Stávající spotřeba pitné vody v částech městam kde je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury samo město, je přibližně 77 litrů na osobu a den, což je o 10 litrů méně než je celorepublikový průměr.

Dle údajů JVAK došlo v příměstské části Kosov, která je v současnosti jedinou příměstskou částí, v níž město vlastní a provozuje vodovod samo, ke snížení spotřeby vody mezi lety 2012 a 2014 z 2.874 m3 na hodnotu 2.523 m3 v roce 2014. Protože Jihlava neprovozuje vodohospodářskou infrastrukturu v dalších příměstských částech ani v centrální Jihlavě, jsou tato data vztažena pouze k části infrastruktury provozované městem

 V roce 2014 bylo v Kosově spotřebováno 2 359 m³, 18 m³/obyv.

V roce 2015  2 668 m³ o 13 % více než za rok 2014, 20,36 m³/obyv.

V roce 2016  2 746 m³, o necelá 3 % více než v roce 2015, 19,06 m³/obyv.  Nárůst spotřeby v roce 2015 je dán také nově napojenými obyvateli rodinných domů.

V těch částech města, kde dodávky vody zajišťuje Vodárenská akciová společnost, je situace následující:

 Spotřeba pitné vody dle informací Vodárenské akciové společnosti  v roce 2016 činila 30,8 m3/os/rok (84,4o/obyvatele/den), specifická spotřeba pitné vody na obyvatele je v letech 2015 a 2016 srovnatelná . V roce 2016 došlo k mírnému snížení spotřeby pitné vody na jednoho obyvatele, a to  o 0,1 l/obyv./den Celková spotřeba pitné vody v roce 2016 byla 2 676 715 m³, zde je však zahrnuta i spotřeba vody jiných odběratelů, než domácností.

Jak je vidět z výše uvedeného se údaje o spotřebě pitné vody vzhledem k různým provozovatelům vodohospodářské infrastruktury liší. Obě čísla jsou však reálná a odpovídají skutečnosti. Situace ohledně provozování VHI se nyní velmi intenzivě řeší, protože nejasné vlastnické i provozovatelské vztahy blokují i řadu dalších nutných investic v oblasti VHI. V současné době probíhá řada soudních sporů i správních řízení u různých institucí. Do vyřešení sporů a ukončení majetkoprávního vypořádání, které umožní sjednocení provozování voidohospodářské infrastruktury ve městě, není možné stávající situaci v nesrovnalosti dat zlepšit.

Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší (viz i 2.1.3).

Spotřeba vody (v m³/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující:

                                   2014                 2015                 2016

Děčín                           32                    32                    33

Chomutov                    35                    32                    34

Teplice                         36                    35                    36

Přerov                          36,534              36,951              36,826

Karlovy Vary                35,113              34,887              34,739

Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.

• 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
  30800

 úspora mezi lety 2014 a 2015 byla cca 210 l/osobu/rok, tedy 0,59 l/osobu/den

 Spotřebu vody umíme sledovat pouze ve veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mezi roky 2008 – 2015 stoupla, což ovšem může souviset s nárůstem počtu pracovníků na úřadě i nárůstem počtu klientů. Částečně může být vyšší spotřeba ovlivněna i tím, že v budovách magistrátu jsou nájemci, jejichž chování může město jen těžko ovlivnit.

Vzhledem ke stoupající spotřebě v předchozích letech provádí město postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Z technických opatření lze jmenovat zejména instalaci 16ti omezovačů průtoku baterií v budově na Vrchlického 16, v budově tělocvičny v Hluboké ulici pak byly u čtyř sprch instalovány omezovače průtoku.

Spotřeba vody v budovách magistrátu města Jihlavy:

2008 – 2997 m³

2009 – 3991 m³

2010 – 4143 m³

2011 – 4782 m ³

2012 – 4787 m³

2013 – 4647 m³

2014 – 4842 m³

2015 - 4597 m

V současnosti město žádným způsobem nereguluje spotřebu vody například v nájemních smlouvách a podobně. Probíhají diskuse o změnách v uspořádání odborů na magistrátu, připravuje se stěhování, úpravy nových budov a s tím spouvisející rekonstrukce budov i infrastruktury. Opatření v této oblasti lze připravit v příštím období, v současnosti však žádná realizovaná nejsou.

Spotřeba vody se meziročně žádným výrazným způsobem nemění - ani v závislosti na rozdílné klimatické situaci a většímzu suchu.

Statutární město Jihlava realizuje osvětové kampaně s cílem zvýšení možností zásaku dešťových vod zaváděním nových typů zeleně ve městě i řadou dalších opatření.

Na území města fungují dva hlavní provozovatelé vodohospodářské infrastruktury - městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s. a Vodárenská akcviová společnost, a. s. (tato provozuje podstatnou část vodárenské infrastruktury). Každá společnost si stanivuje sama vodné a stočné pro provozovaný majetek, jeho hodnoty nejsou stejnné. V obou případech však došlo v posledním rocve k navýšení.

Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší. Úhrny srážek v letech 2008 - 2017 v mm v Jihlavě byly následující:

2008   574 mm

2009   795 mm

2010   842 mm

2011   578 mm

2012   646 mm

2013   691 mm

2014   660 mm

2015   553 mm

2016   549 mm

Vývoj cen vodného a stočného ve sledovaném období  -viz příloha i zde: http://www.svakjihlavsko.cz/files/Cena%20vodneho%20a%20stocneho%20.pdf

Spotřeba vody (v m³/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující:

                                   2014                 2015                 2016

Děčín                           32                    32                    33

Chomutov                    35                    32                    34

Teplice                         36                    35                    36

Frýdek - Místek            23,141              22,813              26,901

Přerov                         36,534              36,951              36,826

Karlovy Vary                35,113              34,887              34,739

Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.

• Rekonstrukce vodovodu v ulici Brněnská
• Výstavba vodojemu a nového přívodního řadu v části města Kosov.
• Výstavba nového vodovodu v části města Sasov
• průběžná rekonstrukce vodovodní sítě snižuje ztráty při distribuci vody. Dále dělá město osvětové kampaně vyzývající k šetření vodou. Blíže - viz 2. 1. 5.

• V současném stavu je v severní části města Jihlavy velice nízká kapacita vodojemů, výhledově bude kapacita vodojemů kritická. V téměř celém území města dochází k velkým hydraulickým ztrátám v době odběrových špiček a k velkému rozkolísání tlakových poměrů. To má negativní dopad na kvalitu zásobování vodou obyvatel, poruchovost, úniky vody a životnost potrubí. Proto je třeba vybudovat novou vodovodní síť tzv. propojovací řad včetně vodojemu „Bukovno“ v severní oblasti města Jihlavy. Tímto opatřením zvýšíme objem vodojemů a zvýšíme dopravu vody z vodojemu Kosov do vodojemu „Bukovno“ v severní oblasti, tím kvalitně a v dostatečném množství budeme zásobovat pitnou vodou obyvatele v severní a jižní oblasti, omezíme ztráty a úniky vody, zabráníme rozkolísání tlakových poměrů.

• 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ?
  30800

 Informační cedulky v budovách obce umístěny nejsou, na veřejných WC jsou umístěna upozornění na skutečnost, že lze použít úsporné splachování.

Ekologická výchova v tomto směru probíhá i na jihlavských školách. Podrobnosti lze zjistit v rámci zpracované Analýzy environmentálního vzdělávání na jihlavských základních školách - https://www.jihlava.cz/projekt-zkvalitneni-ma21-v-jihlave/ds-56323/archiv=0&p1=105604

Klíčovou roli sehrávají pro jihlavské školy z hlediska spolupráce v EV 2 subjekty – a to Environmentální centrum PodpoVRCH ZOO Jihlava (9 z 12 škol) a školské zařízení Chaloupky

Dále jsou uváděna další střediska ekologické výchovy v ČR. Z organizací v rámci města dále jednotlivé školy spolupracují zejména se Službami města Jihlavy (uvedeno 4x), muzeem (2x), DDM, Ekoinfocentrem Jihlava, Nízkoprahovým klubem a centrem primární prevence Vrakbar, Jihlavskými kotelnami s.r.o., ČOV Jihlava (Vodárenskou akciovou společností a.s.), v oblasti třídění odpadů pak s ASMJ s.r.o. Jihlava (třídicí linka) a provozovnou TSR company v Jihlavě (1x), v širším okolí dále s firmou ESKO-T na Třebíčsku (vše uvedeno 1x).“

Ekologická osvěta probíhá i v rámci akce Ozvěny Ekofilmu.

2017 - http://www.zoojihlava.cz/cz/pred-navstevou/kudy-k-nam/62-obsah/akce/seznam-akci/ozveny-ekofilmu/263-ozveny-ekofilmu, http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352,

2016 - http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352

Vzhledem k vývoji klimatické situace uvažuje město o tom, že některý z Dnů Země v příštím období bude věnován právě vodě - šetření s ní a její ochraně.

V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v některých částech města. Realizací této akce došlo nově k napojení 2695 ekvivalentních obyvatel. Je tedy zřejmý nárůst podílu obyvatel napojených na centrální ČOV. Počet nově napojených obyvatel tedy vzrostl o více než 5%, u řady dalších obyvatel se zkvalitnilo odvádění splaškových vod.

Odpadní vody jsou čištěny na centrální ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmení 82,5 - 99,6 %. Změna v procentuelní účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých uklazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná.

Při rekonstrukci ul. Srázná byla na místo původní jednotné kanalizace vybudována kanalizace oddílná tj. samostatná splašková a dešťová.

http://www.jihlava.cz/regenerace-verejnych-prostranstvi-ul-srazna-jihlava/d-501244

• 2.1.B Čištění odpadních vod ?
  91

 Podíl napojených obyvatel roste s tím, jak jsou dobudovávány kanalizační napojení v příměstských částech

 Množství znečišťujících látek klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla např. pro použití látek s obsahem fosforu v pracích prostředcích. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění.

V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v příměstských částech. Na centrální ČOV tak bylo napojeno nových 2695 ekvivalentních obyvatel.

V současnosti probíhá budování stokové sítě v příměstské části Zborná, která byla doposud odkanalizována přes domovní čistírny do toku (Zlatý potok - EVL). Nově bude tato část odkanalizována stokovou sítí na centrální ČOV v Jihlavě.

V roce 2016 došlo k dokončení vybudování splaškové kanalizace a ČOV v části města Henčov. Dále byla vybudována dešťová kanalizace v části ulic Školní a Pošumavská, realizace této akce bude pokračovat i v roce 2017.

Vlivem provedených opatření došlo ke snížení znečištění vod mezi lety 2012 a 2016 o znečišťující látky: NL o 106 t/rok, BSK5 o 1255,4 t/rok, CHSKCr o 2078,10 t/rok, Pcelk. o 33,60 t/rok, N-NH4+ o 151,70 t/rok, Ncelk. 204,40
Produkce BSK5 na přítoku na ČOV Jihlava v roce 2016 byla 1872,2 t/rok, což představuje skutečné zatížení ČOV Jihlava  85 489 EO (při výpočtu je uvažováno s produkcí BSK5  60g/EO/de t/rok. n). Od provozovatele ČOV se nepovedlo zjistit původní hodnoty před provedením opatření, proto nelze ani spočítat procentuální zlepšení. Vývoj však lze sledovat například na vývoji kvality vody v řece Jihlavě, která je recipientem, do nějž jsou vyčištěné vody zaústěny. Viz níže.

Vzhledem k složité mnajetkoprávní situaci ve vztahu k vodohospodářské infrastruktuře ve městě není možné přesněji dohledat údaje o množství vypouštěných škodlivin před realizací opatření. Situace je však průběžně monitorována všemi kompetentními orgány.

SVAK Jihlavsko (kterého bylo město Jihlava členem od roku 2003 do roku 2012 ) vybudovalo v rámci Projektu ISPA hlavní kanalizační sběrač v městských částech Pávov a Antonínův Důl, do kterého se následně mohly napojit i firmy v průmyslové zóně, jež se zejména v těchto městských částech nachází. Tímto je možné odpadní vody odvést na centrální ČOV a tím i zajistit jejich účinnější vyčištění – Celkem bylo vybudováno 17.574 m nových gravitačních stok, 1.814 m bylo rekonstruováno. Zároveň bylo vybudováno 10 čerpacích stanic na čerpání splaškových vod z příměstských částí na centrální ČOV.

Odpadní vody jsou čištěny na centrální městské ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmezí 82,5 – 99,6 %. Změna v procentuální účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých ukazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná. http://www.vodarenska.cz/divize-jihlava/kvalita-ov-na-odtoku-z-cov

Město jedná s největšími znečišťovateli o možnostech znečištění vod z jejich provozů jak formou separátních jednání, tak i uplatňováním svých požedavků v rámci projenávání podmínek vydávání integrovaných povolení IPPC. Tímto způsobem došlo k úpravě limitů např. pro firmu Kronospan, kde bylo v roce 2016 vydáno integrované povolení, v němž jsou obsaženy přísnější limity pro vypouštěné odpadní vody, ale i realizace dalších opatření, zabraňujících například úniku znečištěných hasebních vod do vod povrchových v případě automatického hašení požádů na linkách.

Při povolování nových objektů vodoprávní úřad důsledně vyžaduje dodržování limitů pro vypouštěné odpadní vody.

O vývoji čistoty vody v řece Jihlavě se lze dočíst i v Souhrné zprávě o vývoji jakosti vod v Povodí Moravy. Tuto lze najít zde: http://www.pmo.cz/download/souhrnna-zprava-2015-16.pdf. Ze zprávy je patrné (str. 18.), že na rozdík od řady dalších řek v tomto povodí, u řeky Jihlavy dochází k pozitivnímu vývoji.

Řadu dalších informací o čistotě vody v řece Jihlavě lze získat i zde:

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058346

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058347

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0ahUKEwizho_H45nVAhXGd5oKHTrYB4UQFggrMAM&url=http%3A%2F%2Fvodninadrze.pmo.cz%2Fdownload%2Fkonecna-studie-ochrany-pudy-a-vody-v-povodi-jihlavy.pdf&usg=AFQjCNE7swzp0ifmgtcl6o0Yduxwi2YIXw

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4061246

• 2.1.B Čištění odpadních vod ?
  91

Hodnota indikátoru:

91% obyvatel v roce 2016 - k nárůstu počtu napojených osob došlo zejména v letech 2014 - 2016, kdy proběhl velký projekt rekonstrukce a dobudování kanalizační sítě.

Na centrální ČOV je v Jihlavě napojeno 45 906 obyvatel z celkového počtu cca 50 000 obyvatel města.
Prostřednictvím domovních ČOV je od roku 2008 odkanalizováno 70 domácností, v nichž žije cekem 290 obyvatel.

 Při rekonstrukcích stávající kanalizace, nebo při budování kanalizace nové, je důsledně dbáno na to, aby byla budována oddílná kanalizace a dešťové vody nebyly odváděny splaškovou kanalizací na ČOV. První variantou při likvidaci dešťových vod, je-li to technicky možné, je ovšem zásak na vlastním pozemku. Přesná evidence však neexistuje i proto, že u té části města, kde neexistuje oddílná kanalizace, je dešťová voda mnohdy zasakována přímo na pozemku, případně je zadržována a následně využívána jako voda pro zalévání.

Dle údajů z GIS je v současnosti odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace ze 14% zastavěného území města. Ve zbylé části zastavěného území je na části ploch (zejména u rodinných domů) dešťová voda zasakována, případně jímána a používána na závlahy. Procento těchto ploch však nelze stanovit ani z leteckcý snímků, ani z GIS, expertní odhad by mohl být rovněž velmi nepřesný.

Při přípravě a provádění sadových úprav dbáme na vytvoření dostatečné plochy ne jen pro dřeviny samotné, ale i souvislých zelených poch umožňujících zásak dešťové vody. S tímto cílem zavádíme i další typy vegetačních prvků, jako jsou například záhony letniček či trvalek z přímých výsevů, které díky způsobu zpracování půdy výrazně vyšují možnost zásaku a navíc zvyšují biodiverzitu ve městě.

Ve spolupráci s nevládními organizaceni se snažíme na plochách veřejné zeleně budovat tůně pro retenci vody (například dvě tůně v prostoru "U klíčů, či přírodní učebna u ZŠ Březinova -  Demlova), které slouží rovněž ne jen k zvýšení retence vody, ale i k zvýšení biodiverzity v místě.

• 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami ?
  14

Byla odbahněna nádrž Borovinka, která nyní plní i retenční schopnost při zachycení vyšších průtoků. V letech 2009-2010 byly realizovány projekty na zvyšování retenční schopnosti krajiny (http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=472065)

 Byly odbahněny rybníky Za Prádelnou a Maškův, v roce 2015 pak rybník v Herolticích. 

Co se týče odkanalizování města, v místech, kde byla v minulosti budována jednotná kanalizace, je při rekonstrukci vždy budována oddílná kanalizace, stejně tak při realizaci nových projektů a nové výstavby je budována splašková kanalizace, do které nejsou pouštěny dešťové vody a jejich likvidace musí být řešena přímo na pozemku, nebo jiným způsobem.

Postupně jsou odbahňovány a revitalizovány i další rybníky ve vlastnictví města.  V rámci projektu Snížení řečiště ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy byla v roce 2015 dokončena na zachycení a zpomalení odtoku dešťových vod dešťová zdrž.  Dále pak JVAK  jako provozovatel vodovodní a kanalizační sítě ve městě v souladu se zákonem o vodách ve všech vyjádřeních k výstavbě požaduje zásak dešťových vod na pozemku investora s regulovaným odtokem do vod povrchových. Tento postup vyžaduje i vodprávní úřad ve všech svých vyjádřeních k novým investicím, v místech, kde je to technicky možné, i při rakonstrukcích stávajících objektů. V příměstských částech jsou u nově budovaných RD využívány dešťové vody k zálivce.

Jedním z opatření ke zvýšení retence vod může být i budování ploch určených k příležitostvému parkování ze zasakovací dlažby zatravňovacími dlaždicemi. Tímto způsobem byla vybudována parkovací plocha například v areálu Malého Heulosu. Tento způsob budování parkovacích ploch vyžaduje město v případech, kdy je to technicky možné, i od inestorů v nových developerských projektech.

Pro trvalé parkování byla v rámci revitalizace veřejných prostranství, především sídlišť a sportovních areálů, nově vybudována parkoviště ze zasakovací dlažby na největším sídlišti v Jihlavě tvořeném ulicemi Březinova, Na Kopci a Demlova a dále na sídlišti Královský vršek. Z této dlažby bylo také vybudováno parkoviště pro 32 parkovacích stání ve sportovně relaxačním centru Český mlýn.

Dále se město snaží v projektech nových připravovaných investic navrhovat jiná technická opatření zpomalující odtok dešťových vod. Příkladem může být návrh zasakovacích průlehů u investice zpevněné dráhy letiště Jihlava - Henčov. Tato plocha se nachází na evropském rozvodí a jako součást investice jsou navržena nikoliv technická opatření pro zachycení vody a její bezpečné odvedení do toku, ale přírodní průlehy na zachycení srážek s možností zásaku těchto vod na lokalitě.

Při realizaci nových parkových úprav (například v prostoru "U klíčů" u řeky Jihlavy či v prostoru parku Ohrada) se město snaží vyhnout zpevňování ploch například budováním zpevněných chodníků a plochy nechává spíše jako nezpevněné s porostem trávníků, které snesou vyšší intenzitu sešlapu.

Dalším z opatření postupně realizovaných je nahrazování zpevněných ploch na ostůvcích v komunikacích či na kruhových objezdech plochami zeleně či záhony typu "silber sommer", které jsou ne jen esteticky mnohem hodnotnější, ale umožňují zásak srážkových vod v místě.

Při povolování nových objektů je vodoprávním úřadem důsledně vyžadováno zasakování dešťové vody na pozemku investora.

• 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami ?
  14

Hodnota indikátoru:

postupné zvyšování podílu zásaku i zpomalení odtoku

 Na území Jihlavy jsou vymezeny skladební prvky všech úrovní systému ÚSES. V částech, kde byly skladební prvky lokální úrovně nefunkční nebo pouze částečně funkční, postupně dochází k jejich úpravám. Většina vymezených skladebních prvků ÚSES v Jihlavě je však již dnes funkční. První částí takto upravenou je biocentrum u Českého mlýna na řece Jihlavě, kde v rámci revitalizace území Českého mlýna v prostoru mezi mostem s dálničním přivaděčem a novou lávkou u restaurace Starka došlo k úpravě lučních porostů směrem k přirozenější druhové skladbě, byl zde zachovám původní náhon a upraveny podmínky pro existenci řady druhů živočichů, zejména ptáků (m.j. ledňáček říční). V současnosti již probíhá úprava navazujícího biocentra Pod viaduktem, kde v místě bývalého zařízení staveniště a skládky stavebních materiálů dochází k úpravě plochy a jejímu osetí přírodě blízkou směsí. Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována i výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložních rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Dále jsou zde vytvářeny malé vodní plochy pro vytvoření podmínek pro existenci obojživelníků a plazů.

Mezi lety 2004, kdy byl schválený územní plán a současností došlo k tomuto vývoji:

Postupně dochází k úpravám - většinou zpřesňování hranic skladebních prvků ÚSES, jejich výměra se zvětšuje, takže i když procento funkčních ÚSES mírně klesá, ve skutečnosti se situace zlepšuje.

V roce 2015 došlo k úpravě části biokoridoru v místě bývalé technické nádrže za Vodním rájem. V tomto místě  byly vytvořeny dvě tůně pro existenci obojživelníků (byl zde zaznamenán výskyt několika druhů žab i výskyt čolků), dále zde již byla plocha upravena jako trvalý travní porost s druhovou skladbou květnaté louky s doplněním domácích druhů dřevin, zejména vrb.

Město má zpracovaný pasport zeleně, který funguje interaktivně a jsou do něj zanášeny hned všechny změny - kácení i výsaby dřevin, ošetření dřevin (druh, doba provedení, typy řezů i vazeb stromů a podobně). Díky tomuto pasportu dokázalo město realizovat v letech 2009 - 2015 i velký projekt Revitalizace zeleně v Jihlavě, v jehož rámci bylo ošetřeno 3990 stromů na nejfrekventovanějších místech města (hřbitovy, uliční stromořadí, areály ZŠ a MŠ, plochy parků a lesoparků i menší plochy veřejné zeleně). Současně s tímto projektem byly z prostředků města ošetřeny i stovky dalších stromů.

Ve městě probíhají od roku 2010 i postupné větší zásahy do stávajících porostů - pěstební probírky doplěné výsadbou dřevin a ošetřením dřevin zejména na sídlištích. Tyto zásahy mají za cíl stabilizaci porostů, zvýšení jejich provozní bezpečnosti, ale i vytvoření věkově a druhově diferencovaných porostů, které mají mnohem vyšší perspektivu dlouhodobé existence na lokalitě s kontinuálním efektem bez rizika nutnosti jednorázového plošného kácení.  

Dřeviny jsou ve městě průběžně vysazovány a druhové spektrum je voleno tak, aby byly dřeviny lépe adaptabilní na městské prostředí. Od roku 2008 do konce roku 2016 bylo ve městě na městských pozemcích vysázeno 2489 stromů a 4469 keřů (přesné počty viz příloha). Informace o kácení a sázení jsou zveřejňovány pravidelně na webu města a v Novinách jihlavské radnice. http://www.jihlava.cz/vysadby-stromu-a-keru/ds-54118/archiv=0&p1=50137

Díky opatřením popsaným výše se zvyšuje schopnost adaptace města na klimatické změny, které s sebou v případě Jihlavy nese i problémy s podkorními škůdci - problémy s kůrovcem u smrků ve městě v důsledku velké koncentrace napadených stromů dovážených do firmy Kronospan.

Na území města se vyskytují:

Přírodní rezervace Zaječí skok – smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy; pozoruhodná botanická lokalita kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Výměra rezervace 2,31 ha; péče spočívá pouze v udržování formou hospodaření v lesích, na tom město spolupracuje s vlastníkem LČR a jedná i o odkupu. V současnosti město nemá k tomu MZCHÚ vlastnický vztah, přesto spolupracuje s vlastníkem LČR na přípravě zásahů. Dále pak město v rámci projektu Stříbrné pomezí vyznačilo pěsí i cyklistické trasy vedoucí v tomuto MZCHÚ, čímž dochází k popularizaci území.

Přírodní památka Vysoký kámen – přirozená a přírodě blízká společenstva květnatých bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem; výměra 12,52 ha; péče spočívá v úpravě lesního hospodaření, vlastníkem je LD Štoky, v němž má město podíl. PP je součástí mnohem větší lokality soustavy NATURA 2000 Vysoký kámen.Město je jedním z členů LD Štoky, podílí se tady na přípravě LHP pro toto území a tím i na prosazení přírodě blízkých opatření v péči o území, zejména doplňování listnatých dřevin a jední do druhové sklaby. Dále pak město zařadilo tuto plochu do projektu Stříbrné pomezí, kterým sem dovede více pěších i cyklonávštěvníků a tím přispívá k popularizaci území.

Dále pak je na území Jihlavy několik lokalit soustavy NATURA 2000 -  kromě zmíněného Vysokého kamene (u nějž je výměra lokality NATURA 2000 mnohonásobně větší než u původní PP) se jedná ještě o Rybník Lukáš (zhlaví nejvýše položeného ze soustavy vodárenských rybníků), lokalitu Šlapanka a Zlatý potok. Zde město jako vlastník rovněž svými kroky přispívá ne jen k zachování, ale i k posílení předmětu ochrany - zachování mokřadních společenstev ve zhlaví rybníka Lukáš a zachování a zlepšení podmínek pro vydru říční, která je hlavním předmětem ochrany u EVL Šlapanka a Zlatý potok, například napojením městské části Zborná na centrální ČOV.

U rybníka Lukáš v současnosti město připravuje rekonstrukci hráze, která je ve špatném technickém stavu. Rekonstrukce by měla vést k lepšímu zadržování vody a tím i k vytvoření stabilnějších podmínek pro mokřadní společenstva ve zhlaví rybníka. 

Kromě lokalit, které jsou na území města Jihlavy je město Jihlava vlastníkem a zabezpečuje péči i o další MZCHÚ:

 Přírodní rezervace V Klučí je 25,06 ha velká lesní rezervace, kde je předmětem ochrany soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů. Jedná se o hospodářský les ve vlastnictví města Jihlavy, kde je hospodaření přizpůsobováno předmětu ochrany. Pato plocha je i součástí lokality NATURA 2000 – Špičák. Město zajišťuje ochranu lokality zejména přírodě blízkými způsoby péče, které prosazuje i do LHP. Jde zejména o individuální oplocenky.

Dále pak je město vlastníkem pozemků a rybníka v přírodní rezervaci Vílánecké rašeliniště, kde je na 8,20 ha chráněn malý fragment původně rozsáhlejšího komplexu svahového a přechodového rašeliniště, který je lokalitou výskytu vzácné rašeliništní květeny a některých ohrožených a fytogeograficky působivých druhů rostlin. Zde město spolupracuje s NNO a Krajem Vysočina na zajištění managementu této lokality tak, aby nedocházelo k zarůstání lokality a tím degradaci rašeliné flóry.

U všech výše zmíněných lokalit je důležité i to, že město ve svých materiálech lokality propaguje a dělá osvětu, kterou vysvětluje důvody ochrany, způsob péče o chráněná území a kroky, které jsou realizovány.

O biologicky cenné plochy se společně s městem starají i neziskové organizace. Město jim pronajímá pozemky za symbolické částky, neziskovky zde pak realizují management na podporu biodiverzity. Jde ne jen o ochranu cenných rostlinných druhů či batrachofauny, ale například i o zachování lokality listonohů a žábronožek v bývalém vojenském prostoru.

Lze dohledat na http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/

 K úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru nedochází, naopak se snažíme podíl přírodních ploch zvyšovat a na stávajících nezpevněných plochách dělat opatření ke zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti ploch.  Tato opatření jsou realizována samotným městem, i ve spolupráci s dalšími investory a s NNO. U některých ploch jsou využívány kromě standardních (sečení, probírky dřevin, budování tůní) i nestandardní postupy, jako jsou například závody terénních aut v ploše bývalého vojenského prostoru, které přispívají k vytvoření a zachování podmínek pro existenci kriticky ohrožené žábronožky a listonoha (Pístovské mokřady).

K výstavbě nových objektů dochází buď uvnitř města na plochách, které byly v minulosti zastavěné, nebo jsou nevyužívané a neslouží jako plochy zeleně, nebo na orné půdě s nižší bonitou, které rovněž nejsou přírodními plochami s vysokou ekologiucko-stabilizační funkcí. V důsledku výstavby nedochází k úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru.Výstavba probíhá buď na plochách orné půdy s nízkou bonitou, nebo na plochách využívaných jako ostatní plochy či plochách po demolici jiných objektů (CityPark na ploše bývalé továrny Jihlavanu, budova VZP ma ploše bývalých kasáren a pod.). Připravované plochy pro novou výstavbu jsou většinou na intenzivně zemědělsky využívaných plochách s nízkou bonitou půdy.

Zlepšuje se rovněž péče o nezastavěné plochy. Máme zpracovaný pasport zeleně, na základě kterého známe výměry ploch, o které se staráme, což umožňuje ne jen lépe určit náklady na údržbu zeleně, ale i vytvořit koncepci v péči o zeleň na další období. V pasportu nejsou stromy hodnoceny sadovnickou hodnotou, protože tento údaj může být relativní a je mnohdy problematicky využitelný, je v něm však podrobně popsáva každá dřevina včetně provozní bezpečnosti, perspektivy na stanovišti, nutnosti zásahů včetně jejich specifikace, následně i popisu provedených zásahů se stanovením dalšího postupu (například opakované zdravotní řezy či revize vazeb, případně nutnost opakovaní tahových zkoušek či jiných přístrojových metod).

Výměry všech obhospodařovaných vegetačních prvků jsou v příloze.

Stromy  - počet soliterních stromů 25 389 ks, dále pak jsou ve městě stromy a keře rostoucí v zapojených skupinách (výměry viz příloha).

Ve městě je cca 10,3 km jedno- dvouřadých alejí a stromořadí.

Postupně se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství (blíže viz i 2.2.5). Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m² zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m² zelených ploch. Přírodě blízké plochy ve městě neubývají - jak správce zeleně, tak oprgán ochrany přírody pečují o jejich zachování a zvýšení kvality.

Bližší údaje o vývoji ploch jednotlivých typů viz příloha u bodu 2.2.6.

Město si v roce 2016 pořídilo do svého vlastnictví tomograf, z jehož pomocí lze nedestruktovní metodou stanovit případné skryté vady dřeviny, které by mohly způsobit riziko pádu a lze tedy i podobným rizikům předcházet. Současně tak je možné předejít kácení u dřevin, u nichž mohou vznikat pochybnosti o provozní bezpečnosti, které tato přístrojová metoda může vyvrátit.

Dalším prováděným opatřením pro zvýšení biodiverzity ve městě je i změna typu vegetačních prvků - zavádění květnatých luk s vyšším podílem dvouděložních rostlin, dále změna koncepce letničkových záhonů z předpěstovaných letniček na letnčky z přímých výsevů, které významným způsobem přispívají k rozvoji bezobratlých  i na ně vázaných obratlovců. Do přírodě blízkých ploch jsou umísťovány i loggery a všechna tato opatření jsou doprovázena osvětou vysvětlující kroky města i jejich smysl. V posledích dvou letech ve městě přibyly i velké plochy cibulovin, které zvyšují ne jen jarní estetický efekt, ale jsou i jednou z prvních potravních příležitostí pro hmyz.

Osvěta v oblasti ochrany přírody je realizována i formou naučných stezek - ve sledovaném období byla realizována naučná steznka Stará plovárna a byl k ní vydán propagační materiál.http://www.jihlava.cz/brozurka-zve-na-prochazku-kolem-stare-plovarny/d-513999  Stará plovárna v minulosti sloužila i jako přírodní koupaliště, v současnosti tomu však kvalita vody neodpovídá a protože nádrž je ve vlastnictví státu (ve správě Povodí Moravy, s. p.) město nemá ani moc možností jak situaci s kvalitou vody ovlivnit. Není zde tedy plánován návrat ke koupání. Město se stará hlavně o okolí nádrže, kde realizuje opatření v porostech (probírky cílené na zvýšení biodiverzity), výsadba starých krajových odrůd do bývalého škoilního ovocného sadu, umístění laviček v okolí nádrže, výsadba miniarboreta domácích dřevin pod hrází nádrže u dětského hřiště (aby bylo možné na jednom místě porovnat například tři druhy domácích javorů a pod.).

Osvěta je realizována i ve spolupráci se ZOO Jhlava (blíže viz. kapitola 2.2.7.)

 Podíl ekologicky stabilních ploch ve městě je zvyšován zejména realizací opatření proti vodní erozi (zatravňování nestabilních ploch orné půdy) a zvyšováním podílu přírodě blízkých ploch ve městě. Za sledované období došlo k zatravbnění cca 5,6 ha pozemků.

Na části území statutárního města probhly komplexní pozemkové úpravy. Po realizaci opatření v nich navržených (zejména zatravnění erozně ohrožených ploch) lze očekávat navýšení koeficientu.

Rozloha orné půdy:

2009 - 3206,8 ha, tedy 40,66 % 

2016 - 3130,7 ha, tedy 39,63 %

Podíl rozlohy orné půdy klesl i z důvodu zatravňování erozně nestabilních ploch. Rozlohu zatravněných ploch lze stanovit jen problematicky, protože ve většině případů vlastnici pozemků nežádají o změnu kultury a pozemky, které jsou evoidenčně vedeny jako orná půda, ale jsou problematické například z důvodu velké svažitosti nestabilní, zatravňují.

Podíl nestabilních ploch klesá ve městě jak díky výstavbě realizované na nestabilních plochách orné půdy s nízkou bonitou, tak i díky realizaci stabilizačních opatření, zejména zatravnění nestabilních pozemků.

I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území. Příkladem může být například úprava plochy za Vodním rájem, kde na ploše kdysi zpevněné došlo k odstranění panelů, následně vytvarování tovrchu, čímž vznikly dvě přírodní tůně s výskytem žab a čolků. Povrch byl následně oset směsí květnaté louky. Viz příloha.

• 2.2.B Koeficient ekologické stability ?
  KES JIHLAVA 2015 = 0,75

Hodnota indikátoru:

KES JIHLAVA 2009 = 0,74

KES JIHLAVA 2016 = 0,75

Byly vybudovány nové parkové plochy, případně revitalizovány zanedbané plochy – Park Gustava Mahlera, Český mlýn, Park nad tunelem, Rekreační zóna u Hellerova rybníka.

Revitalizace zeleně proběhla zejména na těchto plochách:

Areál pro sportovní a volnočasové aktivity u Hellerova rybníka, Jihlava (celková výměra parku) - 1,56 ha

Park nad tunelem, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha

Sportovně relaxační centrum Český mlýn, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha

Park na náměstí Svobody v rámci Regenerace veřejných prostranství – ul. Srázná, Jihlava – 2 300 m²

Dále pak byla revitalizovaná zeleň v rámci jiných projektů:

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek – plocha revitalizované zeleně – 3,37 ha

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek, II. etapa – plocha revitalizované zeleně – 6 200 m²

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Březinova, Na Kopci, Demlova - plocha revitalizované zeleně – 11,41 ha

Regenerace veřejných prostranství v MPR Jihlava – I. etapa (hradební parkán) – 1 700 m²

Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pávov – 2 600 m²

Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pístov – 1 800 m²

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Jarní – 700 m²

Revitalizace části parku Malý Heulos – 6 900 m²

Revitalizace části parku Malý Heulos – II. etapa – 9 900 m²

Z výše uvedeného je zřejmé, že se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství. Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m² zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m² zelených ploch.

Pro výstavbu jsou ve městě využívány zejména brownfields a nevyužívané plochy s nízkou ekologickou stabilitou. Město aktivně spolupracuje s investory, kteří připravují revitalizaci brownfields, řada projektů již byla realizována (CityPark, Jihlavské terasy, lokalita U dubu, objekt VZP na ploše bývalých kasáren), některé jsou připravovány (přestavba kasáren na Vrchlického ulici). K výstavbě na nových plochách však nejsou využívány přírodní nebo přírodě blízké plochy, ale probíhá většinou na orné půdě nižších bonitních tříd.

Je dodržována kompaktnost zástavby, dochází k dostavbě proluk. V novém územním plánu byly omezeny rozvojové plochy v zastavitelném území na úkor přestavbových ploch v jádrovém území Jihlavy.

Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany:
2008 – 46.647 m² trvale + 5813 m² dočasně

2009 – 10.117 m² trvale + 2 m² dočasně

2010 – 451 m² trvale + 612 m² dočasně

2011 – 23.658 m² trvale

2012 – 17.507 m² trvale + 8 m² dočasně

2013 – 11.072 m² trvale

2014 – 15.474 m² trvale

2015 - 2.991 m² trvale

2016 - 2.830 m² trvale, z toho ale 2287 m² bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru)

V minulých letech k záborům docházelo zejména v důsledku realizace velkých developerských projektů a rozvoji průmyslové zóny v Jihlavě. Tento trend se v současné době již zpomaluje.

Přehledný vývoj záborů z ÚAP viz přiložená tabulka, ze které je patrné, že úbytek orné půdy koreluje s nárůstem zastavěných ploch a ostatních ploch. Zde je nutné upozornit na to, že nelze všechny ostatní plochy v reálu považovat za ekologicky nestabilní, protože v mnoha případech jsou pro výstavbu odejmuty celé plochy, mimo samotnou zastavěnou plochu pak ale zůstává část původního pozemku vedená jako ostatní plocha, která však je využívaná jako zeleň a má vyšší ekologickou stabilitu než původní pozemek orné půdy. Mimo to je z přiložené tabulky patrný nárůst ploch TTP, PUPFL a vodních ploch.

 Na Vysočině a v Jihlavě neznamenají invazní druhy významný problém. Z druhů, které se zde vyskytují, jde v malé míře o bolševník (jednotlivé kusy v zahrádkářských koloniích likvidované samotnými vlastníky či nájemci  pozemků), v blízkosti toků se pomístně vyskytuje netýkavka, nejedná se však o významné porosty. Nejviditelnějším invazním druhem je křídlatka, tu lze najít ve větší míře na dvou lokalitách o celkové výměře cca 10 a 14 m².

 Koncepce péče o zeleň v Jihlavě i přírodě blízké plochy ve městě i jeho okolí je dlouhodobě zlepšována a je realizována s výhledem do dalších let.

Jedním z významných prostředků pro realizaci zeleně je o Ekologický fond města, ve kterém jsou soustřeďovány prostředky z odvodů za kácení dřevin v případech, kdy není možné nebo účelné přímo rozhodnutím stanovit náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Město tím řeší totální legislativní absenci trvající již od roku 1992 od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb.. Prostředky tohoto fondu jsou účelově vázány mimo jiné i na ošetření dřevn, realizaci netradičních prvků zeleně či podporu opatření ke zvyšování biodiverzity.

Důležitým článkem při osvěte v oblasti ekologcké výchovy a vzdělávání je i městem zřizovaná Zoologická zahrada, která sama o sobě dělá řadu vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Její součástí je ale i centrum ekologické výchovy PodPovrechem, kde se celoročně konají vzdělávací akce pro veřejnost.

V areálu ZOO v sledovaném období došlo k realizaci velkého projektu ZOO pěti kontinentů a s touto akcí souvisela i řada kroků směřujících ke zlepšení stavu zeleně v areálu.

Jihlavská ZOO zejména prostřednictvím svého ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem realizuje řadu akcí, seminářů a programů pro široké spektrum zájemců - jak děti a mladé lidi všech věkových kategorií, tak i pro dospělé. Více k těmto programům a činnosti ZOO lze najít v příloze - zprávě o činnosti ZOO Jihlava.

• 2.2.A Invazní druhy rostlin ?
  0,0024

K datu 1.12.2008 hospodařil v systému EZ v rámci obvodu Jihlavy pouze Josef Sklenář na výměře 325 ha.

Celková obhospodařovaná zem. půda na území Jihlavy: 3 180 ha

V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %.

Z toho Josef Sklenář 340,49 ha, ostatní 35,06  ha .

Ostatní uživatelé: Jan Rychtecký (Jiřín), Marie Kříbalová (Černá), Stanislava Rychtecká (Kozlov), Jaroslava Zelená (Brtnice), Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a.s. (Měřín)

Město v tuto chvíli aktivně se zemědělci o zvášení výměry certifikovaného zemědělství nejedná, zejména proto, že pro tento typ hospodaření již není v katastru města moc vhodných pozemků. Množství takto hospodařících zemědělců a výměra pozemků, na nichž se hospodaří dle zásad správné hospodářské praxe však narůstá i v okolí města, zejména v oblasti, kde se nachází zdroje pitné vody pro město (okolí VN Hubenov).

Celková evidenční výměra PUPFL se zvýšila jen málo (cca o 2,5 ha), ale prakticky přibylo lesních pozemků mnohem víc. V mnoha případech jsou jako PUPFL vedeny pozemky, jež lesem ve skutečnosti nejsou, takže se postupně tyto pozemky vyřazují z kategorie PUPFL a jsou dále vedeny jako ostatní plocha, často se způsobem využití „zeleň" a je o ně jako o veřejnou zeleň pečováno (např. pozemek u kapličky v Heleníně, svah nad ulicí Romana Havelky a pod.). Na druhou stranu dochází k zalesnění pozemků, čímž výměra PUPFL zase stoupá. Z největších zalesněných ploch ve sledovaném období je vhodné jmenovat např. zalesnění 1,7 ha v k. ú. Pančava, které provedlo statutární město Jihlava na základě výstupů z provedené komplexní pozemkové úpravy v tomto k. ú. Na erozně ohrožených pozemcích, dále pak zalesnění v k. ú. Bedřichov, Popice, Horní Kosov, Pístov a řadě dalších, jejichž celková výměra přesáhla ve sledovaném období 16 ha. Nově zalesňované plochy, stejně jako plochy při obnově porostu (viz další bod) mají díky podílu  25-30% MZD vyšší ekologickou stabilitu.

Město nemá ve svém správním obvodu lesy zvláštního určení, ani lesy rekreační, nejsou, kvalita lesů je však vysoká, o čemž svědčí ne jen jejich certifikace, ale  i zařazení velkých lesních celků mezi lokality soustavy NATURA 2000 (viz kapitola 2.2.2.)

Město jako vlastník lesů má všechny lesy, které jsou ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, spol. s. r. o. vertifikovány v systému PEFC. Celkem se jedná o 3688 ha lesů. Z toho ve správním obvodu Jihlavy se nachází 1113 ha certifikovaných lesů.

Dále pak mají lesy certifikované v systému PEFC LČR (cca 337 ha) a LD Štoky, v němž má město rovněž podíl (celkem cca 728 ha). Podrobnější údaje viz přiložená tabulka.

Velká pozornost je věnována i problémům vyvolaným klimatickými změnami, zejména kalamitním škůdcům (kůrovec), kdy město iniciovalo a pracovníci magistrátu následně vytvořili aplikaci pro odborné lesní hospodáře, do které jsou zaznamenávány výskyty kůrovce, provedená opatření a další nutné kroky. Díky tomu se daří rychleji odstraňovat problematické stromy a brání se tím dalšímu šíření škůdců. Aplikace evidence kůrovce je nástroj, kterým je tabulkově a graficky evidována kůrovci napadená dřevní hmota ke konkrétní porostní skupině. Po přihlášení má pověřený odborný hospodář k dispozici mapový projekt s vrstvami lesních hospodářských osnov, leteckých snímků a katastrální mapou včetně nahlížení do evidence katastru nemovitostí. Vyplněním několika políček (číslo porostu, katastrální území, parcelní číslo, jméno, adresa a výše napadené dřevní hmoty) do vkládacího formuláře je aplikací evidována napadená porostní skupina v tabulkové evidenci a zároveň automaticky prokreslena do přehledného mapového projektu. Lesní hospodář má možnost tisku výzvy vlastníkům lesa v předdefinovaném textu s automatickým vyplněním dříve vložených informací.  Aplikace umožňuje přístupy ve čtyřech úrovních: 1) odborný lesní hospodář, 2) státní správa lesů (ORP), 3) lesní správy, 4) státní správa lesů (krajský úřad).  Z jednotlivých úrovní lze dělat tabulkové výstupy se sumarizacemi, popř. mapové vrstvy. Pokud odborný lesní hospodář vkládá data průběžně, má státní správa lesů k dispozici aktuální data v kanceláři i na mobilním zařízení v terénu.

 Ve městě nejsou žádsné plošně výrazné problémy s erozí půdy. I přesto se město snaží případné místní problémy, které vznikají například při přívalových srížkách, průběžně řešit. Město iniciovalo realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Pančava, kde docházelo k erozi zemědělské půdy. KPÚ navrhly opatření, která jsou zde postupně realizována. Hlavním opatřením je zatravnění pozemků s vyšším sklonem, budování mezí a průlehů pro zpomalení odtoku dešťových vod. Po realizaci opatření bude možné odbahnit vodní nídrž Stará plovárna v současnosti zanášenou sedimenty z eroze půdy. Tím se zvýši retenční potenciál nádrže. Realizace odbahnění je však pouze v kompetenci vlastníka, kterým je Česká republika, správcem pak je podnik Povodí Moravy, s. p..  Realizace opatření bude ukončena do konce roku 2017 (většina opatření je již realizována), následně pozemky převezmě do své správy město.

Dále pak docházelo v posledních letech (po vybudování obchvatu městské části - dříve se zde problémy nevyskytovaly) k erozi v k. ú. Heroltice, zde byla hospodařícím subjektům předepsána opatření k úpravě hospodaření na zemědělské půdě, jejichž cílem je omezit další erozi. Jedná se zejména o úpravu hospodaření, výsev protierozních pásů, vynechání erozně problematických rostlin (brambory, kukuřice). V současnosti zde již problémy nejsou.

V k. ú. Heroltice se připravuje i výstavba zpevněné plochy letiště (plochou púrochází evropské rozvodí) a jako opatření k předcházení vzniku bleskových povodní a následné eroze jsou zde navrženy zasakovací průlehy.

Protierozní opatření úzce souvisí na mnoha místech s realizací protipovodňových opatření zejména ve smyslu opatření ke zpomalení odtoku dešťové vody z území (viz kapitoly výše). Město prosazuje tato opatření při realizaci nových developerských projektů i vlastních projektů. Do budoucna by město chtělo zpracovat strategii adaptace na klimatické změny, která by v sobě zahrnovala v duchu výše uvedeného i protierozní opatření a jako ORP i územní studii krajiny, jejíž hlavní součástí by byl i návrh opatření proti erozi a adaptační strategie.

 Jihlava formou ÚPD i v případech kauzálních rozhodnutí omezuje zábory půdy v I. a II. třídě ochrany. Ve sledovaném období byly zábory v tomto rozsahu (jedná se o reálné zábory pozemku dle metodiky):

Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany:
2008 – 46.647 m² trvale + 5813 m² dočasně

2009 – 10.117 m² trvale + 2 m² dočasně

2010 – 451 m² trvale + 612 m² dočasně

2011 – 23.658 m² trvale

2012 – 17.507 m² trvale + 8 m² dočasně

2013 – 11.072 m² trvale

2014 – 15.474 m² trvale

2015 - 2.991 m² trvale

2016 - 2.830 m² trvale, z toho ale 2287 m² bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru)

Přehled je zde za období od vstupu Jihlavy do NSZM, protože za toto období je audit zpracován. Nadále bude trend sledován v doporučených tříletých intervalech.

• 2.3.A Zábory zemědělské půdy ?
  0,00322

 Celková výměra rozlohy města aktuálních hranic k.ú. je 87 867 792,634 827 m2, takže 8 786,79 ha. Realizované zábory jsou tedy pouze zlomkem procenta - za rok 2016 je to 0,00322% rozlohy města

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. http://www.kr-vysocina.cz/kvalita-ovzdusi-v-prumyslove-zone-jihlavy-je-v-mezich-limitu/d-4064140/p1=4952

Další informace pak na:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m².

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

1 067 tisíc m² silnic, 359 tisíc m² chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic.

Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou.  V posledních letech byla realizována výsadba nových keřových pásů podél komunikací v délce cca 2,0 km, starší výsadby jsou udržovány a obnovovány tam, kde je to účelné.

V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního připravuje město realizaci trvalkových záhonů, které rovněž snižují resuspenzi.

Město postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém vlastnictví. Mimo úspory energií dochází současně se snižování emisí CO_2.. Od roku 2008 byly emise CO₂ sníženy o 1 219 t.

• 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5) ?
  17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě
• 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší ?
  NO: 3,4, NO2: 13,5, NOX: 18,7

Hodnota indikátoru: Průměrné roční koncentrace PM_2,5 se v průmyslové zóně Jihlavy pohybovaly v letech 2010 – 2016 v rozmezí od 21,1 do 28,7 µg/m³.U měřící stanice uvnitř města je to mezi 14,7 - 18,5 µg/m³

Průměrné roční koncentrace PM₁₀ se v letech 2010 – 2016 pohybovaly v rozmezí od 26,1 do 37,5 µg/m³. U měřící stanice ve městě to bylo 17,8 - 24,4 µg/m^3.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM₁₀ nebyl překročen.

Vývoj hodnot průměrných koncentrací PM₁₀, PM_2,5, NO, NO₂, NOX za roky 2010 - 2015 je zřejmý z přílohy. Lze zde porovnat jak výsledky ze stanice ČHMÚ, tak z měřící stanice města v průmyslové zóně. Tyto výsledky je pak možné srovnat s pozaďovou stanicí ČHMÚ v Košetcích. Z přílohy je patrný pozitivní vývoj - snižující se koncentrace.

Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k zahájení poskytování „kotlíkových dotací“.

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou šinnost v této oblasti ja formou článků do Novin jihlavské radnice, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Město řešilo v poslednmích letech pouze jednotlivé stížnosti na "kouřící komíny" (celkem ve třech lokalitách). V jednom případě se jedná o opakující se lokalitu s problémem s širším přesahem (ubytovna sociálně slabých), v dalších dvou případech to byly provozovny s lokálními topeništi. Po zásahu orgánu státní správy se situace vyřešila.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Novinách jihlavské radnice, nebo na webu města, ale i při Kulatém stole o životním prostředí (cca 50 lidí), nebo při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Statutární město Jihlava má na velmi vysoké úrovni preferenci MHD. Bohužel preference MHD na křižovatkách vybavených SSZ současně brání nastavení signálních plánů tak, aby vznikaly zelené vlny. Tento negativní vliv preference se naopak obecně chápe jako příznivý vliv na psychologii lidí, protože nutí auta popojíždět v kolonách, které jsou v kontrastu k plynulému průjezdu vozidel MHD.

V budoucnu plánujeme úpravu SSZ tak, aby při mimořádných situacích (uzavírky dálnice, nehody apod.) systém světelně řízených křižovatek umožnil přechod do speciálního režimu (generální zelená vlna), kdy by byly preferovány směry ve směru objízdných tras (na základě pokynu od Policie ČR).

• 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5) ?
  17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě
• 2.4.C Izolační zeleň ?
  cca 75

Hodnota indikátoru:

V období 2011 – 2016 dosahují nejvyšší koncentrace v zimním období (říjen – březen), kdy jsou v provozu tzv. malé zdroje – vytápění domácností.

viz výše – kontinuální monitoring ovzduší

 K největším znečišťovatelům ovzduší ve městě patří firma Kronospan, se kterou ovšem město pravidelně jedná a ač to nebylo možné vyžadovat legislativně, realizovala firma na základě jednání s městem řadu opatření na snížení emisí, zejména instalaci UTWS filtrů.

Město se snaží mít ovzduší v půmyslové zóně pod kontrolou, i proto zde již od roku 2010 realizuje kontinuální monitoring ovzduší (viz výše), který při porovnání s dalšími měřícími stanicemi ukazuje, jak velký vliv na ovzduší mají provozy v průmyslové zóně a na ně vázaná doprava. Významným faktorem je ovšem i blízkost dálnice D1.

Tento kontinuální monitoring navazuje na velký širokospektrální monitoring, který proběhl v roce 2009 a při kterém byly měřeny tyto znečišťující látky: prachové částice PM₁₀ a PM_2,5), oxidy dusíku, emise těkavých organických látak (VOC), těžké kovy, Bezo(a)pyren a PAH, formaldehyd a acetaldehyd. Výsledky tohoto velkého monitoringu, při kterém byla realizována i ojedinělá akce "Nos Jihlavy", zaměřená na zjištění subjektivního vnímání zápachu obyvatel Jihlavy, stanovily, které látky jsou v Jihlavsém ovzduší problematické a které je potřebné i nadále monitorovat. Právě tyto jsou tedy i nadále monitorovány kontinuálním monitoringem od roku 2010. Ostatní látky se neukázaly jako problematické a jejich výskyt v ovzduší není pravidelně sledován.

Viz http://www.kr-vysocina.cz/kvalita-ovzdusi-v-prumyslove-zone-jihlavy-je-v-mezich-limitu/d-4064140/p1=4952

Největší problém je doprava a lokální topeniště. Z dopravy je významný vliv dálnice D1, z průmyslových znečišťovatelů pak zde: http://www.irz.cz/

Kompetence města jsou v této souvislosti velmi omezené, město však vede s největšími znečišťovateli řadu jednání, která vedou k aktivitám zlepšujícím množství emisí (příkladem může být firma Kronospan, která na základě soustředěného apelu města vybudovala filtry na obou komínech a dělá řadu dalších opatření k omezení prašného spadu - viz výše). U firmy Kronospan se město aktivně účastnilo i vydávání integrovaného povolení IPPC, kde byly v průběhu řízení uplatňovány připomínky a tyto byly zapracovány do vydaného povolení ve formě stanovených limitů. Výsledky monitoringu emisí a plnění integrovaných povolení u firem Automotive Lighting a Kronospan viz příloha.

Z pohledu dopravního zatížení se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím snížení emisí (preference MHD, zelené vlny na semaforech ve špičce a pod.). Výrazně by městu mohlo ulevit i připravované dobudování obchvatu města.

• 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5) ?
  17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě
• 2.4.C Izolační zeleň ?
  cca 75

 Město dělá systematická opatření pro zlepšení situace v ochraně ovzduší. Jedná se o komunikační kampaně, údržbu komunikací, výsadby dřevic i nižších vegetračních prvků, ale i spolupráce s průmyslovými podniky s cílem zajištění snížení emisí z provozu.

Jarní blokové čištění města se provádí na všech v indikátoru stanovených plochách především k odstranění zbytků zimního posypu. Následně na těchto plochách navazuje pravidelné strojní čištění dvěma zametacími vozy a jedním chodníkovým. Provádí se podle plánu strojního čištění a v průměru to vychází, že se jednotlivé komunikace jednou za tři týdny přemetou. Kropení vozovky provádí město při vyšších teplotách vzduchu  zejména na náměstí a významných pěších trasách, nebo nárazově při větším znečištěním komunikace( po bouřce při naplaveninách atd.), jako pomoc zametacím vozům.

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci  tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m² silnic a 175 tisíc m² chodníků. Plocha udržovaná kropením se výrazně mění dle klůimatické situace. Do výčtu jsme ji nezahrnuli, protože i v případě expertního odhadu by se mohlo jednat o velmi nepřesné číslo. Expertním odhadem je takto ale udržováno cca 2000 m² opakovaně v průběhu léta dle potřeby.

Velmi důležitý je městem spolufinancovaný kontinuální monitoring ovzduší v průmyslové zóně, který poskytuje spojitou řadu dat od roku 2009 a tím i podklad pro rozhodování, jaké firmy, zařízení či aktivity jsou z pohledu ochrany ovzduší ještě akceptovatelné.

Kromě klasického blokového čistění má Odbor dopravy zpracovaný plán strojní i běžné údržby chodníků. Pro oblast MPR je stabilně vyčleněn jeden ruční vysavač „Ufon“. Druhý vysavač typu „Ufon“ se podle zpracovaného plánu postupně přesouvá do jednotlivých částí města. Dále je především k čištění cyklostezek a hlavních páteřních chodníků využíván malý zametací automobil. Od letošního roku byla u společnosti SMJ, s.r.o., která pro OD zajišťuje čistotu města vyčleněna speciální skupina 2-3 pracovníků, která provádí čištění chodníků od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.

• 2.4.D Ochrana před prašností ?
  1.902.000 x 13, celkem tedy 24.726.000

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci  tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m² silnic a 175 tisíc m² chodníků.