délka pozvolna přibývá. . |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4.3 Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území města (např. dle kategorií: stacionární zdroje / doprava / lokální zdroje), nebo např. hlavní znečišťovatelé) a jaká opatření ke snížení emisí byla učiněna? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Z údajů místní monitorovací sítě ovzduší lze usuzovat, že největším znečišťovatelem je doprava a místní výtopna Energie Holding. Drtivá většina lokálních topenišť na území města prošla ekologizací. V Litoměřicích je však 6 lokálních topenišť, krerá způsobují velmi nepravidelné avšak o to viditelněji problémy znečištění ovzduší. Komunikace s občany, kteří tato lokální topeniště provozují, je velmi problematická. Město zavádí opatření na snižování znečištění: a) podpora využívání solárních panelů b) rozvoj geotermální projektu c) důsledná kontrola při povolování nových výroben d) podpora elektromobility e) zpracování Plánu udržitelné městské mobility f) důsledná kontrola Energie Holding a jeho provozu (odsiřovací zařízení) g) MHD na CNG Pro snížení emisí na území města jsou připravována další opatření: mlžící stožár v ul. Na Valech a vodotrysk na Vojtěšském náměstí. V případě teplot nad 25 st. C zajišťují TSM Litoměice mlžení ulic města. Info viz https://www.litomerice.cz/aktuality/6223-pricinu-stavu-ovzdusi-zjisti-12-monitorovacich-stanic |
Na území města není žádná izolační zeleň. 2017 - 0 % |
Sebehodnocení +1
Trend ↑ zlepšující se
Ve sledovaném období 2015 - 2017 se podařilo ekologizovat, případně odstranit prakticky všechny stacionární zdroje znečištění ovzduší na území města. Problémem zůstává doprava a dálkový přenos. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Navzdory nepříznivé poloze z hlediska dálkových přenosů činí Litoměřice i další velmi významná opatření k snižování znečištění, ať už je to dotační podpora solárních panelů, příprava geotermálního projektu, kontrola při povolování nových instalací, podpora elektromobility, kde jde úřad příkladem, plánování udržitelné městské mobility, kontrola místní výtopny Energie Holding a jejího odsiřovacího zařízení. To, že došlo k ekologizaci, příp. až odstranění téměř všech stacionárních zdrojů znečištění si zaslouží ocenění známkou + 2, zvláště i proto, že jsou připravovány i další netradiční opatření k omezení znečištění z dopravy, jako je mlžící stožár, a vodotrysk i mlžení ulic – což budou zároveň opatření proti postupující klimatické změně. Trend lze hodnotit jako zlepšující se |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
K největším znečišťovatelům ovzduší ve městě patří firma Kronospan, se kterou ovšem město pravidelně jedná a ač to nebylo možné vyžadovat legislativně, realizovala firma na základě jednání s městem řadu opatření na snížení emisí, zejména instalaci UTWS filtrů. Město se snaží mít ovzduší v půmyslové zóně pod kontrolou, i proto zde již od roku 2010 realizuje kontinuální monitoring ovzduší (viz výše), který při porovnání s dalšími měřícími stanicemi ukazuje, jak velký vliv na ovzduší mají provozy v průmyslové zóně a na ně vázaná doprava. Významným faktorem je ovšem i blízkost dálnice D1. Tento kontinuální monitoring navazuje na velký širokospektrální monitoring, který proběhl v roce 2009 a při kterém byly měřeny tyto znečišťující látky: prachové částice PM10 a PM2,5), oxidy dusíku, emise těkavých organických látak (VOC), těžké kovy, Bezo(a)pyren a PAH, formaldehyd a acetaldehyd. Výsledky tohoto velkého monitoringu, při kterém byla realizována i ojedinělá akce "Nos Jihlavy", zaměřená na zjištění subjektivního vnímání zápachu obyvatel Jihlavy, stanovily, které látky jsou v Jihlavsém ovzduší problematické a které je potřebné i nadále monitorovat. Právě tyto jsou tedy i nadále monitorovány kontinuálním monitoringem od roku 2010. Ostatní látky se neukázaly jako problematické a jejich výskyt v ovzduší není pravidelně sledován. Největší problém je doprava a lokální topeniště. Z dopravy je významný vliv dálnice D1, z průmyslových znečišťovatelů pak zde: http://www.irz.cz/ Kompetence města jsou v této souvislosti velmi omezené, město však vede s největšími znečišťovateli řadu jednání, která vedou k aktivitám zlepšujícím množství emisí (příkladem může být firma Kronospan, která na základě soustředěného apelu města vybudovala filtry na obou komínech a dělá řadu dalších opatření k omezení prašného spadu - viz výše). U firmy Kronospan se město aktivně účastnilo i vydávání integrovaného povolení IPPC, kde byly v průběhu řízení uplatňovány připomínky a tyto byly zapracovány do vydaného povolení ve formě stanovených limitů. Výsledky monitoringu emisí a plnění integrovaných povolení u firem Automotive Lighting a Kronospan viz příloha. Z pohledu dopravního zatížení se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím snížení emisí (preference MHD, zelené vlny na semaforech ve špičce a pod.). Výrazně by městu mohlo ulevit i připravované dobudování obchvatu města. Příloha: plneni-op-alm-a-kronospan.zip |
|
Sebehodnocení 0
Hlavními zdroji znečištění v Jihlavě jsou doprava a lokální topeniště. Město realizuje osvětové kampaně a řadu opatření pro zlepšení situace. |
Hodnocení oponenta +1
Odpověď na návodnou otázku svědčí o tom, že město pečlivě sleduje problematiku zdrojů znečištění, sleduje hlavní zdroje znečištění vskutku na úrovni, dík kontinuálnímu monitoringu a předcházejícímu širokospektrálního monitoringu. Např. v příloze přiložené výsledky měření, u takových zdrojů znečištění, jakými je Kronospan a Automotive Lighning nasvědčují tomu, že oba podniky plní předepsané podmínky povolení IPPC, které vedly ke snížení znečištění těmito firmami. Město činí i dopravní opatření k snížení znečištění ( např. zvýšením plynulosti dopravy a snahou o vybudování obchvatu). |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město donedávna postupovalo podle Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší na období 2008 až 2015, který vycházel z Místního programu zlepšování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice. Protože řada opatření z plánu již byla realizována (navíc ten již není aktuální), je v tomto období dokončován nový Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice. Jeho předmětem je posouzení kvality ovzduší, tedy imisní situace; vyhodnocení emisní situace a následně i aktualizovaný akční plán zlepšování kvality ovzduší s doporučením konkrétních investičních opatření. Projekt je podpořen dotací z OPZ. Z velkých investic do ovzduší uvádíme tuto: vlastník centrálního tepelného zdroje pro CZT (společnost Komterm s.r.o.) provedl v minulých asi 8 letech modernizaci tepelného zdroje, který se skládá z několika dílčích tepelných zdrojů. V rámci modernizace pořídil nový kotel na biomasu a kogenerační plynové jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Podle nového PZKO platí, že: A) pro hodnocení letního období, že výše popsané skupiny zdrojů se na imisní situaci na území města Kopřivnice (a blízkého okolí) podílejí sestupně v pořadí:
Specifickým rysem pro letní období je skutečnost, že lokální topeniště a velká energetika se podílejí na imisním příspěvku pro PM10 méně než 5 %. Naopak doprava, dálkový přenos a ostatní zdroje se uplatňují poměrně vysokým podílem v rozmezí cca 20–30 %. V případě, že bychom spojili dvě skupiny – těžký průmysl a velkou energetiku do jedné kategorie, tak ani tehdy nedosáhne podílu na imisní koncentraci PM10 přes 20 %. Ještě je nutno připomenout, že celkové imisní zatížení v letních měsících je významně nižší (průměrné koncentrace jsou v rozmezí cca 11-25 ?g/m3) než v zimních měsících. B) pro hodnocení zimního období platí, že se výše popsané skupiny zdrojů na imisní situaci na území města Kopřivnice (a blízkého okolí) podílejí sestupně v pořadí:
Specifickým rysem pro zimní období je skutečnost, že lokální topeniště se svým příspěvkem v imisní situaci PM10 stávají zcela dominantní, s podílem vyšším než 25 % a ostatní skupiny zdrojů si ponechaly své postavení z letního období, jen lehce upravené v následující posloupnosti: doprava, dálkový přenos, ostatní zdroje, těžký průmyslu a velká energetika. Pokud spojíme dvě kategorie – těžký průmysl a velkou energetiku, tak ani v tomto případě nepřekročí obě tyto spojené skupiny svým vlivem na imisní situaci PM10 15 %. Jak už bylo řečeno výše, tak imisní koncentrace PM10 v zimním období jsou významně vyšší než v letním období (41–79 ?g/m3). Největšími stacionárními zdroji emisí (podle výše emisí PM10) na území města za rok 2015 jsou:
TAFORGE s.r.o., Kopřivnice (dnes součástí společnosti Metalurgie Tatra). (Údaje jsou z dokončeného Plánu zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice 2017). |
|
Sebehodnocení +1
Opatření ke zlepšení ovzduší by měla být směřována na snížení vlivu lokálních topenišť a dopravy, která se uplatňují vysokým % podílu v letním i zimním období. Aktivním zapojením města do kotlíkových dotací se snažíme o omezování těchto zdrojů. Kategorie zdrojů „dálkový přenos“ je ve své podstatě těžce ovlivnitelná, těžký průmysl a velká energetika již potenciál snížení emisí ze svých zdrojů vyčerpal a skupina „ostatní zdroje“ je příliš nespecifická, takže opatření v ní se mohou obtížně cílit. |
Hodnocení oponenta +1
Město činí v rámci možností opatření ke snížení emisí. Má též velmi dobře zpracovaný program zlepšování kvality ovzduší. Z opatření jsou důležitá ta pro jednotlivé kategorie zdrojů s největším vlivem na kvalitu ovzduší. , t.j. jednak např. kotlíkové dotace, na které město přispívá, k snížení znečištění ovzduší z lokálních zdrojů. Nejsou, pravděpodobně pro svoji obtížnost popsána opatření v dopravě. Do budoucna by v prvé řadě bylo potřebné vést největší část dopravy mimo centrum města, neprodlužovat současný stav. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4.4 Další indikátory k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018
Od září 2017 Město Litoměřice provozuje automatickou monitorovací síť ovzduší ve spolupráci s ČVUT. Cílem je zjištění zdrojů znečištění ovzduší a jejich eliminování. V současné době po několikaměsíčním provozu se začíná ukazovat, že hlavním zdrojem znečištění ovzduší je doprava. Monitorovací síť nepřetržitě měří na 12 místech po celém městě PM10, PM2,5, PM1, na 4 místech VOC. V současné době není možné interpretovat seriózně informace z monitorovací sítě. V letošním roce připravujeme realizaci mlžného stožáru, který by mohl eliminovat prašnost v ulici Na Valech. Připravuje též nákup cisteren pro kropení ulic pro posílení frekvence skrápění komunikací města. Doplnění auditu: |
Plocha čištěných zpevněných komunikací je 1,5 km2. Čištění se provádí 4x za rok. Jedná se tedy o plochu 6 km2/rok (6 mil m2/rok) Je ošetřováno 560 000 m2 komunikací a 260 000 m2 chodníků a náměstí. Blokové čištění ulic je prováděno průměrně 3x ročně, kropení je prováděno v letním období dle potřeby na základě meteorologické situace. V posledních letech se výrazně zvýšilo čištění komunikací, o čemž svědčí i výrazný nárůst uličních smetků. 2012 - 185 t Vypovídá to o výrazně důslednějším čištění komunikací ve městě.
|
Sebehodnocení +2
Trend ↑ zlepšující se
Trend se výrazně zlepšuje. |
Hodnocení oponenta +2
Trend ↑ zlepšující se
Z hodnot indikátoru 2.4 D je patrné, že město věnuje velkou pozornost čištění města. Z hodnot hmotnosti smetků lze vysoce ohodnotit i trend vzrůstu intenzity čištění. Z dalších informací je nutno vyzdvihnout příkladnou spolupráci města s ČVUT na instalaci a provozování automatické monitorovací sítě ovzduší, která s dostatečnou přesností odhalí hlavní zdroje znečišťování ovzduší. Velmi dobře si město vede v případě úložiště radioaktivních odpadů v dole Richard. Tam probíhá nyní rekonstrukce, byla zpracována rozptylová studie radonu a vytvořena kontrolní občanská komise. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Město dělá systematická opatření pro zlepšení situace v ochraně ovzduší. Jedná se o komunikační kampaně, údržbu komunikací, výsadby dřevic i nižších vegetračních prvků, ale i spolupráce s průmyslovými podniky s cílem zajištění snížení emisí z provozu. Jarní blokové čištění města se provádí na všech v indikátoru stanovených plochách především k odstranění zbytků zimního posypu. Následně na těchto plochách navazuje pravidelné strojní čištění dvěma zametacími vozy a jedním chodníkovým. Provádí se podle plánu strojního čištění a v průměru to vychází, že se jednotlivé komunikace jednou za tři týdny přemetou. Kropení vozovky provádí město při vyšších teplotách vzduchu zejména na náměstí a významných pěších trasách, nebo nárazově při větším znečištěním komunikace( po bouřce při naplaveninách atd.), jako pomoc zametacím vozům.
Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m2 silnic a 175 tisíc m2 chodníků. Plocha udržovaná kropením se výrazně mění dle klůimatické situace. Do výčtu jsme ji nezahrnuli, protože i v případě expertního odhadu by se mohlo jednat o velmi nepřesné číslo. Expertním odhadem je takto ale udržováno cca 2000 m2 opakovaně v průběhu léta dle potřeby.
Velmi důležitý je městem spolufinancovaný kontinuální monitoring ovzduší v průmyslové zóně, který poskytuje spojitou řadu dat od roku 2009 a tím i podklad pro rozhodování, jaké firmy, zařízení či aktivity jsou z pohledu ochrany ovzduší ještě akceptovatelné.
Kromě klasického blokového čistění má Odbor dopravy zpracovaný plán strojní i běžné údržby chodníků. Pro oblast MPR je stabilně vyčleněn jeden ruční vysavač „Ufon“. Druhý vysavač typu „Ufon“ se podle zpracovaného plánu postupně přesouvá do jednotlivých částí města. Dále je především k čištění cyklostezek a hlavních páteřních chodníků využíván malý zametací automobil. Od letošního roku byla u společnosti SMJ, s.r.o., která pro OD zajišťuje čistotu města vyčleněna speciální skupina 2-3 pracovníků, která provádí čištění chodníků od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.
|
Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m2 silnic a 175 tisíc m2 chodníků. |
Sebehodnocení +1
Město dělá opatření zabraňující resuspenzi prachových částic jak pravidelným čištěním komunikací, tak i jejích postřikem v suchém a horkém letním období. Nezanedbatelná je i výsadba izolačních pásů podél komunikací a to jak stromů, tak i keřů, případně letničkových či trvalkových záhonů v místech, kde nelze výsadby dřevin realizovat (rozhledové trojúhelníky). |
Hodnocení oponenta +2
Město činí vskutku mnoho opatření ke snížení znečištění ovzduší, počínaje kampaněmi,výsadbou dřevin i nižší vegatace, působením na průmyslové podniky až po čištění komunikací. Čištění je prováděno vskutku důkladně. Lze do budoucna doporučit větší rozsah kropení, které jednak účinněji snižuje znečištění prachovými částicemi a dále snižuje teplotu ve městě a zvlhčuje vzduch, což bude důležité s přibývajícími vlnami veder vlivem klimatických změn. Velmi je třeba ocenit spolufinancování kontinuálního monitoringu ovzduší v průmyslové zóně. .
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Čištění komunikací se provádí pravidelně v tomto rozsahu: 1. jarní čištění komunikací - čištění komunikací po zimním období. Z komunikací je odstraňován inertní posyp a jiné nečistoty. Plošně jsou čištěny místní komunikace včetně odstavných parkovacích ploch a chodníků.(včetně komunikací správy silnic). V roce 2016 byla četnost čištění povrchu komunikací v porovnání s předcházejícím rokem zvýšena o 1,3 násobek, tzn. na 84,1161 ha. 2. letní čištění krajských komunikací od června do října provádí Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Nový Jičín 1x měsíčně (ul. Obránců míru, Čs. armády a Záhumenní). Město provádí čištění ul. Husovy (1,5 ha) a Štefánikovy (1,3 ha), dle naléhavosti operativně i jiné. 3. letní periodické čištění chodníků - dle míry znečištění se čistí vytipované chodníky a cyklostezky. Jde o strojní zametání, kompaktním komunálním zametacím strojem, kdy povrch komunikace je skrápěn vodou a pomocí integrovaných kartáčů a vysavače jsou nečistoty nasávány do zásobníku stroje. 4. kropení vozovek v letním období - z důvodu snížení prašnosti v ovzduší a zlepšení mikroklimatu se provádí kropení vozovek v centru města a na páteřních komunikacích. S kropením se začíná přesáhne-li teplota vzduchu 30 stupňů C a to ve dvou po sobě jdoucích dnech. 5. podzimní čištění komunikací - v říjnu a v listopadu jsou čištěny vytipované komunikace na kterých je vysoký spad listí a nečistot. Čištění je prováděno z důvodu zajištění odvádění srážkových vod v zimním období. |
Městská společnost SLUMEKO, s.r.o. čistí celkem 64,7047 ha, z toho v Kopřivnici cca 50 ha, místní části Lubina cca 7 ha, Mniší 3 ha a Vlčovice 4 ha. Silnice ve správě MSK čistí Správa a údržba silnic MSK (Záhumenni 1,6670 ha, ul. Obránců míru 1,6245 ha, ul. ČSA 1,7659 ha). |
Sebehodnocení +1
|
Hodnocení oponenta 0
Město má propracovaný systém čištění komunikací na velkých plochách, včetně kropení . Do budoucna je třeba plánovat zintenzivnění kropení a zvlhčování vzduchu vzhledem k očekávaným důsledkům přicházejících klimatických změn, zvláště sucha a vln veder. Navíce kropení vskutku účinně odstraňuje sekundární prašnost, čili snižuje znečištění ovzduší malými částicemi prachu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2.4.4* Další informace k tématu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
V územním plánu jsou navrženy plochy izolační zeleně podél navržené trasy obchvatu města a dále kolem průmyslové zóny Západ. Stavba obchvatu nebyla dosud zahájena, izolační pásy nebyly tedy dosud realizovány. Průmyslová zóna Západ také zatím není využita celá, ani zde není izolační pás realizován. Pro výhledový rozvoj města jsou vymezeny dva velké soubory plochy jako územní rezervy. Při rozvoji města severním směrem je navrhováno cca 26 ha pro bydlení individuální - v rodinných domech, městské, příměstské (BI) doplněných o 1,5 ha ochranné a izolační zeleně (ZO) a 24 ha zeleně na veřejných prostranstvích (ZV). V roce 2015 došlo k výsadbě ochranných pásů zeleně podél dobudované stavby obchvatu. Výsadby byly provedeny podle schváleného projektu sadových úprav. Dále byl vysazen větrolam v ulici Na Větrníku a provedena výsadba ochranné zeleně mezi ulicí Čáslavská a zástavbou ve Vaňkově ulici.
|
Hodnota indikátoru: 2015:1,2 km/8,799 km |
Sebehodnocení +1
Došlo k výsadbě části navržené části liniové izolační zeleně. |
Hodnocení oponenta +1
Přestože připravovaná realizace izolační zeleně podél obchvatu města i podél průmyslové zóny Západ zatím nebyly realizovány, indikátor ukazuje na dílčí zlepšení oproti minulému hodnocení.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Koncetrace SO2 a NOx byly sledovány v minulosti. Vzhledem, k tomu, že jejich koncentrace byly nízké a dosahovaly pouze zlomků stanovených limitů, bylo od jejich sledování zéjména kvůli velké finanční náročnosti upuštěno. |
Hodnota indikátoru: |
Sebehodnocení 0
Indikátor se nesleduje |
Hodnocení oponenta 0
Sledování uvedených škodlivin není nezbytné. /čelné by mohlo být měření koncentrací benzo(a)pyrenu.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol.s. r.o.. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištěni ulic a veřejných prostranství. Podle potřeby je prováděno kropení ulic.. Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch v km komunikací a chodníků a ploch náměstí. Proto byl indikátor vyplněn tímto způsobem. |
Je ošetřováno 19949 m2 náměstí, 122 km komunikací a 150 km chodníků, blokové čištění ulic je prováděno 2x ročně, kropení v průměru 500x za rok. |
Sebehodnocení +1
Nadále je zajištěna kvalitní údržba veřejných prostranství. |
Hodnocení oponenta +1
Údržbu veřejných prostranství lze považovat za uspokojivou, nicméně z uvedených podkladů nelze vyhodnotit trend. Druhotná prašnost může být v případě města typu Chrudimi považována za větší problém, než v lokalitách se silně zatíženým ovzduším, na druhé straně je potřeba akceptovat také to, že čištění komunikací by mělo reagovat na měnící se meteorologické podmínky.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
