Porovnání měst

Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...

Jak témata řeší různá města?
Jak vnímají své silné a slabé stránky a jak je vidí externí experti?
Jak měří aktuální stav a s jakými daty pracují?
Kde jsou excelentní výsledky a inspirace pro ostatní?

Rozbalit všechna +

2 Životní prostředí

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Sebehodnocení +1

Trend nehodnoceno

Kvalita vod ve městě je setrvalá na dobré úrovni. V současnosti se město mnohem intenzivněji snaží o získání vodohospodářského majetku a jeho provozování vlastními silami. Tím by mohlo více investovat i do rekonstrukce a zlepšování vodárenské sítě.

Město se stará i o všechny své rybníky, péči o ně komunikuje i s nevládními organizacemi a rybáři, kteří na nich hospodaří, ve snaze najít cestu, která by umožňovala hospodaření a současně pomáhala přírodě.

Vodohospodářská problematika je ve městě Jihlava doposud velmi komplikovaná, protože město pořád neuzavřelo většinu vedených soudních či správních řízení. Získávání relevantních dat za sledované období bylo tedy velmi problematické. V současné době je mezi městem a Svazkem vodovodů a kanalizací podepsáno memorandum, jehož cílem je snaha ukončit vleklé procesy a najít možnou dohodu mezi SVAK a městem a současně vyřešit provozování vodohospodářské infrastruktury. Dalším důležitým cílem je dosažení dohody dvou vlastníků související vodohospodářské infrastruktury, která je nutnou podmínkou pro to, aby mohly být realizovány další investice ve městě. Této dohody bylo dosaženo na konci června 2020.

Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení situace ne jen v provozování, ale i v možné rekonstrukci infrastruktury.

V roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozovala společnost JVAK v režimu nařízené veřejné služby. Na majetku provozovaném společností JVAK bylo za rok 2018 dodáno 4 734 m3, za rok 2019 (včetně veřejné služby) to pak bylo 74 971 m3. V roce 2018 byla voda dodávaná pouze domácnostem, v roce 2019 pak bylo celkem všem odběratelům dodáno 245.436 m3

Z dodaných dat od obou společností, které v roce 2019 provozovaly vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2019 bylo pro domácnosti dodáno 1.476.718 m3 vody a 1.234.452 m3 pro ostatní odběratele. Dle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 v Jihlavě 50.845 osob, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 29,04 m3 vody ročně, což znamená spotřebu 79,57 l/obyvatele/den. Spotřeba je v posledních letech stabilní, což je i přes konzumní způsob života a nadužívání vody dobrý signál. Zřejmě to souvisí s osvětou obyvatel.

I přes poměrně roztříštěnou strukturu sídla (části města oddělené od rostlé centrální části města) je snaha postupně maximum obyvatel napojovat na centrální ČOV. U částí města, kde to není možné z důvodů ekonomických či stavebních jsou postupně budovány kanalizační řady a ČOV pro tyto části města a původní kanalizace je rekolaudována na kanalizaci dešťovou.

Pokud je to technicky a ekonomicky možné a pokud to umožňují hydrogeologické podmínky, při nových projektech i v případě rekonstrukce objektů stávajících, je vždy preferováno decentralizované nakládání s dešťovou. Dešťovou vodu řeší intenzivně i nově připravované projekty města – revitalizace Masarykova náměstí, či výstavba nové Horácké multifunkční arény. Na tuto oblast se zaměřují i drobné projekty města – odvádění dešťových vod z chodníků, střech objektů města a podobně.

Co se týče čištění odpadních vod, i zde dochází k pozitivnímu posunu, byť jen o jedno procento, podíl obyvatel napojených na centrální čištění vod se zvýšil na 92%. Bilance nejdůležitějších znečišťujících látek na výtoku z ČOV se proti minulému auditu mírně zlepšila u BSK5 ( 11,92 t v r. 2019 oproti 13,4 t v r. 2016), u celkového dusíku (42,51 t v r. 2019 oproti 46,25 t v r. 2016) i u celkového fosforu ( 1,36 t v r. 2019 oproti 1,97 t v r. 2016) (více u otázky 2.1.6). Město se snaží snížit i povolené odběry vody z řeky tak, aby ředící parametry pro vypouštěné odpadní vody byly co nejpříznivější.

Adaptační strategii doposud město nemá zpracovanou, na začátku roku 2020 však požádalo o dotaci na její zpracování z Norských fondů a dle neoficiálního e-mailového sdělení ze 17. 4. byla tato žádost akceptována a město má dotaci alokovanou. V současnosti se čeká na oficiální potvrzení a podpis smlouvy, aby mohlo být připraveno výběrové řízení na zhotovitele Adaptační strategie.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Spotřeba vody na obyvatele Jihlavy je pod celostátním průměrem, to je třeba ocenit. Problémem je však nejistota daná nedořešenými majetkoprávními vztahy, byť bylo nyní dosaženo zatím alespoň

dohody o majetkovém vyrovnání se SVAK. Je třeba též ocenit snahu o napojení na další vodohospodářské soustavy s cílem zabezpečit bezproblémovou dodávku pitné vody. Nelze však doporučit napojení na vodohospodářskou soustavu, využívající vodní dílo Želivka pro její v brzké době přetížení dalším napojováním měst. Co se týče spotřeby vody v budovách ve správě města, je zde situace nejednoznačná. V posledních letech dochází sice k určitému k zvýšení spotřeby v budovách magistrátu, při porovnání s minulým auditem však došlo ke snížení spotřeby, ještě lepší situace je ve školních budovách. Do budoucna je třeba řešit stoupající spotřebu mateřských škol a hlavně strmě stoupající spotřebu pitné vody v Zoo Jihlava.

V úsporných opatřeních má Jihlava ještě velké rezervy, je však třeba kvitovat, že jsou prováděny rekonstrukce vodovodů a dochází též k integrovanému řešení spolu s řešením energetických úspor budov. Důležité je, že do výzev k šetření vodou se zapojilo nejvyšší vedení města včetně paní primátorky a že občané vidí názorné příklady –např. vaky k zálivce stromů, výsadbu do strukturního substrátu apod.

Pokračuje budování a rekonstrukce kanalizací , přičemž staré potrubí je využíváno jako dešťová kanalizace. Na to, že Jihlava má větší počet dřívějších příměstských obcí, je celoměstských 92 % připojených obyvatel na kanalizaci úspěchem. Významné je též budování ČOV v okrajových bývalých obcích, které nejdou napojit na městskou ČOV. Příspěvkem ke zlepšení čistoty vod je lepší bilance vypouštěných vod z ČOV oproti dřívější situaci , zvláště v organickém znečištění měřeným BSK5. Bylo by ještě potřebné zvýšit účinnost odstraňování dusíkatých látek, měřených jako celkový dusík.

Jihlava pokročila v rozsahu plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků. Zvláště lze hodnotit nakládání s dešťovými vodami ve městě a krajině, ať už se jedná o komplexní pozemkové úpravy, průlehy, výsadby dřevin do strukturních substrátů, spádování chodníků k zeleni, štěrkové a květinové záhony apod.

Zatím však nedochází k většímu využívání dešťové a šedé vody v budovách.

Proto bude potřebné věnovat ještě větší pozornost využití dešťové vody v plánované strategii adaptací na klimatickou změnu.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Kvalita pitné vody je dobrá. Vody je pro obyvatele města i v době suchého léta dostatek. Úsporná opatření jsou doposud na úrovni úsporného chování, případně pomoci nízkonákladových opatření, jako perlátory na vodovodních výustcích vodovodní baterie, úsporných sprch, úsporných splachovačů WC. Dá se předpokládat, že u rodinných domků a chat se větší měrou zachytává srážková vody ze střech a okapů, která se požívá pro zálivku. Využití srážkové vody v budovách není zatím příliš rozšířeno, jedná se o velkou investici a velký stavební zásah do budovy.

Jednotná kanalizace v Kopřivnici vybudovaná v 70. letech 20. století a oddílná splašková kanalizace v místní části Lubina z počátku tohoto desetiletí jsou provozovány společností Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) Ostrava (Kopřivnice 98% a Lubina 60% EO). Obě kanalizace jsou napojeny na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV) v Kopřivnici, která patří rovněž SmVaK.

Centrální ČOV plní limity pro vypouštěné odpadních vod požadované nařízením vlády a stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Proces čištění odpadních vod je automatizován, proto zhoršení kvality čištění může být způsobeno poruchami v systému.

Rozdíly v množství vypouštěných odpadních vod z ČOV jsou zřejmě způsobeny rozdílnými dešťovými srážkami a s tím souvisejícím množství balastních vod obsažených v odpadních vodách. Z výstupů ČOV lze dovodit, že došlo k určitému snížení vypuštěných organických látek, indikovanému snížením hodnot BSK5 a Ncelk.a naopak došlo ke snížení účinnosti čištění u Pcelk.

V tomto roce začala výstavba oddílné splaškové kanalizace ve zbývajících místních částech Vlčovice a Mniší. Po dokončení této akce bude téměř celé město napojeno na centrální ČOV (cca 95% obyvatel). V souvislosti s novelizací zákona o vodách a postupném dokončování výstavby oddílné splaškové kanalizace budou od roku 2021 prováděny kontroly čistění odpadních vod domácností, které nebudou napojeny přes kanalizaci na centrální ČOV. Ta čistí rovněž odpadní vody firem v Průmyslové zóně Kopřivnice a mechanicko-biologická ČOV v areálu Tatry čistí odpadní vody firem působících v areálu společnosti Tatra. Můžeme konstatovat, že v blízké budoucnosti nebude město muset řešit problémy se znečišťováním povrchových a podzemních vod splašky. Je to nezbytné, protože čistá voda se stane jedním ze základních pilířů adaptace města na probíhající klimatickou změnu.

Hodnocení oponenta 0

Trend ↑ zlepšující se

V Kopřivnici je zajištěna spolehlivá dodávka pitné vody Severomoravskými vodárnami a kanalizacemi.Měrná spotřeba v r. 2019 činila 32 470 l na obyvatele, tj. 88,5 l/obyv./den, blížila se tedy průměrné spotřebě v ČR. Oproti r. 2018 byla sice tato spotřeba nižší o cca 500 l/obyv., avšak při porovnání s předchozím auditem je patrné, že takové úrovně bylo dosahováno již tehdy. Je třeba ocenit, že město jde příkladem a ve svých budovách zavedlo podrobné měření spotřeby vody v rámci energetického managementu. Bohužel spotřeba v bytových domech patřících městu je zatím nad průměrem spotřeby v Kopřivnici, bude potřebné další působení na obyvatele těchto domů, včetně změny systému plateb ( zatím veškeré provozní náklady včetně vody hradí zřizovatel tj. město Kopřivnice). Pro všechny budovy v majetku města by bylo vhodné zavést online sledování spotřeby a postupně realizovat .drobná úsporná zařízení ( např. úsporné sprchové hlavice, perlátory a duální splachování).

Od minulého auditu se nezvýšil podíl obyvatel, napojených kanalizací na ČOV, zatím zůstal na 90 %, byly však zahájeny práce na oddílné splaškové kanalizaci ve dvou kopřivnických okrajových obcích. Bude nutné vyřešit situaci s vyústěním staré kanalizace v obci Lubina, aby se splaškové vody nedostávaly do povrchového toku.

Kopřivnice má dostatečně kapacitní čistírnu odpadových vod a po modernizaci před devíti lety i s dostatečnou účinností čištění. Vypouštěné znečištění splňuje limity dané vodoprávním rozhodnutím vycházejícím z nařízení vlády. V období tohoto auditu došlo k velmi mírnému snížení vypouštěných organických látek měřených jako BSK5 a Ncelk., naopak bude potřebné zjistit příčinu menší účinnosti čištěnív ukazateli celkového fosforu Pcelk a ve spolupráci s ČIŽP a krajským úřadem docílit vyšší účinnosti čištění v tomto ukazateli Pcelk..

Dešťová voda ze 14,7 % zpevněných zastavěných ploch neodtéká do jednotné kanalizace, ale buď do oddílné kanalizace, nebo zasakuje, anebo je přímo odváděna do toků. Je důležité, že město pokračuje ve využívání staré kanalizace jako dešťové při rekonstrukcích kanalizací, zatímco nová kanalizace slouží pro odvod splaškových vod na ČOV.

Město zatím příliš nevyužívá dešťové vody s výjimkou novostaveb rodinných domů, kde to vyžaduje novela vodního zákona. Staví však nová parkoviště, která zasakují dešťovou vodu podle zastupitelstvem přijatých Zásad a limitů pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišťty vycházejí z přijaté strategie adaptací na klimatické změny. Přijetí této strategie je třeba ocenit, bylo by však potřebné rychleji postoupit do realizační fáze např. ve vzužívání dešťových vod.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Významným zdrojem pitné vody pro Skupinový vodovod Žďársko, který zásobuje pitnou vodou i město Velké Meziříčí, včetně místních částí Dolní Radslavice, Kúsky, Lhotky a Mostiště, je úpravna vody Mostiště. V místních částech Olší nad Oslavou, Hrbov a Svařenov, je obvykle dodávána směs vody z úpravny vody Mostiště a prameniště Pavlov v závislosti na vydatnosti zdrojů podzemní vody a aktuálních spotřebách vody.

Zdrojem surové vody pro úpravnu vody Mostiště je povrchová voda z vodárenské nádrže Mostiště, která je umístěna na řece Oslavě. V hydrologicky suchém období se obecně projevuje výhoda vodárenských nádrží (ve vztahu k podzemním zdrojům), které pomáhají překlenout srážkově chudé měsíce.

Dodávaná pitná voda ve Velkém Meziříčí i v místních částech trvale vyhovuje hygienickým požadavkům na jakost pitné vody. Spotřebitelé pitné vody jsou o její kvalitě informování na internetových stránkách provozovatele.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Lze souhlasit se sebehodnocením města +1, tedy dobré. Město věnuje adekvátní pozornost všem dílčím tématům této oblasti – pitné vodě, odpadní vodě i vodě dešťové. Slabším místem je zastaralá infrastruktura vodovodního řádu, ale i zde se město snaží situaci řešit a směřuje sem investice.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Z dlouhodobých sledování spotřeby vody je zřejmé, že je stabilní a nedochází k jejímu růstu ani v souvislosti se suchem v minulých letech. Spotřeba za posledních 7 let klesla o 12 %, což je pozitivní vývoj znásobený tím, že už v roce 2012 byla spotřeba vody pod hodnotou průměrné potřeby vody, která činí 95 l/os/den.

Podařilo se zpracovat a schválit Adaptační strategii města na klimatickou změnu, která je využívána při projektech města.

Na převážné části města je likvidace odpadních vod řešena odpovídajícím způsobem - tj. odvedením na ČOV Májov. Nemáme dořešeny místní části Medlešice, Topol a Vestec. Řešením tohoto problému se město zabývá (viz bod 2.1.6), stejně jako vodoprávní úřad, který pravidelně provádí kontroly a osvětu obyvatel těchto místních částí.

Množství vypouštěných znečišťujících látek do povrchových vod není možné uvést, protože přes veškerou snahu se od provozovatele kanalizace nepodařilo získat potřebná data a běžně je k dispozici nemáme.

Téměř na dvou třetinách území města dochází k zasakování dešťových vod, využití dešťové vody v budovách města zatím realizováno nebylo.

Ve všech nově budovaných lokalitách je posuzována možnost zasaku dešťových vod a kde je to možné, je zasak využíván. To je pozitivní posun oproti minulým obdobím, kdy na tuto problematiku tak velký důraz kladen nebyl.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Město odpovědně přistupuje k využívání vodních zdrojů - spotřeba vody mírně klesá. Není zřejmé, jaký vliv na spotřebu vody mají klimatické a ekonomické faktory. Tyto analýzy bude potřeba provést; vyžaduje je Audit a mohou přinést další důležité informace (a souvislosti). Lze předpokládat, že nakládání se zdroji vody bude dlouhodobě pozitivně ovlivňovat přijatá Adaptační strategie města na klimatickou změnu.

Závažný nedostatek je v nakládání s odpadními vodami v místních částech Medlešice, Topol a Vestec. Nutné dořešení tohoto problému ukládáme jako podmínku pro setrvání města v kategorii A. (re-audit tedy musí dokladovat nejen plány na řešení, ale již rozpracované investiční záměry). Do té doby je nutné provádění pravidelných kontrol i osvěty obyvatel těchto místních částí.

Jako druhou podmínku stanovujeme správné zodpovězení návodné otázky 2.1.7. týkající se množství vypouštěných znečišťujících látek do povrchových vod. Plnění norem na ČOV lze považovat za samozřejmost - nic to ale nevypovídá o tom, zdali město - domácnosti a některé podniky - zvyšuje nebo snižuje zátěž životního prostředí celkovým množstvím odpadních vod. Tato podstatná informace tedy pro celkový přehled o stavu vodních zdrojů ve městě chybí. Je nepřijatelné, aby město kategorie A netušilo, jaké a také kolik znečištění do vod vypouští.

Město si uvědomuje hodnotu srážek a snaží se o jejich udržení v území (v půdě). Od minulého auditu došlo ke zvýšení vybudovaných ploch pro zásaky o 5 % (hodnocení trendu tedy změněno na +1 místo 0). Podobně bylo změněno hodnocení v trendu spotřeby vody (také z 0 na +1).

Řada ukazatelů v této oblasti má značné nedostatky ve zpracování - v dalším hodnocení města je třeba zlepšít zpracování hodnocení otázek 2.1.1.; 2.1.2.;2.1.3.; 2.1.6.(podmínka); 2.1.7. (podmínka).

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Ve sledované období od roku 2015 došlo ke snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den. Průběžně probíhají rekonstrukce rozvodů vody, vybudovány byly studny pro závlahy městské zeleně. Spotřeba pitné je sledována od r. 2013 v rámci energetického managementu a v tomto období došlo ke snížení spotřeby. Kvalita vod splňuje legislativní požadavky dlouhodobě s velkou rezervou.
Na kanalizaci se zakončením na ČOV je napojeno 98,7 % obyvatel a postupně jsou napojovány další lokality. Město komunikuje s firmami v otázce vypouštění odpadních vod a usiluje o zlepšení kvality odpadních vod, tento stav se neustále zlepšuje. Hospodaření s dešťovými vodami je řešeno v rámci hospodaření s vodami. Zvyšování ceny pitné vody působí pozitivně na zájem obyvatelstva o zadržování dešťové vody a její následné využívání.

Hodnocení oponenta +1

Trend ↑ zlepšující se

V oblasti hospodaření s vodou došlo k znatelnému pokroku. Spotřeba pitné vody poklesla dík úsporným opatřením, např. rekonstrukcemi vodovodů, zvýšeným využíváním dešťové vody a studen. V nastoupeném trendu bude potřebné pokračovat, protože je ještě spotřeba pitné vody, připadající na obyvatele, oproti některým městům obdobné velikosti vysoká.

Město jde příkladem v budovách ve správě města. Ač došlo např. k zvýšení počtu žáků na školách, podařilo se zavedením úsporných opatření zvrátit trend zvyšování spotřeby – spotřeba v posledním roce výrazněji poklesla. Pokračoval trend zvýšení podílu počtu osob, napojených na kvalitní čištění odpadních vod. Taktéž došlo i díky jednání městského úřadu s podnikateli ke snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do odpadních vod. Bude však potřebné věnovat pozornost rekonstruované ČOV v r. 2014, nevykazuje excelentní výsledky ( např. koncentrace celkového fosforu 2,1 mg/l by s terciárním stupněm čištění srážením fosforečnanů mohla být nižší – navíce do budoucna je potřebné počítat se zpřísňováním norem. Podařilo se zvýšit odvádění dešťových vod do oddílné kanalizace, zasakováním do země a odváděním do toků již ze 43 % zastavěné plochy města. Příkladná je snaha města o zpomalení odtoku a akumulaci srážkových vod – zvláště vybudováním suchých poldrů a průlehů v novém parku na Miřejovické stráni. I budování několika nádrží na dešťovou vodu. Celkově lze konstatovat, že oproti minulému auditu došlo k výraznému zlepšení hospodaření s vodou.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu

Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena

Sebehodnocení municipality

Hodnocení oponenta

2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem?

*v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Spotřeba vody na jednoho obyvatele mezi lety 2017 a 2018 dle dat Vodárenské akciové společnosti mírně narostla (z 53,81 na 54,33 m3/osoba/rok) , v roce 2019 pak opět klesla. Vodné a stočné zůstalo stejné. Dále pak je nutné zohlednit skutečnost, že v posledních dvou letech velmi významně narostl počet agenturních pracovníků v průmyslu v Jihlavě. Jejich počet není evidován v rámci počtu trvale žijících obyvatel, ale tím, že žijí v nájemních bytech ve městě, navyšují spotřebu vody a energií na obyvatele. Odhaduje se, že takto je počet obyvatel Jihlavy zvýšen až o cca 20 tisíc lidí, nelze to ale podložit relevantními čísly. Část infrastruktury provozuje v Jihlavě společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, data této společnosti jsou stejná, jako data poskytnutá majoritním provozovatelem (VAS - viz příloha).

Vodohospodářská problematika je ve městě Jihlava doposud velmi komplikovaná, protože město pořád neuzavřelo většinu vedených soudních či správních řízení. Dne 23. 6. 2020 byla zastupitelstvem města schválena dohoda o majetkovém vyrovnání se SVAK i Dohoda vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury. Ve stejný den dokumenty schválila i Valná hromada SVAK Jihlavsko. Zastupitelstvo města rovněž schválilo, že novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury bude vodohospodářská divize firmy Služby města Jihlavy, spol. s r. o. Od 1. 1. 2021 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení situace ne jen v provozování, ale i v možné rekonstrukci infrastruktury.

Z dodaných dat od obou společností, které v roce 2019 provozovaly vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě, tedy plyne, že za rok 2019 bylo pro domácnosti dodáno 1.476.718 m3 vody pro domácnosti a 1.234.452 m3 pro ostatní odběratele. Dle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 v Jihlavě 50.845 osob, na jednoho obyvatele tedy bylo dodáno celkem 29,04 m3 vody ročně, což znamená spotřebu 79,57 l/obyvatele/den. Spotřeba je v posledních letech stabilní, což je i přes konzumní způsob života a nadužívání vody dobrý signál. Zřejmě to souvisí s osvětou obyvatel.

Dle sdělení pracovníků Úřadu práce i MVČR, odboru azylové a migrační politiky, nelze množství agenturních pracovníků stanovit. Zkusíme ještě oficiální cestou požádat úřad práce, číslo ale zřejmě nebude dostatečně přesné Pracovníci žádné z institucí nechtějí poskytovat ani kvalifikované odhady. Z Registru obyvatel (ROB) se toto číslo rovněž nedá zjistit, protože do něj se zapisují pouze pracovníci s pobytem delším, než 90 dnů, přičemž mnoho pracovníků se přijíždí právě na krátkodobé povolení do 90ti dnů. Část pracovníků zde pracuje na krátkodobé pracovní povolení, které vydává Úřad práce, část pak na pracovní kartu vydávanou MVČR.

Poměrně velké množství lidí žije v Jihlavě dlouhodobě i ve vlastních či pronajatých nemovitostech, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Ani počet takto v Jihlavě žijících, vodu spotřebovávajících a odpady produkujících lidí není přesně známý a je možné ho pouze odhadovat. Celkem se tedy díky všem zde žijícím ale trvale nepřihlášeným může počet obyvatel lišit i o více než 20% proti stavu, se kterým je počítáno. Jihlava si je této skutečnosti vědoma a proto se snaží lidi, kteří zde žijí, motivovat k tomu, aby se stali Jihlaváky ne jen fakticky, ale i oficiálně. I k tomu má sloužit kampaň Staň se Jihlavákem, kterou bude Jihlava spouštět, pokud ji schválí zastupitelstvo města.

Centrální část Jihlavy je zásobována ze skupinového vodojemu napojeného na úpravnu vody v Jihlavě. Hlavním zdrojem vody v Jihlavě je vodní nádrž Hubenov, jako záložní zdroje vody slouží i soustava Vodárenských rybníků a rovněž VN Nová Říše, která je rovněž přivaděčem připojená na jihlavskou vodárenskou soustavu. Připravovaný generel zásobování pitnou vodou uvažuje i o propojení s vodárenskou soustavou napojenou na VN Želiv. V současnosti se v rámci projektu SUWAC uvažuje i o propojení s dalšími vodohospodářskými soustavami na Vysočině či v Jihomoravském kraji, přesná čísla propočtů však zatím nemáme k dispozici.

Příměstské části jsou zásobované většinou z vodojemů v jednotlivých částech, problematické je zásobování hlavně v Popicích a ve Zborné, kde se již řeší posílení zdroje. V Popicích již došlo k posílení zdroje vyhloubením nového vrtu, ve Zborné je toto připravováno.

	2017	2018	2019
spotřeba vody v domácnostech Jihlava l/os/den	82.56	84,25	79,57

Příloha: spotreba-vody-na-obyvatele-vodne-stocene.xls

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
29,04 m3/obyvatele/rok, tedy 79,57 l/obyvatele/den

Mezi lety 2017 a 2019 došlo k poklesu spotřeby vody na obyvatele (z 82,56 na 79,57 l/obyvatele/den), Tato čísla však můžou být ještě zkreslená vysokým množstvím lidí žijících v Jihlavě, kteří však nejsou přihlášeni k trvalému pobytu.

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Spotřeba vody na obyvatele je stabilní (nebo dokonce v posledním roce mírně klesla), což může být způsobeno jak komunikačními kampaněmi, tak i opravami na vodovodní síti a tedy menšími ztrátami. Hodnotu indikátoru navíc ovlivňuje i poměrně velké množství ve městě žijících lidí, kteří zde nemají trvalý pobyt (agenturní pracovníci, nebo lidí dlouhodobě žijící v nájemních bytech či nemovitostech, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu).

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Když porovnáme hodnoty spotřeby se započítáním údajů z minulého auditu, je překvapivě veliké snížení spotřeby za poslední rok, do tohoto roku byla situace daleko více stabilní (r. 2015 …84,5 l/os/den

r. 2016… 84,4 l/os/den

r. 2017… 82,56 l/os/den

r. 2018 … 84,25 l/os/den

r. 2019 … 79,57 l/os/den

Teprve nové údaje z dalšího auditu ukáží, zda byl nastoupen nový trend snižování spotřeby, či nikoliv. Každopádně je však spotřeba nižší, než činí celostátní průměr – a to dokonce i s nezapočítáním sezónních pracovníků. Plány na propojení vodohospodářských soustav jsou důležité, lze však doporučit propojení s jinými soustavami, než se soustavou, napojenou na VN Želiv, která by mohla být v budoucnu přetížená dík napojování dalších měst Středočeského kraje. Jako zásadní bude dořešení majetkového vyrovnání se SVAK Jihlavska i Dohody vlastníků provozně související vodohospodářské infrastruktury

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

Měrná spotřeba vody u obyvatel města Kopřivnice za období 2017 až 2019 je v podstatě stejná, mírně kolísavá, viz připojený soubor s daty o spotřebě vody. Spotřeba vody dodaná vodárenskou společností, je sledována městským úřadem ročně již od roku 2010. Lze konstatovat, že měrná spotřeba ve všech čtyřech částech města proti výchozímu roku 2010 trvale klesla i když z různými výkyvy v průběhu sledovaných roků. Největší měrná spotřeba je v samotné Kopřvnici, jejíž bytovou zástavbu tvoří zejména bytové domy a obyvatelé tak nemají možnost využívat dešťovou vodu a vodu ze studní. Místní části Lubina, Mniší, Vlčovice, jsou části města venkovského charakteru, se zástavbou z rodinných domů. Zde se dá předpokládat větší spotřeb vody z důvodu zalévání zahrádek, ale na druhou stranu zřejmě část spotřeby vody domácností je hrazena ze studní a z jímané dešťové vody. Proto je v těchto místních částech měrná spotřeba vody (dodaná vodárenskou společností) na obyvatele nižší než v Kopřivnici. Nerozumíme však tomu jevu, že místní část Lubina má výrazně vyšší měrnou spotřebu vody, než zbývající dvě místní části. Data o spotřebě vody jsou přejímána od vodárenské společnosti a nemusí mít proto úplně vypovídající hodnotu. Jedním z možných vysvětlení vyšší spotřeby Lubiny je, že některé rodinné domy slouží nejen k bydlení, ale i zároveň k provozování živnosti ( pneuservis, autoservis, atd.). Pak může být voda užívána i pro jiné účely než k bydlení, nicméně vodárenská společnost spotřebu eviduje jako potřebu pro domácnost. Vodu zachycenou ze srážek, odčerpanou ze studní nebo přilehlého vodního toku neeviduje samozřejmě vůbec. Vývoj měrné spotřeby vody z vodovodního řádu jsme v jednotlivých částech města zachytili v tabulce a grafu níže.

Tabulka s přehledem měrné spotřeby vody obyvatel v jednotlivých částech Kopřivnice ( l/os * den)

Graf s přehledem měrné spotřeby vody obyvatelv jednotlivých částech Kopřivnice (l/os * den)
(v originální velikosti viz. přiložený soubor: Graf měrná spotřeba domácností)

Příloha: mesto-koprivnice-spotreba-vody.xlsx

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?

Spotřeba vody se snižuje společně s mírným, ale stále klesajícím počtem obyvatel na území města. Na poklesu spotřeby vody se určitou měrou podílí i úsporné chování jeho obyvatele, což vychází v porovnání měrné spotřeby vody (l/rok * osoba) mezi obdobím 2018 a 2019 (500 l/rok * osobu).

Graf měrná spotřeba domácností

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Došlo k velmi mírnému poklesu měrné spotřeby o 0,5 m3 na osobu. Domníváme se, že již k žádnému dalšímu významnějšímu poklesu nedojde, pokud se v bytových domech nepodaří uskutečnit jímání srážkové vody a její využití na splachování, úklid, případně praní. Tyto realizace jsou však investičně nákladné a představují velký stavební zásah do bytového domu. Bez finanční dotační podpory a důrazné propagace těchto změn (nejlépe v celostátním měřítku) zřejmě v nejbližších letech nebudou ve stávajících bytových domech jejich vlastníky realizovány. Vliv na to bude mít zřejmě i skutečnost, že většina těchto domů byla v posledních letech svými vlastníky zateplena a přestože mnozí z nich dosáhli na dotace, museli použít i své finanční prostředky.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Oproti roku 2018 došlo vskutku v r. 2019 k poklesu průměrné spotřeby pitné vody o půl m3 na obyvatele, avšak už v r. 2017 byla obdobná hodnota, jako v r. 2019. Pokud porovnáváme dlouhodobější trend – tj. při porovnání s předchozím auditem, kdy spotřeba vody byla nižší (v roce 2014 dokonce jen 31,83m3/os*r), nelze hodnotit trend jako zlepšující se.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

Vodní nádrž Mostiště, leží na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí. Slouží jako zásobárna pitné vody pro více než 80 000 obyvatel z asi 100 obcí. Mezi její další využití patří ochrana měst před povodněmi, optimalizování průtoku v letních měsících.

Obyvatelé města jsou ze 100% napojeni na veřejnou vodovodní síť.

Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce.

Údaje o spotřebě pitné vody jsou zjišťovány od Vodárenské akciové společnosti, a.s., která zajišťuje dodávky vody pro město a místní části, jako podklad pro výpočet ekologické stopy. Město Velké Meziříčí jako jediné v České republice sleduje tento ekologický ukazatel každoročně již od roku 2011. Má tak ze všech českých a moravských měst nejdelší časovou řadu dat o svém „ekologickém provozu“.

Komentář k číslům: uvedená je v tis. m3 za rok. Spotřeba je rozdělena na spotřebu všech domácností a spotřebu provozoven a závodů (ostatní).

Spotřeba pitné vody v letech 2014 - 2019 ve Velkém Meziříčí a místních částech

Celkově lze říci, že město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke zkvalitnění dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Zároveň spotřeba vody výrazně nestoupá, vezmeme-li v úvahu změnu klimatických podmínek v posledních letech i z důvodu narůstající ceny vodného.

Na území města se nachází celá řada nadzemních nádrží na zachycování dešťové vody např. Jordánek, Světláček, Palčáky, Lalůvky, ...

Ve městě jsou např. budovány myčky aut, které využívají recyklovanou vodu na mytí.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
spotřeba pitné vody v domácnostech: rok 2016: 31,67 m3/osobu/rok, 81,65 l/osobu/den rok 2017: 32,04 m3/osobu/rok, 82,4 l/osobu/den rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den

Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce.

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Množství spotřebované pitné vody na obyvatele je nižší než republikový průměr. Město Velké Meziříčí má spíše venkovský charakter, velké množství obyvatel bydlí RD se zahradami. Toto považujeme za úspěch.

Data jsou od vodárenské společnosti zjišťována a vyhodnocována každý rok.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Spotřebu vody město dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje. Spotřeba je na relativně nízké úrovni (vzhledem k typu osídlení). Nutno sledovat nadále, zejména kvůli mírně rostoucímu trendu a probíhající změně klimatu, která může spotřebu vody v budoucnosti ovlivnit.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Data pro vyhodnocení jsme získali od provozovatele vodovodu na území města - společnosti Vodárenská společnost Chrudim a.s..

Tabulka spotřeby vody v letech 2012 – 2018 na území města Chrudim je uvedena v příloze. Vyplývá z ní, že spotřeba vody se pohybuje mezi 70 – 80 l/obyv. a její trend je klesající a spotřeba vody je výrazně pod dlouhodobým celorepublikovým průměrem. V uvedeném období spotřeba na obyvatele a den klesla o 9 l, což činí 12 %. Domníváme se, že tento trend může být způsoben tím, že občané se uvědomují problém se suchem a začínají o využívání vody více přemýšlet. To dokládají výsledky z roku 2018, který byl extrémně suchý a přesto spotřeba vody v meziročním srovnání klesla.

Příloha: spotreba-vody-2012-2018.xlsx

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
ano

rok 2016 - 30 922 l/os./rok,

rok 2017 - 37 743 l/os./rok

rok 2018 - 37 125 l/os./rok

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Nedochází k zásadním výkyvům ve spotřebě vody, v meziročním srovnání jde o stabilní trend.

Hodnocení oponenta +1

Trend ↑ zlepšující se

Hodnocení je v pořádku, je jen třeba pro srozumitelnost a přehlednost rozlišovat údaje o měrné spotřebě vody ve městě a spotřeby domácností (v jednotkách l/os.). A reportovat údaje konzistentně - někde jsou l/os/den, někde l/os/rok. Důležité je, že detailní údaje město sehnalo a může je tedy dobře porovnávat s jinými městy i sledovat vývoj v čase.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Spotřeba vody je značně ovlivněna klimatickými podmínkami, kdy se používá voda na zálivku školních zahrad. Částečně bude tento problém odstraněn vybudováním studen pro omezení zalévání pitnou vodou. Významným způsobem se na poklesu spotřeby pitné vody podílí její neustále zvyšující se cena, která je jedna z nejvyšších v ČR a dále omezení ztrát v rozvodné síti. Jako nezanedbatelný vliv poklesu spotřeby pitné vody je možno uvést i široké rozšíření zachytávání a využívání dešťové vody.
Obyvatelé města jsou ze 100 % napojeni na veřejnou vodovodní síť. Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Toto je umocněno hlavně tím, že Litoměřice leží v jedné z nejsušších a nejteplejších oblastí ČR. V Litoměřicích došlo ke značnému nárůstu využívání dešťové vody a dále zde bylo zprovozněno několik myček na auta, které využívají recyklovanou vodu na mytí.
Spotřebu vody na obyvatele se daří postupně snižovat z 136 l/osobu/den v roce 2011 na 119 l/osobu/den v roce 2017, oproti roku 2016 došlo v tomto roce k úspoře 4 l vody/osoba/den. Tato spotřeba na obyvatele je ve skutečnosti daleko nižší, neboť výpočet byl proveden dle počtu trvale hlášených osob. Je přitom prokazatelné, že na území města žije několik stovek cizinců a dále velké množství obyvatel, kteří zde nejsou hlášeni. Počet cizinců a nahlášených obyvatel nepřekračuje hodnotu 20 %.

Celkově lze říci, že město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke zkvalitňování dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Zároveň je spotřeba vody dále snižována i z důvodu narůstající ceny vodného, která je jedna z nejvyšších v ČR.

Na území města je 126 podzemních nádrží na zachytávání dešťové vody. Je zde i velké množství nadzemních 1 000litrových nádrží na zachytávání dešťové vody. Tato voda je využívána především na zalévání zahrad.

Nesoulad skutečné spotřeby se spotřebou, který uvádí kanalizační řád, vidíme v teoretickém výpočtu projektanta.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
119 l/osoba/den

Hodnota indikátoru (l/osoba/den):
2011 - 136 l
2012 - 135 l
2013 - 127 l
2014 - 128 l
2015 - 125 l
2016 - 123 l
2017 - 119 l

Ve sledovaném období od roku 2011 došlo k výraznému snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den, oproti roku 2016 došlo v tomto roce k úspoře 4 l vody/osoba/den.

Cena vody:
2013 - 88,98 Kč/m3
2017 - 98,67 Kč/m3

Procento připojených obyvatel města na veřejný vodovod vychází z vodoprávní evidence vodoprávního úřadu.

Sebehodnocení +2

Trend ↑ zlepšující se

Ve sledovaném období došlo k výraznému snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den na 119 l/os./den v roce 2017.

Hodnocení oponenta +1

Trend ↑ zlepšující se

Bylo dosaženo vskutku pokroku v snižování spotřeby, v tomto trendu bude nutné pokračovat, neboť stále je spotřeba na obyvatele Litoměřic vysoká oproti některým srovnatelným městům

2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce?

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Spotřeba vody v budovách magistrátu města mírně roste. Ve srovnání s minulým auditem je spotřeba vody setrvalá, výkyvy jsou vidět pouze v případech, kdy dochází k rekonstrukcím budov - větším stavebním akcím vyžadujícím zvýšenou spotřebu vody. V budově magistrátu v Hluboké ulici probíhala velká rekonstrukce, která si vyžádala zvýšenou spotřebu vody (stavební úpravy, malování a pod.). V hodnoceném období docházelo rovněž k přesunům odborů a oddělení magistrátu v rámci jednotlivých budov i k zřízení nových pracovišť magistrátu (například na Masarykově náměstí pro oddělení památkové péče, dále pak rozšíření odboru dopravy v důsledku úsekového měření), jejichž spotřeba se přičítá k předchozím , proto je zde vidět nárůst spotřeby.

V některých budovách byly zkušebně nainstalovány perlátory, ale neosvědčily se.

Spotřeby v budovách magistrátu jsou patrné z přiložené tabulky, v celkovém součtu byly následující:

2015: 4435 m3 (v minulém auditu uvedena hodnota 4597 m3, následně ale došlo k reklamaci a úpravě)

2017: 3697 m3

2018: 3925 m3

2019: 4263 m3

K největšímu nárůstu došlo u budovy Hluboká 8, což může být způsobeno tím, že v budově probíhala rozsáhlá rekonstrukce a stavební práce si vyžádaly vyšší spotřebu vody. K nárůstu došlo i u budovy Tyršova 18 (odbor dopravy), kde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců způsobenému nárůstem počtu přestupků při úsekovém měření. Pokles je naopak u budov Masarykovo náměstí 66 a 68, což může být z části dáno komunikační kampaní. Dále pak k poklesu došlo u budovy Znojemská 4 (dům Gustava Mahlera), což mohlo být způsobeno ukončením činnosti kavárny. Tato čísla se vztahují pouze k budovám magistrátu města Jihlavy, nikoliv k budovám příspěvkových organizací města (MŠ, ŽŠ či ZOO Jihlava)

K drobným výkyvům dochází i u škol a školek. Spotřeby za roky 2017 – 2019 jsou součástí přiložené tabulky. U mateřských škol a základních škol ve vlastnictví a správě obce je trend buď setrvalý, nebo je zde vidět mírný pokles. U základních škol spotřeba vody poklesla o cca 10%, u mateřských škol je zde pak zase mírný nárůst, což může být způsobeno vyšší spotřebou vody v letních měsících a rovněž zřízením nové mateřské školy s internátním provozem.

Nárůst je patrný u ZOO Jihlava, což může souviset jak s rozšířením expozic, tak i se skutečností, že v suchých letech je nutné část vody čerpané z toku Jihlávky nahradit vodou z vodovodního řadu.

Spotřeba vody je průběžně sledována - u budov magistrátu toto řeší správa budov, u příspěvkových organizací jednotlivé gesční odbory (tedy v případě škol, školek a ZOO odbor školství, kultury a tělovýchovy). Tato odbory pak nárůsty spotřeby i vyhodnocují.

Příloha: spotreba-vody-v-budovach-mesta.xlsx

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Spotřeba vody v budovách radnice či dalších budovách ve správě města zůstává přibližně stejná.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Je třeba ocenit, že správa budov průběžně sleduje spotřebu vody a řeší její výkyvy.

Pokud porovnáme situaci s minulým auditem (2008 – 2997 m3,2009 – 3991 m3,2010 – 4143 m3, 2011 – 4782 m 3,2012 – 4787 m3, 2013 – 4647 m3, 2014 – 4842 m3, 2015 - 4597 m3), pak je vidět, že došlo v posledních letech k určitému snížení spotřeby v budovách magistrátu, bude však potřebné dosáhnout větších úspor, neboť v nejposlednějších letech spotřeba začala opětovně stoupat. Je důležité sledovat spotřebu i dalších budov, což bylo učiněno. Významné je snížení spotřeby u škol, bude potřebné více sledovat mateřské školky a zvláště pak učinit opatření k snížení rychle narůstající spotřeby Zoo Jihlava.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

Spotřeba vody v roce 2019 oproti roku 2018 klesla o cca 2002,6 m3 pitné vody. Město nerealizovalo na budovách v majetku města v tomto období žádná významná úsporná opatření vody, kromě pravidelného školení o hospodárném chování uživatelů budov, které probíhá v roční periodě. Údaje za rok 2017 jsou neúplné, z toho důvodu, že město pořídilo nový energetický sw na sledování spotřeb energie a vody na majetku města až v prosinci 2017. Tento počinek umožnil městu postupně naplňovat svůj cíl, sledovat spotřebu energií a vody na veškerém majetku města. Účelem je analyzovat, kde nejúčelněji investovat do úsporných opatření a udržet efektivitu dosažené hospodárnosti po celou dobu životnosti opatření. Nicméně zapojit všechny organizace města do sledování spotřeb se nepodařilo hned v prvním roce existence tohoto sw. Organizace města ve sledování spotřeb energií a vody hrají zásadní roli, neboť do energetického sw ručně zapisují v měsíční periodě samoodečty měřidel vody a energií a v periodě smluvně sjednané fakturace údaje z faktur. Faktury dokládají v pdf. do tohoto sw. Je to pro ně nová činnost a celkem pracná, V organizacích města, organizačních složkách města a odborech MU, bylo třeba najít vhodné pracovníky a zaškolit je v užívaní energetického sw. Trend naplněnosti dat o spotřebě energií a vody za kalendářní rok, je zlepšující se. Odhadem, jsme někde na 90 %. Na realizaci automatických odečtů vody a energií město v současnosti nemá finanční prostředky, což je škoda. Automatické měření spotřeb vody na budovách on-line by bylo velice přínosné, jelikož by včas odhalilo úniky vody v budovách a zpřesnilo by bilanci spotřeb vody, protože odečty vodoměrů jsou zatíženy chybou lidí. K únikům vody v budovách vinou havárie rozvodů vody dochází čím dál častěji, protože technická zařízení budov z 60. a 70. let již pomalu dosluhují. Pro hodnocení jednotlivých měsíců jsou pro nás důležitá data z měsíčních samoodečtů, pro hodnocení uplynulého roku jsou pro nás směrodatná data zadaná do sw z faktur dodavatele vody. Poslední faktury od dodavatele vody, s údaji za uplynulý rok, jsou doručovány městu v průběhu března. Proto je vhodné veškerá hodnocení uplynulého roku termínově posunout na měsíc duben, případně květen. V tabulkách níže jsou aktualizované hodnoty z faktur.

Tabulka -Spotřeba vody na veškerém majetku města:

rok	spotřeba vody (m3)	srážko vody (m3)
2019	134 256,227	31 717
2018	136 258,788	31 064
2017	105 747,486	28 840,67

Město sleduje spotřeby na cca 100 budovách v majetku města. Budovy jsou provozovány organizacemi města ( obchodními, příspěvkovými, organizačními složkami, komerčními nájemci). Část těchto budov tvoří i bytové domy v majetku města. Zde je voda měřena a sledována na patě domů. Abychom dokázali správně vyhodnotit spotřebu vody v budovách, vztahujeme spotřebu jednotlivých budov na počet uživatelů. Hospodárnost pak porovnáváme s tzv. směrnými čísly dle 120/2011 Sb. Údaje o počtu uživatelů budovy získáváme z ročenky města. Jelikož počet uživatelů a směrná čísla jsou definovány pouze u bytových domů, škol, mateřských škol, uvádíme níže tabulky a grafy pouze k těmto budovám. Ostatní budovy v majetku města zde nebudeme posuzovat a to i z důvodu velkého množství budov.

V minulosti (2014) se v rámci energeticky úsporného projektu EPC realizovali na budovách dle seznamu v tabulce níže, zařízení na úsporu vody. Jedná se o perlátory na vyústění vodovodních baterií, WC stopy pro regulaci množství splachovací vody, úsporné sprchy. V průběhu let 2017 až 2019 dochází i k rekonstrukcím sociálních zařízení v budovách majetku města ( ZŠ Emila Zátopka, ZŠ Alšova, ZŠ Milady Horákové, ZŠ 17. listopadu. V roce 2020 se chystá rekonstrukce sociálek v kultůrním domě.Při té příležitosti jsou instalovány úsporné splachovače s dvoutlačítkovými spínači ( malé spláchnutí / velké spláchnutí), moderní pákové vodovodní baterie - ty ale údajně nejsou vybaveny úspornými perlátory. Bohužel v rámci rekonstrucí sociálních zařízení se nám občas stane, že stávající zařízení nevratně demontujeme i se stávajícími spořiči. Na ostatních budovách v majetku města jsme zatím perlátory a WC stopy nemontovali, byť projekt pro MŠ a ubytovnu existuje. Zde bohužel došlo ke sporu, zda si tyto spořiče v hodnotě cca do 300 Kč za kus má podle pravidel hospodaření s majetkem pořídit provozovatel na své náklady, nebo je má pořídit vlastník budov. Pokud by se opatřila celá budova těmito spořiči, je výsledná částka deset až dvacet tisíc, v závislosti na velikosti budovy. Provozovatelé mají hradit investice do pěti tisíc Kč.Je možné, že si nakonec někde provozovatelé budov na své náklady pořídili, nemáme o tom od nich zpětnou vazbu. Organizace provozující budovy v majetku města bohužel nemají motiv příliš realizovat úsporná opatření vody, protože nemají dostatek finančních prostředků na investice a naopak veškeré provozní náklady včetně vody jim uhradí zřizovatel ( město Kopřivnice) z rozpočtů. Motivační systém máme pro organizace města nastaven pouze u hospodaření s teplem, jako majoritní energií. V obecné rovině je zvažována i realizace úsporných opatření na bázi využití srážkové vody případně šedé vody. Zatím nás odrazují s tím související velké zásahy do interiéru budov (zdi, kachličky, atd.) za účelem vybudování nových rozvodů vody pro tzv. bílou a šedou vodu za účelem jejího využití na úklid a splachování WC. U šedé vody vychází dost nákladně i zařízení na její čištění a uskladnění.

Seznam realizovaných úsporných opatření na budovách v majetku města:

budova	datum ukončení realizace	popis realizovaného úsporného opatření	poznámka
admin. budova MU, Štefánikova 1163, Kopřivnice	31.1.2013	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
zimní stadion Kopřivnice	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
kulturní dům Kopřivnice	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
ZŠ Emila Zátopka	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
ZŠ Milady Horákové	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
ZŠ 17. listopadu	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
ZŠ Alšova	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově
ZŠ sv. Zdislavy	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově	budova prodána
DDM Kopřivnice	31.12.2014	antivápenné perlátory, WC stopy, úsporné sprchové hlavice v celé budově

Školy a mateřské školy plní směrná čísla spotřeby vody s velkou rezervou a proto zde není aktuální potřeba realizovat nákladná úsporná opatření. Výjimkou je ZŠ a MŠ 17. listopadu, která jako jediná svou spotřebou přesahuje hodnotu směrného čísla pro školy. To je způsobeno jednak tím, že v areálu školy působí i MŠ pro kterou platí vyšší směrná čísla a že škola pro některé jiné školy a subjekty vaří obědy. Spotřebu stravovny neumíme měřit odděleně od školy a ani MŠ. Jinak je tomu u bytových domů v majetku města. Zde mnohé domy směrná čísla neplní, viz tabulka a graf níže. Bytové domy v majetku města jsou využívány zejména jako sociální a startovní. Mnoho nájemníků je na různých sociálních dávkách, včetně příspěvku na bydlení. Což je z hlediska úspory vody zřejmě demotivující. Příspěvky jim úhradí jakékoliv spotřeby vody spojené s bydlením. Naopak, jelikož mají málo volně využitelných financí a byt nevlastní, neinvestují do úsporných opatření. Nedomníváme se, že by za této situace na tuto skupinu uživatelů budov v majetku města nějak positivně působila osvěta ze strany města Kopřivnice, proto jsme ji doposud nerealizovali. domníváme se, že by měli dostávat příspěvky na bydlení jen do úrovně hospodárné spotřeby vody, kterou bych definoval již několikrát zmiňovaným směrným číslem.

V bytových domech je vůbec velký problém realizovat úsporná opatření vody. Přichází v úvahu zejména uživatelsky hospodárné chování, perlátory na výtocích vodovodních baterií, úsporné sprchy, u starých splachovadel WC stopy, případně výměna za dvotlačítkové splachování či plynule volitelné množství splachování. Jsme si vědomi, že největších úspor by vody by přineslo opětovné využití vody v bytě ze sprch, vany, umyvadla, případně praní, zejména pro splachování. Odborná literatura uvádí, že z celkové spotřeby vody v domácnosti asi 32 % jde na splachování WC. Taková zařízení a realizovatelná na úrovni bytu však na trhu neexistují. Narazili jsme jen na kombinace umyvadlo - WC, kdy voda odtékající z umyvadla vtéká do splachovače. Tyto zařízení jsou celkem nákladná. Jiný výrobce vyrábí plastové uzavřené nádrže na zachycování vody s umístěním pod vanu. Lze zachytávat z vany, sprchy, pračky, umývadla. Nicméně výrobce dodává jen nádrž, nikoliv ucelený systém( další potřebné zařízení jako čerpadlo, filtr nečistot, atd). Toto řešení je spíše pro zručného kutila. Tady bych se z hygienických důvodů rovněž obával uskladnění znečištění vody v nádrži. Posledním řešením je čistička spolu s akumulační nádrží pro celý bytový dům. Toto řešení je realizováno v družstevním domě s 22 byty v Jiříkově na Děčínsku. Nicméně je drahé ( uvádějí 500 tis. Kč, otázkou je návratnost) se velkými zásahy do interiéru do budovy ) vybudování nových trubních rozvodů po celém domě ). Domníváme se, že se v současnosti zatím u stávajících budov taková dodatečná opatření nevyplatí relizovat. Vyplatí se jen u novostaveb. Ty bohužel v majetku města v současnosti nevznikají, ani se neplánují.

Základní školy:

	rok 2017			rok 2018			rok 2019
období	rok 2017 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3	rok 2018 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3	rok 2019 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3
Směrné číslo ZŠ dle120/2011 Sb (m3/os*rok) - bez stravování	5			5			5
ZŠ Emila Zátopka	3,302	557	1 839,333	2,539	558,000	1 416,761	2,184	560,000	1 223,070
ZŠ Mniší	2,986	73	218,000	3,600	70,000	252,000	2,571	70,000	180,000
ZŠ Alšova	3,842	436	1 675,000	4,303	446,000	1 918,919	3,477	438,000	1 522,860
ZŠ Dr. Milady Horákové	3,238	449	1 453,670	3,510	444,000	1 558,270	3,700	430,000	1 591,130
ZŠ a MŠ 17. listopadu	5,975	440	2 629,000	5,587	471,000	2 631,380	4,958	474,000	2 350,000
ZŠ Lubina	2,106	116	244,250	1,776	122,000	216,633	1,827	114,000	208,238
SUMA ZŠ	3,9	2 071,000	8 059,253	3,8	2 111,000	7 993,963	3,4	2 086,000	7 075,298

graf v originální velikosti v příloze

Mateřské školy:

	rok 2017			rok 2018			rok 2019
období	rok 2017 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3	rok 2018 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3	rok 2019 (m3/osobu * rok)	uživatelé	m3
Směrné číslo MŠ dle120/2011 Sb (m3/os*rok)- bez stravování	16,000			16,000			16,000
MŠ Česká	5,797	85,05	493,000	5,844	85,050	496,999	4,797	85,050	407,999
MŠ Francouzská	5,317	107,4	571,000	4,647	110,400	513,009	4,444	102,400	455,040
MŠ I. Šustaly	6,348	88,22	560,000	5,887	88,220	519,359	6,995	84,220	589,079
MŠ Krátká	5,874	119,5	702,000	5,211	120,900	630,009	5,189	116,400	604,020
MŠ Lubina	4,773	50,28	239,999	4,719	51,280	242,000	4,800	53,750	258,000
MŠ Mniší	6,554	50,35	330,000	5,660	50,350	285,000	7,401	51,750	382,999
MŠ Pionýrská	7,523	86,13	647,999	7,885	87,130	687,000	6,903	86,630	597,999
MŠ Záhumenní	5,887	82,22	483,999	5,468	83,220	455,030	5,012	79,220	397,020
MŠ Z. Buriana	8,012	85,5	685,000	7,536	87,050	656,040	7,800	87,050	679,030
SUMA MŠ	6,2	754,650	4 712,997	5,9	763,600	4 484,446	5,9	746,470	4 371,186

graf v originální velikosti v příloze

Bytové domy:

období	rok 2017	rok 2017	rok 2017	rok 2018	rok 2018	rok 2018	rok 2019	rok 2019	rok 2019
Směrné číslo MBD dle120/2011 Sb (m3osrok)- bez stravování	35,000			35,000			35,000
BD 1139 - 1140	34,409	158,33	5 448,00	33,174	158,080	5 244,10	33,674	161,790	5 448,08
BD 1141 - 1142	35,937	142,39	5 117,00	36,116	138,000	4 984,00	36,162	142,830	5 165,00
BD 1143 - 1144	36,859	149	5 492,00	36,616	150,890	5 525,00	38,919	147,950	5 758,00
BD 1145 - 1146	39,423	134,49	5 302,00	40,091	127,860	5 126,00	37,657	126,430	4 761,00
BD 1196 - 1197	38,170	251,64	9 605,00	38,205	253,420	9 682,00	38,488	252,210	9 707,00
BD 1111	44,329	10,58	468,999	59,746	8,670	518	56,649	9,250	524
BD 1112	70,955	7,85	557	63,725	4,080	260	45,393	4,450	202
BD 1113	237,286	7	1 661,00	50,565	7,080	358	39,143	7,000	274
UD 622	50,838	80	4 067,00	44,450	80,000	3 556,00	44,450	80,000	3 556,00
BD 1307	31,143	63	1 962,00	30,039	63,750	1 915,00	28,858	64,800	1 870,00
BD 398 - 400	28,670	63,83	1 830,00	29,623	62,080	1 839,00	33,303	54,920	1 829,00
BD 401 - 403	35,882	74,41	2 670,00	34,074	70,170	2 391,00	38,028	72,500	2 757,00
BD 707 - 710	40,673	53,5	2 176,00	35,873	56,840	2 039,00	35,348	58,900	2 082,00
BD 711 - 714, 785, 786	34,960	80,92	2 829,00	33,175	82,230	2 728,00	36,123	82,080	2 965,00
BD 874 - 876	29,353	108,54	3 186,00	29,257	104,590	3 060,00	32,110	100,310	3 221,00
BD 891	31,510	91,75	2 891,00	30,709	90,430	2 777,00	29,689	85,420	2 536,00
BD 1132 - 1134	36,672	217,74	7 985,00	35,960	222,860	8 014,00	34,801	223,100	7 764,00
SUMA BD	37,3	1 694,970	63 246,998	35,7	1 681,030	60 016,100	36,1	1 673,940	60 419,080

graf v originální velikosti v příloze

Kancelářské budovy:

	období	Směrné číslo MŠ dle120/2011 Sb (m3osrok)- bez stravování	admin budova MU 1163 Štefánikova
rok 2017	rok 2017 (m3/osobu * rok)	18	8,827
	uživatelé		283
	m3		2 498,00
rok 2018	rok 2018 (m3/osobu * rok)	18	8,671
	uživatelé		289
	m3		2 506,00
rok 2019	rok 2019 (m3/osobu * rok)	18	8,677
	uživatelé		297
	m3		2 577,00

graf v originální velikosti v příloze

Příloha: grafy.rar

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Vzhledem k tomu, že spotřeba vody nestoupá (dokonce mírně meziročně klesla) a město provádí pravidelně osvětu, lze usoudit, že situace je dobrá. Aby byl stav ve spotřebě vody velmi dobrý, bude potřeba provést na budovách v majetku města investice do jímání srážkové vody a jejího využívání v budově či nejbližším okolí budovy (např. zavlažování zeleně). Takové projekty však zatím město nemá.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Je třeba ocenit měření spotřeby vody v rámci energetického managementu a speciálního softwaru. Oproti r. 2018 došlo vskutku k snížení spotřeby o cca 2000 m3/rok. Během tohoto období auditu však nemůžeme spolehlivě určit, zda spotřeba stoupá či klesá, protože třetí hodnota za r. 2017 je nižší, to však je údaj ještě před zavedením měření s pomocí speciálního softwaru.

Nelze využít ani výsledky předchozího auditu, protože tehdy město měřilo spotřebu jen budovy úřadu. Z důvodu nejistoty ohledně trendu je proto adekvátní hodnocení trendu 0.

Do budoucna lze doporučit zavedení plně automatizovaného měření spotřeby vody, které by zajisté vedlo k úsporám.

Vzhledem k vysoké měrné spotřebě pitné vody připadající na obyvatele bytových domů bude nutné změnit v bytových domech systém plateb za vodu.

Organizace, které provozují budovy v majetku města nemají motiv k úsporným opatřením, veškeré provozní náklady včetně vody jim zatím uhrazuje zřizovatel -město Kopřivnice z rozpočtů.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

Spotřebu vody sledujeme ve správě MěÚ a veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mezi roky 2015 - 2019 mírně kolísá, což může souviset se změnou počtu pracovníků v jednotlivých letech. Spotřebu si rovněž sledují organizace města - správci budov.

Spotřeba pitné vody ve vybraných veřejných budovách ve správě MěÚ (v m3)

- spotřeba ve staré budově radnice, je ovlivněna i veřejně dostupnými toaletami, které se v budově nachází.

Možným řešením v rámci projektu smart city by bylo zavedení systému na sledování spotřeb enegrií a vody, kde by mohly být zadány i údaje o počtu uživatelů budovy a automatický přepočet. Vycházelo by se s analogie sledování spotřeby tepla v městských bytech, kde již funguje řešení "IoT". Město má do budoucna v plánu zajistit on-line sledování spotřeby vody ve svých objektech.

Přestože v předchozích letech nedocházelo k výraznému zvyšování spotřeby pitné vody, město provádí postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Začněme šetřit, než bude pozdě. Významným bodem je zde osvěta mezi dětmi na školách,.. a jejich motivace k šetření. Společenská objednávka je totiž základem pro realizaci hospodárnějšího nakládání s vodními prostředky. Málokdo z nás ve Velkém Meziříčí si i dnes uvědomuje, jak důležitým zdrojem voda je a že její dostatek není samozřejmostí, ani u nás. Do budoucna se počítá s dalším oteplováním, a i když se roční úhrny srážek nebudou významně měnit, bude se měnit jejich struktura – více jich bude v zimě, kdy však teplejší klima způsobí nedostatečnou tvorbu zásoby sněhu a následně tedy snížený odtok rozpuštěného sněhu do podzemních vod a méně v létě, kdy se voda rychleji vypařuje. Nejdůležitější krok je však na nás, na občanech. Naučme se šetřit s vodou a zároveň vyvíjet tlak na šetření v celé naší společnosti dříve, než bude skutečně pozdě.

V budovách škol, úřadu a dalších veřejných budovách jsou umístěné u umyvadel cedulky s výzvou k šetření s vodou.
Výchovné působení je směřováno na děti a mládež, kde se ve speciálně zaměřených předmětech (přírodověda, přírodopis, vlastivěda a zeměpis) učitelé tomuto tématu věnují.
K šetření vodou jsme se zaměřili i při prezentaci ekologické stopy a následné diskuse s ekologem Viktorem Třebickým i Filipem Lysákem. V rámci letošního Dne zdraví jsme pro děti a širokou veřejnost připravili na hlavním pódiu zábavně naučný program divadla Vanda a Standa (Aby bylo na zemi milo).

Všechny toalety ve všech budovách města jsou vybaveny dvoustupňovým typem splachovače.

Rádi bychom v budoucnu napojili alespoň veřejné toalety na dešťovou vodu. Je zde však technický problém. Budova radnice je tří stran sevřena komunikacemi a čtvrtou stranou budova přiléhá k frontě uličních domů. Vzhledem k technickým sítím a dopravní infrastruktuře ze tří stran je toto velmi obtížně řešitelné.

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Ve sledovaném období je spotřeba vody konstantní a její případné odchylky jsou meziročně způsobeny změnami v počtu zaměstnanců úřadu.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Město dlouhodobě monitoruje spotřebu vody v budovách města, a i přes její stabilní úroveň činí osvětu ohledně šetření – cedule, kampaň (za důležitou lze považovat osvětu mezi dětmi na školách).

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Všechny budovy městského úřadu (budovy č.p. 53 a 67 v Pardubické ulici a č.p. 1 a 77 na Resselově náměstí) jsou napojeny na veřejný vodovod.

Spotřeby:

Rok	Celková spotřeba vody (l/rok)	Spotřeba vody na osobu (l/os./rok)
2011	1 981	9,17
2012	2 528	12,04
2013	2 365	12,87
2014	2 792	12,87
2015	2 629	12,0
2016	1 866	8,48
2017	2 587	11,76
2018	2 059	9,35

Spotřeba vody na osobu je vztažena k počtu zaměstnanců úřadu, protože údaj o počtu návštěvníků v budovách úřadu není znám. V budově na Pardubické ulici jsou na toaletách instalovány úsporné baterie. Meziročně spotřeba vody v budovách úřadu kolísá a nelze úplně přesně definovat trendy. Vyšší spotřeba vody v roce 2017 byla způsobena technickou závadou na fakturačním vodoměru a vodovodní soustavě.

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Z dostupných dat není možné hodnotit trendy, spotřeba velmi kolísá a lze těžko hodnotit důvody.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

V tomto provedení obtížně hodnotitelný ukazatel - zpracovatel neuvedl údaje, které do výpočtu zahrnul (odečtená spotřeba, počet zaměstnanců). Z tohoto důvodu bude obtížné porovnávat další rok. Je také pravděpodně chyba v jednotkách - m3 vs. litry (v r. 2016 byla celková spotřeba vody za MěÚ Chrudim 2570 m3). Tomuto ukazateli a jeho interpretaci je napříště nutné věnovat výrazně větší pozornost.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

V rámci štítkování veřejných budov (součást evropské kampaně DISPLAY) je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování došlo nejprve ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice. Tento trend se však v roce 2015 otočil z důvodu nárůstu počtu zaměstnanců a žáků škol.

Město se snaží spotřebu vody snižovat – využití dešťových vod v budovách ve správě města. Ve všech budovách města byla vybudována úsporná opatření pro pitnou vodu, ve spolupráci s firmou Jirmus s.r.o. jsme dohodli zřízení ukázek podzemních nádrží pro dešťovou vodu včetně možného zakoupení pro veřejnost, stejně jako konzultační a poradenskou činnost na základě zájmu obyvatel.

V roce 2017 došlo k výraznému snížení spotřeby vody po zavedení technických opatření – především úsporné splachovače na WC, využití vody ze sněžné jámy v zimním stadionu, apod.

2013 - 63 564 m3
2014 - 61 635 m3
2015 - 65 455 m3
2016 - 66 776 m3
2017 - 62 239 m3

Úspora vody díky zpětnému využití ze sněžné jámy činí cca 2.600 m3/rok .

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Ve sledovaném období nejprve došlo ke zvýšení spotřeby vody v budovách ve správě města. Tento trend byl patrně způsoben nárůstem počtu zaměstnanců a nárůstem počtu žáků ve školách a vyšším využitím zimního stadionu pro rekonstrukci. V roce 2017 došlo k výraznému snížení spotřeby vody z důvodu zavedení úsporných opatření technického charakteru.
Pro snížení spotřeby vody byla vybudována nádrž na dešťovou vodu v budově MěÚ Pekařská.

Hodnocení oponenta +1

Trend ↑ zlepšující se

Díky úsporným opatřením došlo k snižování spotřeby a zvláště hodnotná je změna trendu – ač došlo k nárůstu počtu žáků, trend spotřeby vody míří k snižování, proto je možné klasifikovat trend jako (výrazně) se zlepšující

2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking?

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Množství srážek v Jihlavě:

2017: 652 mm

2018: 517 mm

2019: 569 mm

S cenou pitné vody v Jihlavě je to problematické, protože jsou zde dva dodavatelé, kteří mají rozdílné ceny, navíc byla v roce 2019 část vodohospodářské infrastruktury provozována v režimu veřejné služby. V příloze je tedy tabulka korelace spotřeby vody ve městě Jihlava, Kraji Vysočina a celé ČR ve vztahu k množství srážek pro roky 2017 - 2019. Zatímco celorepublikově i v Kraji Vysočina spotřeba vody roste, v Jihlavě tato mírně klesá. Protože však cena vody zůstává stabilní, nelze dohledat souvislost mezi spotřebou a cenou.

Celkové množství srážek se výrazně nemění, mění se však běh srážek, kdy tyto padají v krátkých epizodách ve velkém množství v podobě přívalových dešťů. Tato skutečnost se zatím nijak výrazně neprojevila na změně spotřeby ani na změně ceny, v budoucnosti lze však změny očekávat.

Průměrná spotřeba pitné vody v ČR činí 89 l/os/den.

Srovnatelná města (data z let 2017 – 2018):

Opava: 77 l/os/den

Ostrava: 102 l/os/den

Teplice 101,2 l/os/den

Děčín 93,7 l/os/den.

Data, která máme, ale zřejmě nejsou zcela vypovídající, což plyne z faktu, že v loňském roce došlo cca na 1/3 vodohospodářské infrastruktury k výkonu veřejné služby z důvodu nemožnosti zajistit řádné povolení k provozování této infrastruktury. Spory o vodohospodářskou infrastrukturu již v Jihlavě trvají delší dobu, v současnosti se ale snad již došlo podpisem smluv k vyřešení problému.

Spotřeba vody ve městě Jihlavě (na rozdíl od pořád pomalu rostoucí spotřeby v ČR i Kraji Vysočina) mezi lety 2018 a 2019 mírně poklesla. Díky intenzivní informační kampani v médiích jsou lidé dobře informováni o problematice klimatické změna a dopadech sucha a je zřejmé, že vlivem toho mění své postoje. Dopady klimatické změny a aktuálního problému nedostatku vody již někteří obyvatelé pocítili na vlastní kůži, protože mají problémy s individuálními zdroji pitné vody. Řada studní u rodinných domů vyschla. Z každodenní praxe vodoprávního úřadu je známo, že problematika nedostatku vody v individuálních studních přetrvává i letošním roce a jejich vlastníci obracejí se na vodoprávní úřad s požadavky na řešení vzniklé situace. Vodoprávní úřad nemá žádné možnosti situaci řešit a to je podle našeho názoru moment, kdy si lidé uvědomí, že jde o přírodní jevy, které nemáme zcela pod kontrolou a nedokážeme je ovlivnit. V jedné z lokalit – části Jihlava – Popice nechal vodoprávní úřad udělat revizní hydrogeologický posudek celé lokality rodinných domů (protože žadatelé nosí pouze individuální posudky pro jednotlivé studny), ze kterého vyplynulo, že dnešní množství individuálních odběrů je již na hraně a je nutné odběry omezovat. Problematický zde byl i městský zdroj, který bylo nutné posílit.

Korelace mezi cenou vody a její spotřebou nebyla dohledána. Je pravděpodobné, že více než cena vody v tuto chvíli na obyvatele působí intenzivní komunikační kampaně.

Příloha: korelace-spotreby-vody-a-srazek.xls

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Nejsou patrné výrazné korelace mezi srážkami a spotřebou vody, cena vodného a stočného mírně narostla (v roce 2015 u VAS vodné 52,30 Kč a stočné 25,41 Kč/m3, u JVAK vodné 46,28 Kč a stočné 30,80 Kč, v roce 2017 55,17 Kč resp. 37,40 Kč u VAS a 48,60 Kč a 35,20 Kč u JVAK), spotřeba však úměrně tomu nenarůstá ani v období suchých roků.

V roce 2020 je cena vodného u VAS 56,19 Kč, stočné pak 38,94 Kč. U JVAK je pak vodné 50,27 Kč a stočné 37,84 Kč.

Pro rok 2021 již by Jihlava měla mít jediného provozovatele vodohospodářské infrastruktury a dojde tedy ke sjednocení cen.

spotřeba/srážky

Hodnocení oponenta 0

Trend ↑ zlepšující se

Vzhledem k tomu, že Jihlava má menší spotřebu než je celostátní průměr i spotřeba většiny měst, přičemž se spotřeba mírně snižuje , lze hodnotit trend jako +1, s určitou nejistotou danou spory o vodohospodářskou infrastrukturu v Jihlavě (v současnosti se již konečně řeší, došlo k prvnímu podpisu smluv).

Při porovnání s minulým auditem je patrné, že přece jen se např. cena vodného zvyšovala, takže při snižování spotřeby vody oproti minulému auditu je zde velmi mírný náznak určité negativní korelace. K hodnocení trendu je vždy potřebné pracovat i s minulými audity, neboť ze tří hodnot jednoho auditu nelze usuzovat na trend či korelaci.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

Zde jsme vytvořili korelaci mezi spotřebou vody v domácnostech (l/osobu * rok) v souvislosti s cenou vody od dodavatele, s ročními srážkami v Moravskoslezském kraji ( cm), cenou tepla od dodavatele v Kopřivnici(Kč/GJ). Zároveň jsme spotřeby v kopřivnických bytových domech a v bytových domech v majetku města Kopřivnice porovnali se směrnýmy čísly vyhlášky 120/2011 Sb, s ročními průměry ČR a s údaji o spotřebě domácností některých jiných měst, viz tabulka a graf níže. Výsledky nejsou pro Kopřivnci nikterak excelentní, obzvláště v bytových domech v majetku města Kopřivnice.

Z korelace lze vypozorovat, že spotřeba vody v Kopřivnici nesouvisí s množstvím srážek, ani příliš nesouvisí s cenou vody a jejím růstem. Cena vody roste meziročně pravidelně a dá se říci že lineárně, takže si spotřebitelé zřejmě na to již zvykli. Domníváme se že občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Usuzujeme tak ze skutečnosti, že nejvyšších úspor vody bylo dosaženo v době nejvyšší jednotkové ceny tepla. Po modernizaci systému centrálního zásobování tepla, která měla za jeden z cílů náklady na teplo obyvatelům snížit, dochází k mírnému nárůstu měrné spotřeby vody. Dovedeme si představit, že domácnosti úsporou vody obdobně reagují i na nárůst ostatních nákladů domácnosti, jako je elektřina, plyn, zdražování potravin, nebo naopak pokles rodinných příjmů. Musíme si však uvědomit, že nelze spotřebu vody snižovat na úkor hygieny. Pokud chceme v domácnostech spotřebu vody nadále snižovat, je třeba realizovat poměrně složitá a nákladná technická opatření pro využití srážkové vody a tzv. šedé vody. Jelikož vlastníky bytových domů jsou malá společenství vlastníků, malá bytová družstva, kde funkci předsedy vykonává jeden z vlastníků či družstevníků po své práci, je realizace takových opatření pro mnohé bytové družstva a společenství vlastníků v současnosti příliš realizačně složitá a také nákladná.

Na spotřebu vody v domácnostech město Kopřivnice ( MU Kopřivnice ) nemá žádný vliv, protože k tomu nemá žádné mechanizmy. Vodárenská zařízení v naši oblasti vlastní a provozuje vodárenská společnost se zahraničním vlastníkem, odběratelé v domácnostech jsou soukromé osoby a bytové domy jsou ve vlastnictví bytových družstev či společenství vlastníků. Obdobně rodinné domy. Legislativu ovlivňující vodárenství a ceny vody schvalují k tomu určené orgány státu.

Domníváme se, že obyvatelé budou reagovat úsporami vody až při výrazném nárůstu ceny vody, nebo nárůstu většiny nákladů domácnosti. Proto by měla být zřejmě cena vody v dvou úrovních. Cena jednoho kubíku vody do výše roční spotřeby dle směrného čísla, by měl být za přijatelné náklady, např. na úrovni stávajících cen. Roční spotřeba vody nad úroveň směrného čísla by měla být zpoplatněna podstatně vyšší jednotkovou cenou. Tato cenová úprava by měla vycházet se zákona, s nějakým řešením k čemu se využijí finance vybrané u té vyšší spotřeby ( např. do opatření na zadržování vody v budovách , krajně). Dalším podmětem na který obyvatelé budou zřejmě úsporou vody reagovat, je omezující regulovaná dodávka vody v čase. To už dnes probíhá v některých obcích s nedostatečnými zdroji pitné vody. Vody se dováží v cisternách, nebo voda teče jen v určité hodiny, kontroluje se a trestá napouštění zahradních bazénu,mytí aut, někde i zalévání zahrádek. Teprve na výše uvedená opatření může navazovat osvěta, kterou by prováděla např. obec, s ozřejměním technických možností řešení úspor vody, dotací, atd. V opačném případě v době relativní hojnosti obce naráží v oblastí úspor vody na nezájem obyvatel a při osvětě dochází k plýtvání času a peněz obecního úřadu.

V naši oblasti je situace se zásobováním pitné vody zatím velice dobrá. Voda pochází zejména z třech velkých údolních nádrží oblasti Beskyd. tyto zdroje jsou vzájemně propojeny oblastním vodovodem a doplněny celou řadou menších místních zdrojů, ty už ale někde nějaké problémy mají a vodárenská společnost je musí řešit. Zatím v naši oblasti dopadají zatím ty největší problémy se suchem zejména do oblasti zemědělství a lesnictví.

Tabulka - vývoj cen vodného a stočného:

rok	vodné bez DPH ( Kč/m3)	stočné bez DPH (Kč/m3)	cena celem bez DPH (Kč/m3)	% meziroční nárůst	% míra inflace dle https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
2019	39,18	34,8	73,98	4,94	2,8
2018	37,08	33,42	70,5	2,98	2,1
2017	36,01	32,45	68,46	1,09	2,5
2016	35,39	32,33	67,72

Tabulka - srovnání měrných spotřeb vody, cen:

období	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
spotřeba vody ( l/os x den) - Kopřivnice	93,04	92,68	89,31	88,59	87,22	88,61	89,65	89,37	90,33	88,95
spotřeba vody (l/os x den) - BD MU Kopřivnice								102,23	97,81	98,89
spotřeba vody (l/os x den) - Chrudim			77	74	73	73	73	71	68
spotřeba vody (l/os x den) - Velké Meziříčí							81,65	82,4	89,1	88,1
spotřeba vody (l/os x den) - Rožnov p. R.					91,6	87,9	89,3	89	91,6
spotřeba vody ( l/os x den) - Dobříš									106,3
spotřeba vody ( l/os x den) - Dačice								80	80,82
spotřeba vody (l/os x den) - Opava						79,5	78,35	77,8
spotřeba vody ( l/os x den) - ČR					87,3	87,9	88,3	88,7	89,2
směrné číslo roční spotřeby vody pro byt s tekoucí teplou vodou, dle vyhlášky 120 /2011 Sb, příloha č. 12		95,89	95,89	95,89	95,89	95,89	95,89	95,89	95,89	95,89
roční úhrn srážek (cm) v MSK	116,3	72,1	75,5	77,1	81,4	55,8	83,3	85,7	64,1	79,8
cena vody (CZK/m3) bez DPH - Kopřivnice	52,62	55,46	58,26	61,11	63,56	66,28	67,72	68,46	70,5	73,98
cena tepla (CZK/GJ) - Kopřivnice	565,78	586,76	598,36	607,1	596	535,37	438,67	412,01	419,96	497,1
cena elektřiny (CZK MWh) - Kopřivnice								3527,6	3586	3519,1
cena zemního plynu (CZK/MWh) - Kopřivnice								1402,5	800,62	785,49

Graf - korelace meziročních změn spotřeby vody:

Příloha: korelace-mezirocnich-zmen-spotreby-vody.png

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Obyvatelé reagují na narůst ceny vody jen omezeně. V prvních letech po nárůstu cen (období 2010 - 2014) šla spotřeba vody mírně dolů (v řádu jednotek procent). V současnosti (ve sledovaném období 2017 - 2019) se spotřeba ustálila a neroste. Otázkou je, jaký bude posun ve snížení spotřeby vody, pokud bude sucho a dodávka vody pro obyvatele bude omezována, jak tomu bylo v roce 2019 v některých částech ČR. Kopřivnice doposud takové problémy neměla a díky Ostravskému oblastnímu vodovodu vodárenské společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s., který spojuje několik významných velkých vodních zdrojů pitné vody v kraji a může je tak vzájemně kombinovat, zřejmě v dohledné době mít problémy s dodávkou vody nebude.

Při posuzování korelace spotřeby vody s objemem srážek vody, jsme využili dostupné hodnoty o srážkových vodách pro Moravskoslezský kraj. Jsme si vědomi, že objem srážek v Kopřivnici je zcela jistě odlišný a proto analýza souvislostí nemá až tak vypovídající hodnotu. Pro příští audit UR se budeme snažit zajistit data o srážkové vody z Kopřivnice, nebo jeho okolí. Nyní taková data nemáme k dispozici.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

K přesnějšímu posouzení korelací by bylo vskutku potřebné použít relevantnější údaje o srážkách. Podle měření srážek z blízkého Příboru vskutku nelze nalézt korelaci mezimnožstvím srážek a spotřebou vody. Při zahrnutí údajů z minulého auditu se v Kopřivnici jevila negativní korelace mezi cenou pitné vody a její spotřebou jen v období prvních let po nárůstu cen.

Kopřivnice má spotřebu vody na obyvatele na úrovni celostátního průměru, ve srovnání s ostatními městy je tedy v pomyslném středu.

Město může mít vliv na spotřeby vody svými obyvateli – např. osvětovými akcemi, příkladem používání úsporných zařízení v budovách města, nebo např. regulacemi při nedostatku vody či rekonstrukcemi vodovodů apod.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Město kvituje celostátně dobře fungující program dešťovka z něhož mohou zájemci čerpat finanční prostředky na technická řešení pro využití srážkových vod.

Provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v ORP Velké Meziříčí je Vodárenská akciová společnost, a.s. Zabývá se provozem a stavbou vodovodů i kanalizací a čištěním odpadních vod. Nabízí revizní činnost a poradenství v oblasti vodárenství. Monitoruje kvalitu a kvantitu vod a disponuje laboratořemi poskytující rozbory. Provádí akreditované vzorkování.

O ceně vody rozhoduje Předsednictvo Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko na základě podrobných analýz provozovatele vodárenské infrastuktury. S ohledem na rostoucí náklady na obnovu a provoz této infrastrutury dochází i k trvalému růstu ceny vodného a stočného.

Novela zákona o evidenci tržeb a zákona o DPH č. 256/2019 Sb. přináší změny sazeb DPH od 1. 5. 2020. Dochází k přeřazení některých zdanitelných plnění do 10% sazby. Toto zákonné opatření se týká i vodného a stočného, kde od 1. 5. 2020 dojde k úpravě DPH z 15% sazby na 10%. Pro lepší orientaci je v níže uvedené tabulce uvedena cena s DPH 15% a také s 10% sazbou DPH platnou od 1. 5. 2020. Snížení sazby DPH zaznamenají zvláště odběratelé z řad obyvatelstva, a to snížením ceny (včetně DPH) pro vodné a stočné od 1. 5. 2020.

Vývoj ceny vody za období 2016 - 2020

Spotřeba vody v letech 2014 - 2019 ve Velkém Meziříčí a místních částech

Město Velké Meziříčí se nachází na Vysočině. Vysočina i samotné město je rurálního charakteru. Ve městě žije velké množství obyvatel v RD se zahradami. Zároveň disribuce vody je vedena od sídla k sídlu. Jedná se o velké vzdálenosti a v místě sídel je vždy poměrně malá spotřeba. V porovnání např. s jižní Moravou, kde jsou poměrně velká sídla a nebo s města, kde díky velkým komplexům bytových domů je velké množství spotřeby vody na jednotku plochy. Současně z grafu vyplývá, že i na Vysočině v posledních čtyřech letech došlo k velkému deficitu srážek oproti dlouhodobému normálu. Situace je zde tudíž mnohem komplikovanější než v jiných oblastech. Díky správě rozvodů na poměrně velké vzdálenosti a vzhledem k počtu obyvatel a technické údržbě této infrastruktury cena vody každým rokem výrazně roste. Myslíme si, že z grafu spotřeby je zřejmé, že vzhledem k rurálnímu charakteru se lidé ve městě naučili hospodařit s vodou a spotřeba vody nějak výrazně neroste. Toto považujeme i díky osvětě a investicím do technologií a oprav za úspěch.

Z vývoje spotřeb (viz tabulky) činníme závěr, že měrná spotřeba na obyvatele závisí více na aktuálních srážkách ve sledovaném období, než na vývoji ceny vody v příslušném období.

Úhrn srážek v letech 2014 - 2019

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Cena vody (vodné a stočné celkem) v posledních 5 letech trvale roste. Zároveň se jedná o srážkově podprůměrné roky. Je tedy možné, že uplatnění tohoto finančního nástroje napomáhá ke stabilizaci ve spotřebě. Tuto hypotézu by na základě existujících dat již šlo alespoň expertně odhadnout nebo spočítat (doporučení pro příští audit).

Hodnocení "uspokojivé" (0) je vzhledem k neúplnému zodpovězení otázky.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Přestože nemáme přesné údaje o množství srážek na území města díky absenci srážkoměru, jsme pro účely tohoto auditu schopni vyhodnotit, charakteristiky ročního srážkového průměru s ohledem na průměrné srážky pro jednotlivé roky. Při vyhodnocení jsme vyšli ze sledování klimatické situace, které provádí vodoprávní úřad na základě povinnosti stanovené schváleným povodňovým plánem města. Lze konstatovat, že rok 2018 byl výrazně srážkově podprůměrný, rok 2017 byl z hlediska množství srážek průměrný a roky 2015 a 2016 byly srážkově podprůměrné. Roky 2014, 2013 byly z hlediska množství srážek průměrné, rok 2012 byl mírně nadprůměrný. V časové ose se střídají období různé srážkové intenzity, spotřeba voda i tak trvale klesá a je pod směrnými čísly potřeby vody (jde o hodnotu 95 l/osobu a den). Z výše popsaného nevidíme žádný vliv množství srážek v jednotlivých letech na spotřebu vody.

Klesající trend spotřeby vody je podle našeho názoru dán změnou přístupu lidí k dané problematice. Díky intenzivní informační kampani v médiích jsou lidé dobře informováni o problematice klimatické změna a dopadech sucha a je zřejmé, že vlivem toho mění své postoje. Na dopady klimatické změny a aktuálního problému sucha si hodně občanů "sáhlo", protože mají problémy s individuálními zdroji. Řada studní u rodinných domů vyschla a v některých se vody nedoplnila. Z každodenní praxe vodoprávního úřadu je známo, že problematika nedostatku vody v individuálních studních přetrvává i letošním roce a jejich vlastníci obracejí se na vodoprávní úřad s požadavky na řešení vzniklé situace. Vodoprávní úřad nemá žádné možnosti situaci řešit a to je podle našeho názoru moment, kdy si lidé uvědomí, že jde o přírodní jevy, které nemáme zcela pod kontrolou a nedokážeme je ovlivnit.

Zabývali jsme se i vlivem ceny vody na její spotřebu. S ohledem na to, že poslední čtyři roky je cena pohyblivé složky vodného stejná (43,15 Kč), pevná složka vodného byla pro rok 2019 zvýšena o cca 100,-Kč (na částku 841,80 Kč), je zřejmé, že cena vody není rozhodujícím faktorem pro výši spotřeby vody.

Na základě toho konstatujeme, že klesající spotřeba vody je primárně dána změnou přístupu společnosti k dané problematice zvyšujícího se povědomí o dopadech a rizicích klimatické změny. Opakovaně v Chrudimském zpravodaji zveřejňujeme informace o problému sucha na území města a pravidelně se při kampaních ke Dni Země touto problematikou zabýváme.

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Objem ročních srážek ani cena pitné vody spotřebu vody ve městě zásadně neovlivňuje. Graf, který by tuto korelaci popsal, jsme nezpracovávali jednak z tohoto důvodu a také proto, že na území města není srážkoměrná stanice a nemáme relevantní data, která by se při zpracování grafu dala použít. Nejbližší srážkoměrná stanice je v obci Zaječice, což je 14 km od Chrudimi a tato data by neměla vypovídací hodnotu.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Obtížně hodnotitelný ukazatel na základě neúplných dat. Neprůkazný závěr o nulové souvislosti mezi cenou vody a spotřebou, eventuálně množstvím srážek a spotřebou vychází z neúplných dat, krátkých řad a především přesvědčení. Domněnka o klesající spotřebě vody primárně způsobené změnou přístupu společnosti k dané problematice a zvyšujícího se povědomí o rizicích klimatické změny je pouhou spekulací (pokud ne, nutno doložit důkazy). Cílem tohoto indikátoru je dodat spolehlivý podklad pro rozhodování o řízení vodních zdrojů. Pokud nebudou provedeny alespoň jednoduché propočty, nelze objektivně hodnotit ani trendy ani provést porovnání s jiným městem.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Korelace mezi meziroční změnou měrné spotřeby vody a cenou vodného se projevuje částečně, a to ve snižování spotřeby - viz indikátor 2.1.A. Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně vyšší spotřebu vody na osobu a den proti jiným městům v Ústeckém kraji (119 l v r. 2017).

Pro porovnání:
Děčín
2014      87,6
2015      87,6
2016      90,4
2017      93,7

Chomutov
2014      95,8
2015      87,6
2016      93,1
2017      96,8

Teplice
2014      98,6
2015      95,8
2016      98,6
2017      101,2

Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně nižší srážky proti průměru Ústeckého kraje:

              Ústecký kraj Litoměřice
2011             618            533
2012             678            574
2013             745            646
2014             606            499
2015             591            534
2016             655            570
2017             667            554

Korelace mezi meziroční změnou měrné spotřeby pitné vody a cenou vodného se projevuje částečně, a to ve snižování spotřeby - viz indikátor 2.1.A. Na druhou stranu Litoměřice mají výrazně vyšší spotřebu vody na osobu a den proti jiným městům v Ústeckém kraji (119 l v r. 2017), zároveň je však třeba zohlednit výrazně nížší a stále se snižující podíl srážek v Litoměřicích. Přesto dochází ke snižování spotřeby pitné vody obyvateli Litoměřic - viz graf.

Příloha: 2_1_3_spotreba_pitne_vody_srazky_graf_2.pdf

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Daří se snižovat spotřebu vody, probíhají průběžné rekonstrukce rozvodů vody, vybudovány studny pro závlahy městské zeleně.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Oproti srovnatelným městům SČ kraje se podařilo Litoměřicím spotřebu snížit, na druhé straně je stále vysoká, byť je třeba uznat, že se na tom podepisuji i nižší srážky

2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity.

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

V době od posledního auditu byla prováděna rekonstrukce vodovodních řadů v místech, kde byly tyto v nejhorším stavu. Systematické rekonstrukci však brání majetkoprávní vztahy.

V roce 2019 došlo i k posílení zdroje vody pro část města Popice.

V roce 2018 došlo k dokončení projektu Snížení energetické náročnosti objektu Žižkova 106, Jihlava, kterým došlo k zateplení obálky budovy a v rámci další rekonstrukce objektu došlo k modernizaci kotelny Integrovaného centra sociálních služeb Jihlava. V tomtéž roce došlo k vybudování přístavby objektu Denního a týdenního stacionáře Jihlava včetně provedení zateplení budovy. V objektu stacionáře je jako pilotní projekt společnosti Jihlavské kotelny instalováno tepelné čerpadlo. V rámci těchto opatření byla řešena i opatření pro šetření vodou.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
29,04 m3/obyvatele/rok, tedy 79,57 l/obyvatele/den

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Město postupně realizuje opatření, kterými snižuje spotřebu vody a to jak opatření technického charakteru (rekonstrukce vodovodních řadů), tak i "měkká" opatření - osvětové kampaně.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Nutno ocenit, že jsou prováděna některá opatření integrovaně, tj. např. v rámci snižování energetické náročnosti dochází i k opatřením na úsporu vody. Na druhé straně však jsou překážkou nedořešené majetkoprávní záležitosti, které je nutné vyřešit.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

V posuzovaném období 2017 až 2019 nebyla na budovách v majetku města realizována žádná úsporná opatření investičního charakteru. Z organizačních opatření byla zavedena pravidelná roční osvěta uživatelů a provozovatelů budov v majetku města, z hlediska hospodaření s energií a vodou. Dále bylo postupně zavedeno sledování spotřeby energie a vody pomoci měsíčních samoodečtů měřidel a evidence spotřeb fakturovaných dodavateli energie a vody v energetickém s města Kopřivnice.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Spotřeba vody u domácností je víceméně stejná a ve sledovaném období kolísá mezi 706 707 m3 a 721 850 m3 za rok. Město v tomto období žádný projekt investičního charakteru pro úsporu vody nerealizovalo. Přesto lze hodnotit vývoj spotřeby vody jako uspokojivý. Měrná spotřeba vody je v městské části oproti venkovským částem města větší. Dá se usoudit, že je to způsobeno tím, že ve venkovských částech města lidé více využívají srážkovou vodu. Osvěta v úspoře vody probíhá pouze na budovách v majeku města a to v roční periodě a je zaměřena vždy na všechny uživatele budovy. Spotřeba vody na majetku města se sleduje samoodečty všech patních vodoměrů v měsíční periodě a to od roku 2017 pomocí městského energetického sw. U budov s velkou spotřebou vody by bylo přínosné sledovat spotřebu vody on - line. Jednak z důvodu včasného odhalení havárií na rozvodech vody, za druhé i z důvodu odhalování menších, ale stálých úniků vody protékajících WC, kapajících vodovodních baterií. To by bylo odhaleno zejména v době kdy budova je mimo provoz. O pořízení patřičného sw a technologie přenosu dat z vodoměrů, nebylo zatím ještě na městě Kopřivnici rozhodnuto.

Hodnocení oponenta 0

Trend ↑ zlepšující se

Protože otázka zní na nejvýznačnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity a významné opatření sledování energie a vody byla zaváděna převážně až v posledních dvou letech, stav lze hodnotit vskutku jen jako uspokojivý. Protože však v posledních letech dochází k těmto důležitým opatřením, lze trend oproti situaci v minulém auditu lze hodnotit jako zlepšující se.

Do budoucna by bylo potřebné zavést on-line sledování spotřeby vody, to by určitě vedlo k úsporám při zamezování ztrát vody, ať již při haváriích či špatné funkci různých zařízení.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

Vysočina je známá svým poměrně řídkým osídlením a poměrně dlouhými vedeními k jednotlivým odběratelům. Tato infrastruktura je navíc velmi zastaralá a dochází zde k poměrně velkému množství vyditelných havárií ale i menších poruch a velkému množství úniků vody. Z toho důvodu bylo v posledních 20 letech bylo investováno do technické infrastruktury a došlo k výměně velkého množství kilometrů vodovodních řádů. Město jako členská obec Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko dále podporuje investici do vodárenské infrastruktury s názvem: Vodárenská soustava JZ Moravy, zvětšení kapacity VDJ Tři kříže a Fajťák II“, bylo vydáno stavební povolení, ale toho času nezrealizováno. Jedná se vždy o společné investice města a VAS, a.s.

Ztráty upravené vody ve vodovodní síti:

VVR - voda vyrobená k realizaci
VF - voda fakturovaná
VNF - voda nefakturovaná

V letech 2012 - 2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úpravny vody Mostiště a doplnění technologické linky. Z pohledu jakosti vyrobené vody je provedená rekonstrukce a doplnění technologické linky úpravny vody velkým přínosem, neboť je zajištěno zlepšení jakosti vyrobené vody i úroveň zabezpečení výroby jakostní pitné vody. Maximální výkon technologické linky je 220 l/s – surová voda, 200 l/s - vyrobená voda. Ve srovnání se stavem před rekonstrukcí a doplněním technologie se zlepšila jakost vyrobené vody především v ukazatelích: CHSKMn (obecně obsah organických látek), barva, zákal, mangan, dusitany, amonné ionty, mikroskopický obraz, pesticidní látky, chuť a pach vody, KNK4,5, vedlejší produkty dezinfekce vody. Nelze opominout ani vyšší úroveň dezinfekce a hygienického zabezpečení vody. Pozitivní dopad má i stabilizace vody (dávkování vápenné vody a oxidu uhličitého), díky které je omezena agresivita vody vůči nechráněnému ocelovému a litinovému potrubí při dopravě vody ke spotřebitelům, tj. sekundární obohacování vody železem.

Z pohledu vypouštění odpadních vod z ÚV Mostiště nově zbudované kalové hospodářství přispělo ke zvýšení zabezpečenosti plnění limitů pro vypouštění odpadních vod. Znovu upravená voda z kalového hospodářství je vracena zpět do surové vody do procesu úpravy, vypouštění odpadních vod z ÚV je tak zcela minimální.

Město Velké Meziříčí v posledních 5 letech investovalo poměrně velké finanční prostředky do:

nevyhovujících sociálních zařízení budov v majetku města a kuchyní školních jídelen (úsporné splachovače v budovách městského úřadu a základních škol, školní jídelna Mostiště, školní jídelna Čechova), podrobně viz. audit č. 7 Vzdělávání a výchova
průběžné rekonstrukce vodovodní sítě
budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu v souvislosti s budováním zpevněných ploch (parkoviště, komunikace) v nových sídlištích
aktivní šetření vodou z důvodu nárůstu ceny vodného a stočného, pro srovnání uvádíme vývoj vodného a stočného (odpověď 2.1.3)

Akumulační nádrže budou budovány v rámci připravovaných projektů.

Vsakovací nádrže (objekty) na dešťovou vodu se nacházejí v lokalitě nového sídliště Čechovy sady II - 2. nádrže, celký objem 100 m3

sídliště Hliniště - 3 nádrže, celkový objem 80 m3

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
spotřeba pitné vody v domácnostech: rok 2016: 31,67 m3/osobu/rok, 81,65 l/osobu/den rok 2017: 32,04 m3/osobu/rok, 82,4 l/osobu/den rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den

Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce.

spotřeba pitné vody v domácnostech:

rok 2016: 31,67m3/osobu/rok, 81,65 l/osobu/den

rok 2017: 32,04m3/osobu/rok, 82,4 l/osobu/den

rok 2018: 32,53 m3/osobu/rok, 89,1 l/osobu/den
rok 2019: 32,14 m3/osobu/rok, 88,1 l/osobu/den

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Město Velké Meziříčí buďto přímo (opatření, kde jsme investorem) nebo prostřednictvím Svazu vodovodů a kanalizací (vložená a společně provozovaná infrastruktura) investuje do jednotlivých opatření v závislosti na jejich naléhavosti a potřebách města vzhledem k jeho trvalému rozvoji.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Hodnocení 0 - město se snaží, ale pokud neznáme velikost aktuálních úniků vody, nelze hodnotit pozitivně.

I přesto, že město v minulých letech investovalo velké množství finančních prostředků do dílčích technických prvků vodovodní infrastruktury, má infrastrukturu zastaralou, a tak zde dochází k poměrně velkému množství viditelných havárií i menších poruch a k velkému úniku vody. Z toho důvodu bylo v posledních 20 letech značně investováno a došlo k výměně mnoho kilometrů vodovodních řádů. Za 8 let (2011-2018) bylo rekonstruováno 13,4 % celkové délky řádu (údaj za r. 2019 chybí). Bylo by dobré uvádět důležitý parametr – i vzhledem k vysokým investicím – tj. množství ztracené upravené vody v rozvodech

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Úsporná opatření:

- Rekonstrukce vodovodní sítě – roce 2017 byla provedena oprava vodovodu v ulicích Palackého a Obce Ležáků (průtah městem) v úseku o délce 2,2 km, tím se podařilo snížit ztráty vody při její distribuci.

- Na všech mateřských a základních (vyjma ZŠ Školní náměstí) školách na území města jsou instalovány perlátory vody.

- Na ZŠ Dr. Peška, Husova, Stadion a Dr. Malíka jsou instalovány tlačítkové baterie.

- Od roku 2018 máme nastaveno on-line sledování vody na všech mateřských a základních školách, v Domě dětí a mládeže a na Základní umělecké škole. To umožňuje v reálném čase sledovat spotřeby vody a případně hned řešit poruchy a havárie.

Zhodnocení: K významnému snížení spotřeby vody nedošlo, nicméně jako pozitivní trend lze hodnotit snížení spotřeby vody v roce 2017 o 2 l/os. oproti roku 2016. Důvodem pro toto snížení spotřeby vody mohou být klimatické podmínky v roce 2017 – šlo o rok podprůměrnými srážkami, kdy lidé vnímali tento nedostatek srážek a sucho jako problém a aktivně šetřili vodu. Vyšší procento obyvatel začalo řešit akumulaci dešťové vody k zálivce zahrad apod..

Osvěta: Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody apod.. V rámci Dne Země je tato problematika přibližována pro všechny stupně škol a širokou veřejnost.

Této problematice se věnuje také jedno z témat soutěže pro základní školy Chrudim za udržitelný svět - a to téma klimatická změna. Informace k ročníku soutěže 2018 jsou na odkazu: http://www.chrudim.eu/chrudim-za-udrzitelny-svet/d-8453/p1=1979.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
ano

rok 2016 - 30 922 l/os./rok,

rok 2017 - 37 743 l/os./rok

rok 2018 - 37 125 l/os./rok

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Zásadní úsporná opatření řešena nebyla, spotřeba vody je dlouhodobě pod směrnými čísly potřeby vody. Také je nutné říci, že spotřebu vody nelze snižovat stále, je určité hygienické minimum spotřeby vody, která bude spotřebovávaná vždy.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Město provádí vhodný mix opatření vedoucí ke snížení spotřeby a zamezení plýtvání.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

jako úsporná opatření lze vyjmenovat:

v předchozím období
- úsporné splachovače na všech WC úřadu a škol ve městě
- instalace malých průtokových ohřívačů vody
- byl zpracován generel pro využití srážkové vody ve všech budovách města.

ve stávajícím období:

1. průběžné rekonstrukce vodovodní sítě,
2. ekovýchovné kampaně v rámci projektu Zdravé město a MA 21 ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy SEVER,
3. budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu v majetku města i u obyvatel města v rodinných domech,
4. akumulační nádrž dešťové vody v budově MěÚ Litoměřice v Pekařské ulici.

Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy prostřednictvím Střediska ekologické výchovy SEVER, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody a možnosti využívání srážkových vod - např. program pro školy Království vody. Občanům jsou k dispozici letáky a informační materiály k úsporám vody a energií.

Město Litoměřice v rámci kampaně Dne Země informuje občany o kvalitě pitné vody a o čištění splaškových vod, jsou zajišťovány, ve spolupráci, se společností SVS a.s. i exkurze do čistírny odpadních vod v Litoměřicích jak pro školy, tak i pro obyvatele města v rámci dne otevřených dveří.

Pro osvětové účely používáme pro občany Litoměřic tyto materiály, které jsou v tištěné podobě kdispozici na odboru ŽP a při akcích zajišťovaných městem:

viz http://www.ekoporadna.cz/images/Texty/Studie_na_web/step_uspory_verze_web.pdf

http://www.pocitamesvodou.cz/wp-ontent/uploads/2015/08/PSV_letak_2015_view.pdf?x58580

Město Litoměřice zavedlo ve všech svých budovách úsporná technická opatření šetřící pitnou vodu.

Údaje o nádržích jsou evidovány pouze v rámci stavebních povolení nových rodinných domů, nelze je proto vyčíslit. Na území města Litoměřice je vybudováno cca 308 nádrží na dešťovou vodu různé velikosti (1 - 25 m3), průměrné náklady na jednu nádrž činí cca 80 000 Kč.

Město organizuje v současné době výstavu o ochraně ŽP v areálu výstaviště Zahrady Čech "Týden přírody a myslivosti", který se konal 19. - 24. 5. 2018, kde je připraven ekokoutek, který se bude zabývat ochranou přírody, úspornými opatřeními - voda, energiemi a odpady.

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
119 l/osoba/den

Hodnota indikátoru (l/osoba/den):
2011 - 136 l
2012 - 135 l
2013 - 127 l
2014 - 128 l
2015 - 125 l
2016 - 123 l
2017 - 119 l
Ve sledovaném období došlo ke výraznému snížení spotřeby vody na obyvatele o 17 l na osobu a den, oproti roku 2016 došlo v tomto roce k úspoře 4 l vody/osoba/den.

Cena vody:
2013 - 88,98 Kč/m3
2017 - 98,67 Kč/m3

Sebehodnocení +2

Trend ↑ zlepšující se

Město provádí úsporná opatření ke snížení spotřeby vody, osvětu podporuje financováním Střediska ekol. výchovy SEVER a distribucí osvětových letáků obyvatelům při různých příležitostech.

Hodnocení oponenta +2

Trend ↑ zlepšující se

Město vskutku věnuje pozornost jak technickým opatřením, využívání dešťové vody apod., tak i osvětě a práci s dětmi

2.1.5 Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou?

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

V roce 2018 v době od června do září v řece Jihlavě významně poklesla hladina řeky a na své historické minimum se dostala i hladina ve vodní nádrži Hubenov, která je zdrojem pitné vody pro Jihlavu. Ve vazbě na tyto skutečnosti vedlo město intenzivní komunikační kampaň vyzývající občany k šetření vodou (např. zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jihlava-vyzvala-k-setreni-vodou-kvuli-poklesu-hladiny-hubenova )Dále pak se město snaží o šetření vodou i dalšími kroky, které můžou rovněž působit edukativně (např. zde: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/sucho-leto-vedro-voda-setreni-uspora-koupaliste-strom-chodnik-vysocina-jihlava-trebic-zdar-nad-sazav.A190803_493177_jihlava-zpravy_mv ). Protože se situace s poklesem hladin zdrojů vody zřejmě bude i dále opakovat, vyžádalo si město informace o největších odběratelích vody jak z řeky, tak i z vodovodního řadu. V současnosti se připravují jednání s těmito odběrateli a protože jedním z nich je i městská společnost Služby města Jihlavy, s. r. o. (mimo jiné i provozovatel plaveckého bazénu a Vodního ráje i dalších sportovišť a správce komunikací), připravuje město návrh úsporných opatření i návrh možností dalšího využití vody z plaveckého bazénu a vodního ráje.

Informační kampaň na toaletách je v současnosti soustředěná hlavně na předcházení vzniku odpadů, v současnosti ale připravujeme se správou budov i kampaň k šetření vodou.

Co se týče průmyslových podniků, zde město již u největších odběratelů iniciovalo změnu IPPC s cílem snížit povolené odběry vody z toků a současně lépe vymáhat stanovené limity (protože dochází k odběrům i v době hydrologického sucha).

V oblasti hospodaření s dešťovou vodou město u všech nových projektů dělá opatření pro decentralizované nakládání s touto vodou. Příkladem může být například chodník v ulici Jiráskova, kde po rekonstrukci chodníku došlo k jeho vyspárování do rýhy vysypané štěrkem, ve které voda může lépe vsakovat a zásobovat kořenové systémy stromů ve stromořadí.

Podobné postupy se město snaží prosazovat i v developerských projektech, kde je následně veřejná infrastruktura přebírána do vlastnictví a péče města.

Zálivka výsadeb ve městě probíhá již i prostřednictvím 270ti závlahových vaků, které snižují spotřebu vody a efektivněji zásobují kořenové systémy vysázených stromů.

Na jaře roku 2020 rovněž v Jihlavě jako prvním městě v ČR proběhla výsadba stromů do strukturních substrátů. Výsadba byla realizována v místě, kde bylo opakovaně neúspěšně zakládáno stromořadí (viz příloha).

Příloha: vysadba-do-strukturniho-substratu.doc

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Město i nadále pokračuje v kampaních zaměřených na šetření vodou a to jak samo, tak i ve spolupráci s dalšími organizacemi (viz předchozí audit).

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Výzvy od primátorky občanům k šetření vodou jsou důležité, taktéž taková názorná praktická opatření, jako jsou vodní vaky na zálivku stromů, či výsadba do strukturních substrátů, vedoucí k využití dešťové vody.

Nad rámec osvětového působení jsou velmi důležité snahy o snížení povolených limitů odběrů vody průmyslových podniků a vymáhání limitů odběru

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

Bohužel nejsou a neproběhla ani celoobecní osvětová kampaň. Pouze v rámci energetického managementu města Kopřivnice je na budovách v majetku města sledována i spotřeba vody a návazně v energetickém managementu města je zaveden systém pravidelných školení uživatelů budov z energeticky úsporného chování provozovatele a uživatelů budov a to včetně úsporného chování v hospodárné spotřebě vody. Perioda školení je jednou ročně, s prezenční listinou všech zúčastněných. Dle osnovy školí energetik města. Při školeních se sdělují i konkrétní hodnoty spotřeb příslušných budov a vývoj spotřeby v letech. Většinu budov v majetku města provozují buď organizace města, nebo soukromé subjekty. V případě, že bychom chtěli budovu vybavit osvětovými cedulkami, museli bychom pečlivě vybrat které budovy a domluvit se na tom s provozovatelem budovy.

Sebehodnocení 0

Trend ↑ zlepšující se

Jsou předávány v rámci školení provozovatelů a uživatelů budov v majetku města z energeticky úsporného chování. Školení organizováno po organizacích města. Školení proběhlo u všech organizací města, nedaří se organizovat dle záměru 1 x ročně. Školení neprobíhají u nájemců v bytových domech v majetku města a u nájemců nebytových domů v majetku města. Zde by bylo třeba uplatnit nějaký jiný nástroj než školení. Trend je proti minulému auditovanému zlepšující, protože do roku 2017 se nedařilo tento systém školení uživatelů budov městu zavést.

Hodnocení oponenta 0

Trend ↑ zlepšující se

Protože sice neproběhla kampaň, zaměřená na šetření vodou, avšak je zaveden systém proškolování provozovatelů a uživatelů budov, zaměřený i na úsporu vody, stav je možné vyhodnotit jako uspokojivý. Oproti minulému auditu je v tomto patrný pokrok, proto je trend zlepšující se.

Bylo by však potřebné neustrnou jen na tomto systému, ale jednak ho vylepšit automatizovaným on-line systémem a dále konečně zorganizovat osvětovou akci na šetření pitnou vodou i jít příkladem občanům v budovách v majetku obce.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

V budovách města jsou realizována opatření vedoucí k úsporám.

V obci každoročně probíhá osvětová akce zaměřená na šetření s pitnou vodou zveřejněním na internetových stránkách města a v měsíčním zpravodaji.

Pravidelně jsou provozovatelem vodovodu a kanalizace pořádány osvětové akce – Dny otevřených dveří na ČOV Velké Meziříčí a úpravně vody Mostiště.
http://www.novinyvm.cz/14248-prijdte-za-vodou-pozvanka-na-den-otevrenych-dveri-v-cistirne-odpadnich-vod.html

Osvětová činnost dále probíhá v rámci Dne vody, v roce 2017 se konal ve Velkém Meziříčí, na organizaci se město Velké Meziříčí rovněž podílelo, a dále v rámci Dne země, kdy jsou pořádány exkurze škol na úpravnu vody Mostiště a ČOV. Podobná akce se uskutečnila i v roce 2018.
http://www.novinyvm.cz/15532-22-brezen-svetovy-den-vody.html

https://www.velkemezirici.cz/o-meste/zdrave-mesto-a-ma21/11237-vylet-za-vodou

Všechny toalety ve všech budovách města jsou vybaveny dvoustupňovým typem splachovače. Rovněž všechny vodovodní baterie a sprchy (zvláště šatny sportovišť!) jsou vybaveny šetřiči vody.

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

V obci každoročně probíhá osvětová akce zaměřená na šetření pitnou vodou.

Pravidelně jsou pořádány osvětové akce městem i provozovatelem vodovodů a kanalizací.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

V budovách města jsou realizována opatření vedoucí k úsporám, každoročně také probíhá osvětová akce zaměřená na šetření s pitnou vodou zveřejněním na internetových stránkách města a v měsíčním zpravodaji.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

V budovách úřadu nejsou informace o způsobu šetření vodou umístěny.

Přímá kampaň týkající se šetření pitnou vodou v uplynulém období neproběhla. V roce 2018 byla tématem Dne Země řešení klimatické změny, součástí tohoto tématu je i šetření vodu. V příštích letech plánujeme osvětovou kampaň týkající se šetření s vodou zaměřenou na zaměstnance úřadu a jeho návštěvníky.

Informace ke Dni Země lze najít na odkazu http://www.chrudim.eu/assets/File.ashx?id_org=5429&id_dokumenty=8475.

Sebehodnocení 0

Trend - stabilní

Samostatná kampaň na šetření vodou neproběhla, tomuto tématu se věnujeme v rámci jiných akcí a kampaní (např. Den Země, Chrudim za udržitelný svět)

Hodnocení oponenta -1

Trend - stabilní

Osvěta je správně zaměřena zejména na žáky. Nelze ale podceňovat ale ani dospělé - stále chybí informace o šetření vodou na důležitém místě - v budovách MÚ. Je to jednak osvětový nástroj, jednak nástroj vlastního PR. Voda je atraktivní téma a informace o ní lze prezentovat nejrůznějšími způsoby v reálu i virtuálně.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

Informace o způsobech šetření uveřejněny v budovách nejsou, ale město realizuje opatření vedoucí k úsporám. Informace o způsobech šetření s vodou jsou diskutovány na poradách vedení a jsou k dispozici brožury zabývající se úsporou vody - viz http://www.ekoporadna.cz/images/Texty/Studie_na_web/step_uspory_verze_web.pdf

http://www.pocitamesvodou.cz/wp-ontent/uploads/2015/08/PSV_letak_2015_view.pdf?x58580

V rámci EPC projektu v roce 2016 byli příslušní správci budov seznámeni s opatřeními vedoucími ke snížení spotřeby pitné vody. Ve všech budovách města byla vybudována úsporná opatření pro pitnou vodu, ve spolupráci s firmou Jirmus s.r.o. jsme dohodli zřízení ukázek podzemních nádrží pro dešťovou vodu včetně možného zakoupení pro veřejnost, stejně jako konzultační a proadenskou činnost pro obyvatele.

Město průběžně seznamuje své zaměstnance o možnostech úspor a způsobech šetření vodou a energiemi a nakládání s odpady a distribuuje informační brožury "Úspory vody v domácnosti, aneb jak zdravě bydlet a ušetřit" a "Aby voda pomáhala".

V listopadu 2017 v rámci projektu PATH 2030 byli zaměstnanci úřadu seznámeni s vhodnými architektonickými řešeními vedoucími ke snížení spotřeby v rámci rekonstrukce veřejných prostranství.

Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Spotřebu vody výrazně negativně ovlivňovalo napojení městského krytého bazénu na veřejný vodovod. Tento problém byl v minulosti vyřešen realizací vrtané studny pro zajištění doplňování bazénové vody. Dále město zajistilo provoz kašen na náměstí tak, že jednak využívá vodu ze dvou gotických studen, a zároveň je většina vody samostatně recirkulována v každé kašně zvlášť. V parku Václava Havla byla instalována automatická závlaha, která je napojena na studnu bývalého pivovaru. Při rekonstrukci Jiráskových sadů byla realizována studna pro zásobování závlah. Také byla realizována nádrž na dešťovou vodu.

Na veřejných prostranstvích připravujeme pro zalévání zeleně závlahy dešťovou vodou.

V rámci energetického managementu je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody v budovách ve vlastnictví města.

Sebehodnocení +2

Trend ↑ zlepšující se

Město Litoměřice provádí úsporná opatření v budovách ve vlastnictví města. Zaměstnanci jsou seznamováni s řešeními ke snížení spotřeby vody.
Šetření vodou je předmětem ekologické výchovy žáků litoměřického Střediska ekologické výchovy SEVER.

Hodnocení oponenta +1

Trend ↑ zlepšující se

S výjimkou první části otázky město dělá hodně pro to být příkladem občanům při úsporách vody. Jsou to jak šíření osvěty o úsporách vody vydáváním tištěných materiálů, , tak praktické ukázky a příklady šetření v budovách města, využití studen pro závlahy i pro kašny apod. , další informace jsou poskytovány v rámci energetického managementu., který se zabývá úsporami vody též.Trend je možné vyhodnotit jako (výrazně) se zlepšující.

2.1.6 K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období?

*v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Centrální část města Jihlavy je odkanalizovaná na centrální ČOV. Problematické zůstávají některé části města, zde ale dochází taky ke zlepšení. V roce 2017 byla dokončena výstavba splaškové kanalizace v místní části Zborná, jednotná kanalizace byla zrekolaudována na dešťovou. Tato část města je nyní napojená na centrální ČOV, čímž došlo k významnému zlepšení vody v toku Zlatého potoka, který je i lokalitou soustavy NATURA 2000.

V září 2017 byla dokončena výstavba splaškové kanalizace včetně ČOV v části města Henčov, opět byla jednotná kanalizace zrekolaudována na dešťovou.

V roce 2019 byla vybudována splašková kanalizace a ČOV v části města Heroltice, k připojení obyvatel bude docházet do srpna 2020. V roce 2020 by rovněž mělo dojít k opravě jednotné kanalizace v Herolticích a k její rekolaudaci na dešťovou – projektová dokumentace je nyní zpracovávána.

V roce 2020 bude zahájena výstavba splaškové kanalizace a ČOV Kosov u Jihlavy, součástí bude i rekonstrukce stávající kanalizace a opět její rekolaudace na dešťovou. Projekt včetně stavebního povolení je již připravený.

Celkem tedy došlo ke zlepšení situace pro celkem 577 obyvatel v částech města Henčov (146), Heroltice (210) a Zborná (221), přičemž v těchto částech města se nacházejí i zemědělské podniky, restaurace či jiná podnikatelská zařízení, která se rovněž na centrální čištění napojila nebo napojí, což přispěje k vyšší kvalitě vod.

Při minulém auditu 91%, zlepšil se tedy o 1 %. Město v současnosti připravuje aktualizaci generelu odvodnění, z nějž jistě následně vyplynou nové návrhy na opatření.

V současnosti statutární město připravuje aktualizaci generelu odvodnění. Tento by měl ukázat na nejproblematičtější místa, kterými jsou ve městě Jihlava ještě některé příměstské obce, například Popice, kde dodnes není odkanalizování dostatečně vyřešeno. Problém zde ale trvá z důvodu nedořešených vlastnických vztahů.

2.1.B Čištění odpadních vod ?
92 %

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Situace v oblasti znečištění vod se zlepšuje postupným rozšiřováním kanalizační sítě napojené na centrální ČOV, jejíž čištění vod je účinnější, než u domovních čistíren.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Trend nelze hodnotit jako zlepšující se, ale jen jako stabilní, neboť v období minulého auditu byl zvýšen podíl osob napojených na kvalitní čištění více jak o 5%, nyní jen o 1 %. Na druhé straně při hodnocení stavu je třeba ocenit, že pokračuje další napojování a rekonstrukce splaškové kanalizace, včetně využití staré jednotné kanalizace jako dešťové. Důležitá je též příprava aktualizované verze generelu odvodnění.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2020

V 1. čtvrtletí 2020 byla zahájena výstavba oddílné splaškové kanalizace v místních částech Vlčovice a Mniší. V rozmezí let 2020 až 2021 bude v obou těchto místních částech vybudována nová kanalizace v délce 12,6 kilometrů, na kterou budou připojeny jednotlivé domácnosti s celkovým počtem 1 320 obyvatel. Vybudováním této kanalizace se významně zlepší způsob nakládání s odpadními vodami, které jsou nyní likvidovány často nevhodným způsobem, např. vypouštěním do řeky Lubiny. Nová stoková síť bude napojena přes místní část Lubinu, kde již oddílná splašková kanalizace byla vybudována dříve, na městskou ČOV v Kopřivnici. Po ukončení projektu bude na městskou ČOV napojeno cca 95% všech obyvatel Kopřivnice. Město přispěje občanům finančně na zpracování dokumentace a vybudování přípojek. Projekt má být dokončen v roce 2023. Občané, kteří se na nový systém čištění odpadních vod nenapojí (není to technicky, ekonomicky přijatelné), musí plnit podmínky stanovené příslušnými zákony. Plnění těchto povinností bude průběžně kontrolováno.

2.1.B Čištění odpadních vod ?

Počet napojených obyvatel na městskou ČOV se od posledního hodnocení nezměnil, změnu přinese až napojení zbývajících dvou místních částí na oddílnou splaškovou kanalizaci do konce roku 2023. Na domovní ČOV je v současnosti napojeno cca 202 RD, tj. cca 3,7% ze všech obyvatel, ostatní občané septiky nebo bezodtoké jímky.

Sebehodnocení +1

Trend ↑ zlepšující se

Zahájení budování oddílné splaškové kanalizace ve zbývajících dvou místních částech Kopřivnice (Vlčovice a Mniší) v 1. čtvrtletí 2020 je velmi příznivým výhledem do dalších let. Dovrší se tak záměr města z roku 2001 napojit všechny místní části na oddílnou splaškovou kanalizaci a tím zamezit znečišťování povrchových a podzemních vod.

Hodnocení oponenta 0

Trend - stabilní

Zatímní situaci nelze hodnotit jako dobrou, když 10 % obyvatel není ještě přímo připojeno na ČOV a vzhledem k tomu, že se zatím oproti minulému auditu nezměnilo toto procento, nelze ani trend hodnotit směrem nazpět jako zlepšující se, byť již dojde v dalších letech k vybudování nové kanalizace ve dvou kopřivnických obcích.

Velké Meziříčí: Audit udržitelného rozvoje 2020

ČOV Velké Meziříčí dlouhodobě splňuje limity nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem , tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV.

Na území města je jednotný kanalizační systém o délce 39 km, v nově budovaných lokalitách a sídlištích je budována oddílná kanalizace. V rámci projektu ochrany vod povodí Dyje - II. etapa byly napojeny oddílnou kanalizační soustavou obce Oslavice, Mostiště a Petráveč.

Statistika skutečně napojených obyvatel na kanalizaci a ČOV Velké Meziříčí

nárůst z důvodu napojení místní části Mostiště, a obcí Oslavice a Petráveč

Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona.

2.1.B Čištění odpadních vod ?
95 %

ČOV je napojeno 95 % obyvatel Velkého Meziříčí a místních částí a postupně jsou napojovány další lokality. Mimo dosah kanalizace řeší vlastníci nakládání s odpadnímu vodami individuálně (jímky na vyvážení, domovní ČOV).

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Podíl napojených obyvatel roste v závislosti na dobudovávání stokových sítí v místních částech nebo odlehlejších lokalitách města.

Hodnocení oponenta +1

Trend - stabilní

Počet osob napojených na ČOV každoročně roste (kromě absolutního počtu nutno vyjádřit i dle zadání otázky v procentech), v nově budovaných lokalitách a sídlištích je budována oddílná kanalizace. V rámci projektu ochrany vod povodí Dyje - II. etapa byly napojeny oddílnou kanalizační soustavou obce Oslavice, Mostiště a Petráveč

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2019

Na území města Chrudim je jednotná kanalizace, vypouštění odpadních vod při přívalových srážkách je řešeno odlehčovacími komorami. V letech 2016, 2017, 2018 nedošlo k zásadní změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod. Bylo dokončeno zasíťování pozemků pro rodinné domy v lokalitě Markovice U Kostela – v roce 2018 zde byla zahájena stavba rodinných domů a všechny jsou napojeny na veřejnou kanalizaci.

V roce 2018 bylo zadáno zpracování dokumentace k výstavbě oddílné splaškové kanalizace v místní části Medlešice. Jde o 500 obyvatel a 230 čísel popisných , které budou napojeny na ČOV Májov. Předpokládané dokončení této stavby bude v roce 2020, popř. 2021. Rozpočtovaná cena činí 57 000 000,- Kč. Jde o trasu o celkové délce 5,8 km gravitační kanalizace a 2,2 km výtlaku. Další související náklady zahrnují opravu povrchů komunikací a chodníků a předpokládaná cena je 30 000 000,-Kč.

Vodoprávní úřad provedl v místní části Medlešice v roce 2018 fyzickou kontrolu všech nemovitostí - bylo provedeno 234 kontrol. Výsledkem kontrol je detailní zmapování způsobu likvidace odpadních vod, zároveň byli všichni vlastnící nemovitostí informování o svých zákonných povinnostech a řádné péče o stavby na likvidaci odpadních vod.

V místní části Vestec není kanalizace, pouze v některých částech obce je kanalizace dešťová odvádějící srážkovou vodu z komunikací. Odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou řešeny buď čistícími zařízeními s trativody nebo vyvážecími jímkami.

V místní části Topol ke jednotná kanalizace s volnou výustí do vodního toku. Jednotlivé objekty jsou do kanalizace napojeny přes čistící zařízení.

Na ostatním území města nové kanalizační stoky budovány nejsou, veškeré investice směřují do oprav stávající kanalizační sítě.

2.1.B Čištění odpadních vod ?
98%

Sebehodnocení +1

Trend - stabilní

Postupně se všechny nové rozvojové lokality napojují na centrální kanalizaci. Výhledově bude dořešeno odkanalizování největší místní části Medlešice.

Hodnocení oponenta -1

Trend ↑ zlepšující se

Minulý audit uvedl 90 %, nyní je napojeno 98 % obyvatel na kvalitní čištění odpadních vod. Řešení nakládání s odpadními vodami ve třech příměstských oblastech je naprosto neuspokojivá (evidentní narušování přírodních cyklů - eutrofizace, pravděpodobná kontaminace půd v místě zasakování apod.). Pozitivním krokem je projektová příprava na stavbu ČOV v Medlešicích. Vzhledem k mimořádně vysokým nákladům na efektivní řešení v dalších dvou odlehlých městských částech lze pozitivně hodnotit alespoň osvětu a kontrolu nakládání s odpadními vodami. Tato situace ale není dlouhodobě udržitelná.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2018

ČOV Litoměřice dlouhodobě s velkou rezervou splňuje limity nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. V oblasti Želetic byl vybudován nový kanalizační řad pro odkanalizování posledních několika obytných budov, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizační síť. Počet cizinců nepřekračuje v Litoměřicích 20 %.

Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona.

Na celém území města je jednotný kanalizační systém, kromě části Želetic, kde se dokončuje napojení několika budov na kanalizační síť.

Procento napojených obyvatel na centrální ČOV není konečné číslo, nadále se počítá s dalším dobudováváním kanalizační sítě v okrajových lokalitách města, kde probíhá výstavba nových rodinných domů.

V roce 2017 byl na kanalizační síť připojen Písečný ostrov s veřejným koupalištěm.

Kvalita vyčištěné odpadní vody je sledována dlouhodobě SVS a.s. http://app.scvk.cz/res/sewerage/lt_litomerice_01.pdf

Údaje jsou předávány KÚÚK.

2.1.B Čištění odpadních vod ?
98,7 %

2015 - 98,5 %
2017 - 98,7 %

Sebehodnocení +2

Trend ↑ zlepšující se

Kvalita vod dlouhodobě s velkou rezervou splňuje legislativní požadavky. Na kanalizaci se zakončením na ČOV je napojeno 98,7 % obyvatel a postupně jsou napojovány další lokality.

Hodnocení oponenta +2

Trend ↑ zlepšující se

Hodnota indikátoru 98,7% napovídá, že město dosahuje vysokého stupně napojení, trend v procentech připojení je mírně stoupající

2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období?

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2020

Množství znečišťujících látek klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla např. pro použití látek s obsahem fosforu v pracích prostředcích. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění. Ke snížení znečištění ze splachů zemědělství přispěla i realizace opatření navržených po KPÚ v k. ú. Pančava. http://www.soutezzitkrajinou.cz/cz/prihlasene-projekty/2018/23/tvorba-a-ochrana-krajiny

Z údajů provozovatele centrální ČOV plyne následující:

- pro zdroj znečištění ČOV Jihlava bylo OLVHZ Krajského úřadu kraje Vysočina vydáno povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových v ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, Pcelk. a Ncelk.

- provoz ČOV Jihlava nevykazoval v citovaném období výrazné změny v procesu čištění odpadních vod

- kvalita vypouštěných odpadních vod v období r. 2017-2019 ve sledovaných ukazatelích taktéž nevykazuje výrazné změny

- procento účinnosti odstranění znečištění se u ukazatelů BSK5, CHSKCr, NL, Pcelk. pohybuje v rozmezí 96 - 99 % a u ukazatele Ncelk. 84 – 87 %

Produkce BSK5 na přítoku na ČOV Jihlava v roce 2016 byla 1872,2 t/rok, což představuje skutečné zatížení ČOV Jihlava 85 489 EO (při výpočtu je uvažováno s produkcí BSK5 60g/EO/de t/rok. n). Vývoj vypouštěných znečišťujících látek od roku 2016 lze sledovat v následujících tabulkách:

ČOV Jihlava 2016		Odtok
		BSK₅	CHSK_Cr	NL	N_celk	Pc
		mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
Průměr		2,97	24,92	2,43	10,25	0,44
bilance t/rok		13,4	112,45	10,98	46,25	1,97
množství OV	m3/rok	4 512 430

ČOV Jihlava 2017		Odtok
		BSK₅	CHSK_Cr	NL	N_celk	Pc
		mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
Průměr		2,72	26,67	2,87	8,43	0,26
bilance t/rok		12,63	123,8	13,31	39,12	1,21
množství OV	m3/rok	4 641 763

ČOV Jihlava 2018	Odtok
	BSK₅	CHSK_Cr	NL	N_celk	Pc
	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l	mg/l
Průměr	2,66	28,6	2,36	11,76	0,26
bilance t/rok

Porovnání měst

Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje? Podle jakých kritérií či oblastí? Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi na otázky...

2 Životní prostředí

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě obce?

2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking?

2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity.

2.1.5 Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou?

2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období?

Zajímá Vás, jak města porovnat z pohledu udržitelného rozvoje?
Podle jakých kritérií či oblastí?
Díky těmto Auditům udržitelného rozvoje naleznete odpovědi
na otázky...